Čínský prezident Si Ťin-pching oficiálně otevřel 55 kilometrů dlouhý most spojující Hongkong, Macao a město Ču-chaj. Nejdelší mostní konstrukce na světě vedoucí přes moře se stavěla devět let a vyšla v přepočtu na více než 449 miliard korun. Mnozí obyvatelé Hongkongu vnímají stavbu jako symbol užšího připoutání jejich města k pevninské Číně.
Si Ťin-pching otevřel nejdelší most přes moře. Spojuje Čínu s Hongkongem
„Oficiálně otevírám most Hongkong–Ču-chaj–Macao,“ řekl prezident v několikavteřinovém projevu, po němž následovala videoprojekce. Pro běžnou dopravu začne most fungovat ve středu. Díky mostu se zkrátí doba cesty mezi třemi městy ze tří hodin na 30 minut.
Součástí mostu jsou dvě šestiproudové silnice a tunel dlouhý 6,7 kilometru, který byl vyhlouben, aby nebyly projektem narušeny frekventované lodní trasy v oblasti. Tunel vede mezi dvěma uměle vytvořenými ostrovy.
55 kilometrů přes mořské vlny – čínský prezident Si Ťin-pching otevřel obří most na jihu Číny (zdroj: ČT24)
Most byl projektován tak, aby odolal zemětřesení o síle až 8,0 stupně, tajfunu či nárazu velké nákladní lodě. Na stavbu se spotřebovalo přes 400 tisíc tun oceli.
Jen s povolením
Řidiči budou pro vjezd potřebovat speciální povolení. Mnozí navíc budou muset zaparkovat v hongkongském přístavu a do města dojet autobusem. Zrychlení cesty tak pro ně nebude tak výrazné.
Stavba mostu začala před devíti lety. Původní termín jeho otevření byl stanoven na rok 2016, stavbu ale zbrzdilo zkoumání dopadu projektu na životní prostředí, vyšetřování korupce i překročení rozpočtu. Během jeho budování navíc přišlo o život sedm dělníků a dalších 275 jich bylo zraněno. Většina úmrtí souvisela s pádem z velké výšky.
Most představuje klíčový prvek plánu Pekingu pro těsnější propojení 11 měst delty Perlové řeky, která zahrnuje 56 tisíc kilometrů čtverečních a je domovem 68 milionů lidí.
Rekordní most je také kontroverzní. Mnozí obyvatelé Hongkongu ho chápou symbolicky jako prodloužené chapadlo Pekingu, který autonomnímu městu postupně odebírá demokratické instituce a procesy.
Někdejší britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Základní zákon ale obyvatelům Hongkongu zaručuje rozsáhlé osobní svobody, včetně svobody projevu, i nezávislou justici, což obyvatelé pevninské Číny nemají. V posledních letech nicméně Peking stále častěji zasahuje do vnitřních záležitostí Hongkongu.