Do afghánského parlamentu chce nová generace kandidátů. Věří v bezpečnou zemi

V Afghánistánu se blíží termín voleb do parlamentu. Uskutečnit by se měly už 20. října, je však stále možné, že se odloží stejně jako před třemi roky. O mandáty se letos uchází nová generace kandidátů. Tvoří je převážně mladí odborníci a podnikatelé, které neodrazují ani velká bezpečnostní rizika. Hlasování je všeobecně vnímané jako zkouška před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami chystanými na jaro 2019.

Jednou z kandidátek nového ražení je Zakia Vardaková. Její rodinu dlouhá desetiletí válek v Afghánistánu těžce poznamenala. Sovětští vojáci jí před 40 lety zabili otce, Američané o 20 let později zajali a mučili jejího manžela a její bratr byl letos v létě zavražděn v metropoli Kábulu. Vardaková se přesto nevzdala naděje a ve volbách se uchází o křeslo v parlamentu, píše britský deník The Guardian.

Úspěšná inženýrka se před několika lety prakticky vzdala podnikání a rozhodla se plně soustředit na boj za práva žen. Po bratrově smrti ji příbuzní žijící v zahraničí přemlouvali, aby se k nim připojila. Vardaková to ale odmítla a s přesvědčením, že se Afghánistán pořád ještě může změnit a mírová země jejího dětství může být obnovena, vstoupila do nebezpečného, korupcí zaplaveného prostředí afghánské politiky.

Parlamentní volby přicházejí ve složitou dobu

Násilnosti jsou v Afghánistánu téměř na denním pořádku. Zemí zmítají s takovým množstvím civilních i vojenských obětí, že afghánské bezpečnostní složky přestaly počet mrtvých ze svých řad zveřejňovat. Radikální hnutí Taliban kontroluje největší část území od svého pádu a ohrožuje další oblasti. Další hrozbu představuje místní odnož teroristické organizace Islámský stát, která v zemi šíří sektářské násilí.

Ačkoli afghánská vláda, její američtí spojenci i Taliban jsou přístupnější než dřív myšlence vzájemných mírových rozhovorů, příprava mírového dialogu se s blížícími se volbami zpomalila. Taliban totiž nemá motivaci jednat s vládou, která může být za několik měsíců vystřídána jinou.

Riziko útoků v místech, kde se shlukují lidé, ovlivňuje kampaň

Hrozba násilí navíc značně komplikuje volební kampaň. Vzhledem k tomu, že atentátníci v poslední době napadli školy či sportovní kluby, představují shromáždění velkého počtu lidí obrovské riziko jak pro kandidáty, tak pro jejich příznivce. Zajištění bezpečnosti a pronájem veřejných prostor jsou ve městě, kde se o necelých 40 křesel uchází 800 kandidátů, drahé. Vardaková se proto osobně schází s vlivnými osobnostmi místní komunity, kontaktovat další voliče jí pomáhají najatí dobrovolníci.

„Mluvím s lidmi osobně a říkám jim, co jsem dokázala. Pomáhá mi také velká skupina mladých lidí, kteří navštěvují dům za domem s mým životopisem a vysvětlují, proč jsem tou správnou kandidátkou,“ prohlásila.

Není sama, kdo věří, že v Afghánistánu může opět zavládnout demokracie. Je součástí nové generace kandidátů, kterou tvoří převážně mladí odborníci a podnikatelé ucházející se o mandáty navzdory bezpečnostním rizikům a hořkým zkušenostem s předchozími parlamenty, jež byly kritizovány jako zkorumpované a neefektivní.

Podezření vyvolávají už registrace voličů

Obavy z rozsáhlé korupce vyvolala již registrace voličů. Počet registrovaných je totiž až příliš vysoký, než aby se mu dalo věřit, uvedl ústav Afghanistan Analysts Network. Podezřelý je podle něj především obrovský zájem o hlasování v konzervativních oblastech, kde bývá tradičně nízká účast a řada registračních center nemohla být kvůli násilnostem otevřena.

„Největší procento zaregistrovaných voličů je v těch nejméně bezpečných provinciích. Čtyři z nich – Paktíja, Nimrúz, Nangarhár a Núristán – zaznamenaly víc registrací, než je odhadovaný počet oprávněných voličů,“ upozornil analytik Scott Worden.

Parlamentní volby se měly konat již před třemi lety, ale byly odloženy. Někteří opoziční vůdci žádají další odklad, který by umožnil uvést spolehlivě do provozu kontrolu biometrických údajů voličů k ověření jejich identity. Úřady také například zrušily hlasování v neklidné provincii Ghazní na východě země.

Západní země, které volby financují, ale trvají na tom, že se parlamentní i prezidentské volby uskuteční. „Všichni se shodují na tom, že nebudou dokonalé. Ale myslím si, že budou lepší, než lidé očekávají,“ prohlásil nejmenovaný vysoký diplomat. Výsledky však budou téměř jistě zkresleny kvůli podvodům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 6 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 12 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 22 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...