Indonéská vláda v pondělí vyzvala k mezinárodní pomoci. Obyvatelé města Palu totiž strávili poté, co sever ostrova Sulawesi zasáhlo v pátek zemětřesení a tsunami, další noc pod širým nebem. Poškozeny jsou silnice a místní letiště; distribuce pomoci je proto pomalá. O tom, jaká je situace v dalším zasaženém městě Donggala, stále nejsou podrobné zprávy. Počet obětí stoupl na nejméně 844.
Indonésie vyzvala k mezinárodní pomoci. K lidem se ale dostává jen stěží, silnice a letiště jsou zničené
Prezident Joko Widodo „nás pověřil přijmout naléhavou mezinárodní pomoc, v reakci na pohromu“, prohlásil vládní představitel Thomas Lembong podle AFP.
Ze sedmi elektráren fungují jen dvě, do mnoha oblastí se kvůli rozbitým silnicím nedostane ani palivo. Všechno jsem už ale objednal a během dvou dnů zásoby dorazí. Přivážíme i těžkou techniku a rozdáváme jídlo a pitnou vodu.
Lembong, stojící v čele rady koordinující investice, má podle agentury Reuters řídit pomoc ze soukromého sektoru z celého světa. Spolupráci nabídly i státy jako Austrálie či Thajsko. Jak pomoci, zvažuje i Česká republika.
Šámalová: Situace v Palu se nelepší, o Donggale stále chybí zprávy (zdroj: ČT24)
Agentura AFP připomněla, že desítky humanitárních a nevládních organizací již dříve sdělily, že jsou připraveny pomoci. Zatím není zřejmé, jaký typ podpory prezident povolil, postižené oblasti ale potřebují lékařskou pomoc, potraviny a vodu.
Distribuce je ale komplikovaná. „Na letišti je poškozená ranvej i kontrolní věž. Teď už tam sice přistávají armádní letadla, poškozeny jsou ale také silnice a navíc se zřítil most. Už předtím byly tamní silnice ve špatném stavu,“ vysvětlila asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
- Konto pro Indonésii:
Sbírkový účet Charity Česká republika, číslo účtu 55660022/0800 u České spořitelny, variabilní symbol 115. - Přispět je možné rovněž prostřednictvím dárcovské SMS na číslo 87 777:
- DMS CHARITASVET 30
- DMS CHARITASVET 60
- DMS CHARITASVET 90
- Cena jedné DMS je 30, 60 resp. 90 Kč. Službu provozuje Fórum dárců.
Počet obětí stoupá
Nejpostiženější jsou města Palu a Donggala, kde žije asi 600 tisíc lidí. Úřady zatím potvrdily nejméně 844 obětí, téměř všechny pocházejí z Palu.
V singapurském tisku se mezitím objevily údaje, že počet obětí pátečního zemětřesení přesáhl 1200 a nepřestává stoupat, jak záchranáři nalézají čím dál více mrtvých těl. Humanitární pomoc podle listu The Straits Times potřebuje okolo 2,6 milionu lidí.
Indonéské město Palu se vzpamatovává po víkendovém zemětřesení (zdroj: APTN)
Záchranářům chybí těžká technika
Záchranné týmy dál pátrají po pohřešovaných v troskách zhroucených budov, na řadě míst jim ale chybí těžká technika. To je i případ zříceného osmipatrového hotelu Roa-Roa ve městě Palu, kde zpod sutin byly ještě v neděli odpoledne slyšet hlasy a odkud záchranáři v neděli večer vytáhli 25letou živou ženu.
Podle mluvčího indonéské národní agentury pro řešení krizových situací Sutopa Purwoa Nugrohoa zůstávají pod ruinami několika zřícených hotelů, domů a nákupního střediska v Palu ještě desítky lidí. Další stovky osob mohly pohřbít sesuvy půdy v okolních vesnicích, napsala agentura Reuters.
Záchranáři hledají oběti pod zříceným hotelem Roa-Roa
Záchranné týmy se ovšem zatím nedostaly do všech oblastí v postižených okresech Donggala, Sigi a Parigi Moutong, kde dohromady žije 1,2 milionu lidí. Problémy představují neprůjezdné silnice, přerušené dodávky elektrického proudu a nefungující telefonické spojení. Podle agentury Reuters bylo v okrese Sigi nalezeno mimo jiné 34 těl dětí, které se účastnily křesťanského tábora.
Situace se v Palu nelepší, o stavu Donggaly stále chybí informace
Své domovy muselo opustit zhruba 50 tisíc lidí. „Situace je špatná a nelepší se. Lidé tráví noci pod širým nebem, protože jejich domy jsou buď zničeny, anebo se čeká, že se zhroutí. Nemocnice nemají dostatek materiálu. Těla mrtvých už se navíc začínají rozkládat, v pondělí jsou první hromadné pohřby. Vyhlouben už je první masový hrob, takových ale bude potřeba více, a na to chybí technika,“ uvedla Šámalová.
V Palu vyhloubili pro oběti tsunami a zemětřesení první masový hrob
Taková je ale situace převážně v Palu. Jaké dopady mělo zemětřesení a tsunami na město Donggala, kde stejně jako v Palu žijí statisíce lidí, zatím není zřejmé. „Cesty jsou zavalené, nefunguje komunikace. Letecké záběry ukazují, že poblíž Donggaly se také zřítily domy, ale zdá se, že největší škody se soustředily na pobřeží,“ dodala Šámalová.
Agentura AFP dnes uvedla, že během zemětřesení uprchlo ze tří různých přeplněných káznic ve městech Palu a Donggala až 1200 vězňů. Jednu z věznic v Donggale zadržovaní zapálili.
Jak to bylo s varováním před tsunami? Měla neobvyklý průběh, říká seismolog
Indonéské úřady vydaly krátce po zemětřesení varováí před vlnou tsunami, do hodiny ho ale stáhly. Vlna přesto udeřila - a není jasné, zda v době, kdy varování ještě platilo, nebo po jeho odvolání. Podle seismologa Aleše Špičáka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd měla tato vlna tsunami odlišný průběh, než je zvykem. Proto se predikce úřadů minuly s tím, co se odehrálo.
„Podmínkou pro vznik vlny tsunami je, že k pohybu při zemětřesení dojde pod mořským dnem. To nastalo, i když se ohnisko nacházelo pod pobřežní čarou, což je neobvyklé. Ale druhá podmínka je, že se mořské dno musí nadzvihnout. Tím vytlačí sloupec vody. Jenže tentokrát došlo k zemětřesení horizontálním posunem, bez potřebného visutí,“ popsal Špičák s tím, že vlnu tsunami podle něj způsobil sesuv „na strmém segmentu dna“.
Seismolog: Tato vlna tsunami byla jiná než obvykle. Proto úřady varování stáhly (zdroj: ČT24)
Stanice, které sbírají data o pohybu mořského dna a mohou tak varovat před tsunami, navíc byla od ohniska zemětřesení vzdálena 200 kilometrů. „A tam žádný pohyb mořské hladiny nezaznamenala. Vlna totiž velmi nezvykle směřovala pouze do zálivu, nerozlévala se na další strany oceánu. Proto nepřišlo varování,“ dodal Špičák. Lidé žijící na pobřeží měli podle něj vyhledat úkryt i bez varování úřady.
Pomoc zvažuje i Česko
České velvyslanectví v Indonésii zjišťuje, jakým způsobem by Česko mohlo asijské zemi pomoci. Forma pomoci se koordinuje mezi evropskými státy, v úvahu přicházejí poskytnutí peněz, vyslání záchranářů nebo materiální pomoc. Prezident Miloš Zeman dnes odeslal svému indonéskému protějšku Jokovi Widdodovi kondolenční telegram.
Zástupci českého velvyslanectví budou dnes večer místního času jednat s představiteli indonéského ministerstva zahraničí o možné pomoci. „Čeká se na vyjádření potřeb indonéské strany,“ uvedl Michal Bucháček z ministerstva zahraničí.
Český občan, kterého přímo zasáhla vlna cunami, byl letecky evakuován do hlavního města ostrova Sulawesi Makasaru a je v pořádku. „Všichni ostatní čeští cestovatelé se nacházejí mimo oblast poničenou v důsledku zemětřesení,“ dodal Bucháček. Ministerstvo podle něj kontaktovalo 191 českých občanů zaregistrovaných v systému DROZD a předalo jim doporučení, jak postupovat. V případě nouze mohou lidé kontaktovat české velvyslanectví v Jakartě na pohotovostní lince +62 811 1941 251.
Nejsilnější ze tří hlavních otřesů měl v pátek sílu 7,5 stupně. Následná tsunami dosáhla až tří metrů a smetla pobřežní oblasti. Odhaduje se, že katastrofa postihla až dva miliony lidí. „Toto zemětřesení patřilo k těm nejsilnějším, které každý rok na Zemi vznikají,“ dodal Špičák.
Indonésie patří do pásma takzvaného ohnivého kruhu na střetu kontinentálních desek. Série zemětřesení, která v červenci a srpnu zasáhla indonéský ostrov Lombok, si vyžádala téměř 500 mrtvých a více než 1300 zraněných. V roce 2004 zemětřesení a tsunami zabily 226 tisíc lidí v 13 zemích, z toho více než 120 tisíc v Indonésii. Palu zasáhly tsunami v letech 1927 a 1968.