Ve Vídni se rozhořela debata, zda odstranit balkon, který byl přistaven na historickou budovu vídeňské radnice pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Na místě původně dřevěné tribuny, z níž Hitler řečnil 9. dubna 1938, byla brzy zhotovena kamenná kopie. Ta je dodnes součástí hlavní věže radniční budovy.
Necelý měsíc po připojení Rakouska k nacistickému Německu, 10. dubna 1938, se konalo lidové hlasování, které drtivou většinou 99 % hlasů spojení obou zemí potvrdilo.
Den před hlasováním navštívil vídeňskou radnici Adolf Hitler. Novogotická budova ale neměla žádné vhodné místo, kde by nacistický diktátor mohl pronést projev. Parapet na věži radnice byl proto odstraněn a nahrazen polokruhovou dřevěnou konstrukcí.
Tehdejší nacistický vídeňský primátor Hermann Neubacher poté nařídil v upomínku na připojení Rakouska k Německu a také pro účel budoucích masových shromáždění zřídit na místě dřevěné tribuny kamennou kopii.
Kopie měla vycházet ze stylu, v jakém architekt Friedrich Schmidt radnici navrhl. Na rozdíl od některých jím navrhovaných balkonů ale nemohl být tento „doplněk“ podepřený sloupy, protože přímo pod balkonem se nachází reliéf s jezdcem na koni. Balkon proto působí poněkud neohrabaně, píše web rakouských novin Kurier.
Zbourat, nebo uvést do souvislostí?
Iniciativa Memory Gaps nyní požaduje stržení tohoto reliktu nacismu a anšlusu Rakouska k nacistické říši. Samotní radní uvažují podle agentury APA přinejmenším o tom, jak balkon uvést do historických souvislostí.
Podle iniciativy Memory Gaps „Hitlerův balkon“ narušuje i architektonickou linii hlavní věže radnice. „Alternativně by mohl být tento historií zatížený balkon v pozitivním smyslu naposledy uveden do provozu,“ navrhují aktivisté. Dvanáctého listopadu 2018, na 100. výročí založení Rakouské republiky, by podle nich mohl z tohoto místa zaznít proslov o míru jakožto proklamace usmíření.
Vídeňská radní pro kulturu Veronica Kaupová-Haslerová (SPÖ) otevřenou diskusi uvítala. Podle ní se tak vrací zapomenutá součást dějin radnice zpátky do povědomí lidí. Politička se vyslovila pro to, aby v budoucnu bylo součástí objektu upozornění na jeho minulost. I v případě, že bude balkon stržen, nemá zmizet beze stopy a má být objasněno, co se dříve na tomto místě nacházelo.
Podle rektorky Akademie výtvarných umění Evy Blimlingerové by měl být balkon zachován a jeho příběh by měl být uveden do patřičného kontextu. „Také tento balkon je jako mnoho, co v době národního socialismu vzniklo, součástí naší historie,“ míní Blimlingerová.
