Atentátům navzdory. Roztříštěný Afghánistán zvolí parlament, tisíce místností se ale neotevřou

Nahrávám video

Afghánistán odložil po atentátu na významné regionální činitele volby v provincii Kandahár. Afghánci budou v sobotu rozhodovat o složení parlamentu s více než tříletým zpožděním. Kvůli bezpečnostní hrozbě ale zůstane zavřených několik tisíc volebních místností. Desítka kandidátů v posledních týdnech přišla o život. Radikální hnutí Taliban už vzkázalo, že udělá vše pro to, aby hlasování překazilo.

V Afghánistánu se konají třetí parlamentní volby po pádu vlády Talibanu v roce 2001. Většina Afghánců doufá v lepší vzdělání, práci a ukončení války s Talibanem, zatímco zahraniční partneři vidí v demokratických volbách naději, že se jim konečně vyplatí miliardové investice, které do země vložili – stejně jako tisíce ztracených lidských životů, připomíná BBC.

Po sporných prezidentských volbách v roce 2014 se Afghánistán ocitl na prahu občanské války. Po zásahu USA vznikla vláda národní jednoty, kde si rozdělili funkce prezident Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh. Současné hlasování má situaci ještě víc stabilizovat.

Klasické strany v Afghánistánu chybějí, důležité jsou kontakty

O 250 křesel v Lidové radě (Vulusi džirga) se uchází přes 2500 kandidátů, o nichž může rozhodovat téměř devět milionů registrovaných voličů. Jedno místo je přitom vyhrazeno pro zástupce sikhské komunity. V Afghánistánu neexistuje stranický systém, upozorňuje BBC. Jde tedy o de facto nezávislé kandidáty, kteří jsou ale mnohdy napojení na politické skupiny a frakce, často založené na etnické příslušnosti.

To vede k silně roztříštěnému systému, což je dobře vidět třeba v Kábulu, kde se uchází o 33 křesel přes osm set kandidátů. Řada z nich má vazby na bojovníky či zákonodárce, konkrétně v metropoli se ale objevily i billboardy mladých vzdělaných kandidátů, ať už jde o novináře, nebo podnikatele, píše BBC.

Petra Procházková, redaktorka Denníku N, poznamenala, že demokracie v afghánském pojetí znamená něco jiného než u nás. Velkou roli hraje pověst v komunitě. Určitá pravidla se  podle ní od roku 2001 podařilo zakořenit, nicméně volby v roce 2010 a letošní spíš dokazují ústup demokracie.

Nahrávám video

Taliban vyzval k bojkotu voleb, hrozba násilností je vysoká

Předvolební shromáždění zasáhla v posledních týdnech vlna násilností, která si vyžádala mnoho obětí včetně deseti kandidátů. Radikální hnutí Taliban, jež volby označuje za hřích a zločin, chce v sobotu zablokovat silnice. Spojené státy podle radikálů zneužívají afghánských voleb k tomu, aby legitimizovaly svou přítomnost v zemi. „Skutečné řešení pokračující krize v Afghánistánu spočívá v úplném stažení všech zahraničních sil a obnově čisté islámské svrchovanosti,“ prohlásil mluvčí Talibanu.

Bojová Mise NATO skončila koncem roku 2014, v Afghánistánu ale dál působí asi 16 tisíc příslušníků aliančních sil, mezi nimiž jsou i čeští vojáci. Většinu tvoří členové americké armády, kterých v zemi zůstává kolem 14 tisíc. Zahraniční vojáci se soustřeďují hlavně na podporu a výcvik afghánské armády v boji proti terorismu.

Taliban, který aktivně působí ve více než dvou třetinách země, už začátkem měsíce oznámil, že udělá vše pro to, aby hlasování překazil. Extremisté také vyzvali všechny Afghánce, aby v den voleb zůstali doma. Ve středu vzkázal učitelům a ředitelům škol, že pokud nechtějí přijít k úhoně, nemají dávat k dispozici třídy jako volební místnosti. Také duchovní mají podle povstalců zabránit věřícím v tom, aby využili svého volebního práva.

Hlasování budou kvůli rostoucímu napětí provázet přísná bezpečnostní opatření – do akce bylo povoláno více než 50 tisíc příslušníků afghánské armády a policie. Afghánským složkám budou v případě potřeby poskytovat poradenství a podporu americké jednotky.

Přes dva tisíce volebních místností zůstane zavřených

Vláda už dříve oznámila, že více než dva tisíce z celkových sedmi tisíc volebních center zůstane kvůli bezpečnostním hrozbám v den hlasování uzavřeno. Podle pozorovatelů jsou vzhledem k rozšíření působnosti Talibanu a Islámského státu nyní ohroženy i regiony na severu a severovýchodě země, které byly během minulých voleb bezpečné.

„Téměř dvě třetiny voličů v (severní provincii) Farjáb nebudou moci hlasovat, protože jim špatná bezpečnostní situace zabránila se zaregistrovat,“ informoval ústav Afghan Analyst Network (AAN). „V roce 2014 měla přitom provincie Farjáb jednu z nejvyšších volebních účastí v zemi,“ dodal ústav.

V centrální provincii Ghazní se kvůli politickému a kmenovému napětí hlasování vůbec neuskuteční. Volební účast bude podle předpokladů velmi nízká také ve čtyřech provinciích na jihozápadě Afghánistánu, kde v posledních dnech narůstá počet útoků Talibanu.

Kampaň před afghánskými volbami
Zdroj: Reuters/Omar Sobhani

V jihoafghánské provincii Kandahár byly volby o týden odloženy poté, co Taliban spáchal atentát na velitele tamní policie, guvernéra a šéfa tajné služby. Nejméně dva z nich jsou mrtví. Za útokem stál člen guvernérovy ochranky, jenž spustil střelbu přímo po jednání provinčních špiček s velitelem sil NATO v Afghánistánu.

Analytici varují před podezřele vysokým počtem registrovaných voličů

Kromě bezpečnostních hrozeb se volební proces potýká s řadou dalších problémů, jako jsou organizační komplikace a obavy z rozsáhlých podvodů. U řady voličů přetrvává nedůvěra v hlasování po prezidentských volbách z roku 2014, které provázelo velké množství obvinění z
podvodů.

Obavy z rozsáhlé korupce vyvolala již registrace voličů. Počet registrovaných je totiž až příliš vysoký, než aby se mu dalo věřit, uvedl ústav Afghanistan Analysts Network. Podezřelý je podle něj především obrovský zájem o hlasování v konzervativních oblastech, kde bývá tradičně nízká účast a řada registračních center nemohla být kvůli násilnostem otevřena.

„Největší procento zaregistrovaných voličů je v těch nejméně bezpečných provinciích. Čtyři z nich – Paktíja, Nimrúz, Nangarhár a Núristán – zaznamenaly více registrací, než je odhadovaný počet oprávněných voličů,“ upozornil analytik Scott Worden.

Podvodům mají zabránit přístroje ke kontrole biometrických údajů

Neregulérnostem má letos zamezit mimo jiné systém kontroly biometrických údajů voličů k ověření jejich identity. Nezávislá volební komise oznámila, že do více než pěti tisíc volebních místností již byly dodány veškeré materiály a že přeprava přístrojů určených ke kontrole biometrických údajů bude dokončena v příštích dnech.

Někteří pozorovatelé a kandidáti ale upozornili, že přístroje nejsou propojeny s datovým centrem, což umožní podvodníkům hlasovat vícekrát. „Podvádět bude o něco složitější, ale pořád to bude možné,“ tvrdí bojovník za práva občanů Ahmad Šudža.

Parlamentní volby v Afghánistánu jsou považovány za test před důležitými prezidentskými volbami, jež mají proběhnout v dubnu příštího roku, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 38 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 47 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...