Atentátům navzdory. Roztříštěný Afghánistán zvolí parlament, tisíce místností se ale neotevřou

3 minuty
Afghánští činitelé čelí atentátům před parlamentními volbami
Zdroj: ČT24

Afghánistán odložil po atentátu na významné regionální činitele volby v provincii Kandahár. Afghánci budou v sobotu rozhodovat o složení parlamentu s více než tříletým zpožděním. Kvůli bezpečnostní hrozbě ale zůstane zavřených několik tisíc volebních místností. Desítka kandidátů v posledních týdnech přišla o život. Radikální hnutí Taliban už vzkázalo, že udělá vše pro to, aby hlasování překazilo.

V Afghánistánu se konají třetí parlamentní volby po pádu vlády Talibanu v roce 2001. Většina Afghánců doufá v lepší vzdělání, práci a ukončení války s Talibanem, zatímco zahraniční partneři vidí v demokratických volbách naději, že se jim konečně vyplatí miliardové investice, které do země vložili – stejně jako tisíce ztracených lidských životů, připomíná BBC.

Po sporných prezidentských volbách v roce 2014 se Afghánistán ocitl na prahu občanské války. Po zásahu USA vznikla vláda národní jednoty, kde si rozdělili funkce prezident Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh. Současné hlasování má situaci ještě víc stabilizovat.

Klasické strany v Afghánistánu chybějí, důležité jsou kontakty

O 250 křesel v Lidové radě (Vulusi džirga) se uchází přes 2500 kandidátů, o nichž může rozhodovat téměř devět milionů registrovaných voličů. Jedno místo je přitom vyhrazeno pro zástupce sikhské komunity. V Afghánistánu neexistuje stranický systém, upozorňuje BBC. Jde tedy o de facto nezávislé kandidáty, kteří jsou ale mnohdy napojení na politické skupiny a frakce, často založené na etnické příslušnosti.

To vede k silně roztříštěnému systému, což je dobře vidět třeba v Kábulu, kde se uchází o 33 křesel přes osm set kandidátů. Řada z nich má vazby na bojovníky či zákonodárce, konkrétně v metropoli se ale objevily i billboardy mladých vzdělaných kandidátů, ať už jde o novináře, nebo podnikatele, píše BBC.

Petra Procházková, redaktorka Denníku N, poznamenala, že demokracie v afghánském pojetí znamená něco jiného než u nás. Velkou roli hraje pověst v komunitě. Určitá pravidla se  podle ní od roku 2001 podařilo zakořenit, nicméně volby v roce 2010 a letošní spíš dokazují ústup demokracie.

7 minut
Horizont ČT24: Některé volební místnosti v Afghánistánu kvůli bezpečnosti neotevřou
Zdroj: ČT24

Taliban vyzval k bojkotu voleb, hrozba násilností je vysoká

Předvolební shromáždění zasáhla v posledních týdnech vlna násilností, která si vyžádala mnoho obětí včetně deseti kandidátů. Radikální hnutí Taliban, jež volby označuje za hřích a zločin, chce v sobotu zablokovat silnice. Spojené státy podle radikálů zneužívají afghánských voleb k tomu, aby legitimizovaly svou přítomnost v zemi. „Skutečné řešení pokračující krize v Afghánistánu spočívá v úplném stažení všech zahraničních sil a obnově čisté islámské svrchovanosti,“ prohlásil mluvčí Talibanu.

Bojová Mise NATO skončila koncem roku 2014, v Afghánistánu ale dál působí asi 16 tisíc příslušníků aliančních sil, mezi nimiž jsou i čeští vojáci. Většinu tvoří členové americké armády, kterých v zemi zůstává kolem 14 tisíc. Zahraniční vojáci se soustřeďují hlavně na podporu a výcvik afghánské armády v boji proti terorismu.

Taliban, který aktivně působí ve více než dvou třetinách země, už začátkem měsíce oznámil, že udělá vše pro to, aby hlasování překazil. Extremisté také vyzvali všechny Afghánce, aby v den voleb zůstali doma. Ve středu vzkázal učitelům a ředitelům škol, že pokud nechtějí přijít k úhoně, nemají dávat k dispozici třídy jako volební místnosti. Také duchovní mají podle povstalců zabránit věřícím v tom, aby využili svého volebního práva.

Hlasování budou kvůli rostoucímu napětí provázet přísná bezpečnostní opatření – do akce bylo povoláno více než 50 tisíc příslušníků afghánské armády a policie. Afghánským složkám budou v případě potřeby poskytovat poradenství a podporu americké jednotky.

Přes dva tisíce volebních místností zůstane zavřených

Vláda už dříve oznámila, že více než dva tisíce z celkových sedmi tisíc volebních center zůstane kvůli bezpečnostním hrozbám v den hlasování uzavřeno. Podle pozorovatelů jsou vzhledem k rozšíření působnosti Talibanu a Islámského státu nyní ohroženy i regiony na severu a severovýchodě země, které byly během minulých voleb bezpečné.

„Téměř dvě třetiny voličů v (severní provincii) Farjáb nebudou moci hlasovat, protože jim špatná bezpečnostní situace zabránila se zaregistrovat,“ informoval ústav Afghan Analyst Network (AAN). „V roce 2014 měla přitom provincie Farjáb jednu z nejvyšších volebních účastí v zemi,“ dodal ústav.

V centrální provincii Ghazní se kvůli politickému a kmenovému napětí hlasování vůbec neuskuteční. Volební účast bude podle předpokladů velmi nízká také ve čtyřech provinciích na jihozápadě Afghánistánu, kde v posledních dnech narůstá počet útoků Talibanu.

Kampaň před afghánskými volbami
Zdroj: Reuters/Omar Sobhani

V jihoafghánské provincii Kandahár byly volby o týden odloženy poté, co Taliban spáchal atentát na velitele tamní policie, guvernéra a šéfa tajné služby. Nejméně dva z nich jsou mrtví. Za útokem stál člen guvernérovy ochranky, jenž spustil střelbu přímo po jednání provinčních špiček s velitelem sil NATO v Afghánistánu.

Analytici varují před podezřele vysokým počtem registrovaných voličů

Kromě bezpečnostních hrozeb se volební proces potýká s řadou dalších problémů, jako jsou organizační komplikace a obavy z rozsáhlých podvodů. U řady voličů přetrvává nedůvěra v hlasování po prezidentských volbách z roku 2014, které provázelo velké množství obvinění z
podvodů.

Obavy z rozsáhlé korupce vyvolala již registrace voličů. Počet registrovaných je totiž až příliš vysoký, než aby se mu dalo věřit, uvedl ústav Afghanistan Analysts Network. Podezřelý je podle něj především obrovský zájem o hlasování v konzervativních oblastech, kde bývá tradičně nízká účast a řada registračních center nemohla být kvůli násilnostem otevřena.

„Největší procento zaregistrovaných voličů je v těch nejméně bezpečných provinciích. Čtyři z nich – Paktíja, Nimrúz, Nangarhár a Núristán – zaznamenaly více registrací, než je odhadovaný počet oprávněných voličů,“ upozornil analytik Scott Worden.

Podvodům mají zabránit přístroje ke kontrole biometrických údajů

Neregulérnostem má letos zamezit mimo jiné systém kontroly biometrických údajů voličů k ověření jejich identity. Nezávislá volební komise oznámila, že do více než pěti tisíc volebních místností již byly dodány veškeré materiály a že přeprava přístrojů určených ke kontrole biometrických údajů bude dokončena v příštích dnech.

Někteří pozorovatelé a kandidáti ale upozornili, že přístroje nejsou propojeny s datovým centrem, což umožní podvodníkům hlasovat vícekrát. „Podvádět bude o něco složitější, ale pořád to bude možné,“ tvrdí bojovník za práva občanů Ahmad Šudža.

Parlamentní volby v Afghánistánu jsou považovány za test před důležitými prezidentskými volbami, jež mají proběhnout v dubnu příštího roku, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...