Kyjev - Ukrajinský parlament na dnešní mimořádné schůzi schválil zákon o amnestii pro účastníky opozičních demonstrací. Podmínkou je, aby demonstranti opustili většinu státních budov, které obsadili. Amnestie byla jedním z požadavků opozice, jíž nestačí úterní demise vlády ani zrušení represivních zákonů a dál trvá na odchodu prezidenta Viktora Janukovyče a na vypsání předčasných voleb - prezidentských i parlamentních. Krize na Ukrajině byla i tématem summitu zemí visegrádské čtyřky, které podpořily co nejklidnější a demokratické řešení.
Parlament odhlasoval prominutí trestů zadrženým demonstrantům po více než 12 hodinách jednání. Podmínkou pro udělení amnestie je to, aby protestující opustili vládní budovy, které jim slouží jako řídící centra pro demonstrace či je používají jako nouzové noclehárny. V metropoli Kyjevě jsou nejméně tři objekty, které poskytují klíčové zázemí pro demonstrace na zdejším hlavním náměstí. Opozice však návrh odmítla podpořit a nadále trvá na důraznějších požadavcích.
Schválení zákona o amnestii ukrajinský prezident předem podmiňoval závazkem, že skupiny opozičních aktivistů vyklidí okupovaný střed Kyjeva, zejména místní radnici, sídlo odborů a dvě ministerstva. Parlament rovněž projednává vytvoření komise, která vypracuje úpravu ústavy tak, aby zákonodárci získali na úkor prezidenta více pravomocí.
V ukrajinské metropoli zatím panuje napjatý klid, sídlo vlády od rána střeží dvě vodní děla a dva obrněné transportéry. Napětí vyvolávají informace některých ukrajinských médií, podle nichž se vláda připravuje na to, že nakonec proti demonstracím přece jen zasáhne silou. Jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk v noci na dnešek prohlásil, že trvá nebezpečí vyhlášení výjimečného stavu.
Podle Jaceňuka kolují informace o tom, že prezident Janukovyč rozeslal armádním jednotkám speciální prohlášení, v němž poukazuje na nutnost obnovit v zemi ústavní pořádek. Spekuluje se také o chystaném posilování speciálních policejních jednotek Berkut a Grifon. Kromě toho list Kommersant-Ukrajina tvrdí, že má k dispozici vládní návrh zákona, který rozšiřuje pravomoci příslušníků zásahových sil. Mimo jiné jim prý „dává právo použít střelné zbraně k likvidaci masových nepokojů a nelegálních polovojenských formací“.
Demonstranti navzdory obavám barikády neopouštějí. Rozhodnutí vlády sice nadšeně přivítali, ale trvají i na dalších požadavcích opozice. Vězněná expremiérka Julija Tymošenková prostřednictvím své dcery protestující vyzvala, aby se nevzdávali: „Dosáhněte úplného vítězství. Když teď zastavíte, pak všechny oběti, které Ukrajinci přinesli ve svém nesobeckém boji, budou nadarmo.“
Vládu v demisi vede vicepremiér Arbuzov
Podle jednoho z lídrů opozice Vitalije Klička by byl dalším logickým krokem odchod Janukovyče. Prezident včera přijal demisi premiéra Mykoly Azarova, a tím i jeho kabinetu. Ten nyní vede dosavadní vicepremiér Serhij Arbuzov, Azarov totiž odmítl prozatímní vládu řídit. Dnes nový premiér prohlásil, že vláda hodlá pokračovat v dialogu s opozicí při hledání východiska z krize a je „připravena zajistit nezbytné podmínky pro stabilizaci země“.
Ukrajinský parlament rovněž včera na mimořádném zasedání zrušil devět nedávno přijatých zákonů, které opozice, aktivisté i Evropská unie považovali za nedemokratické.
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle tento krok přivítal jako pozitivní. „Včerejšek byl výrazem dohody mezi opozicí a prezidentem. Pouze tyto dohody jsou základem pro vyřešení krize,“ konstatoval. „Ovšem zda včera Ukrajinci po dlouhé době tápání opravdu konečně vykročili tou správnou cestou, ukáže až dnešní hlasování v parlamentu týkající se amnestie,“ upozornil Füle v rozhovoru pro ČT.
K poslancům dopoledne promluvil první prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kravčuk, který varoval, že země je na pokraji občanské války. Navrhl vytvoření komise, která by připravila reformu ústavy, a nabídl se jako garant rozhovorů mezi vládní většinou a opozicí.
Češi vyjádřili ukrajinskému velvyslanci znepokojení
S ukrajinským velvyslancem v Praze Borysem Zajčukem se dnes na ministerstvu zahraničí setkal ředitel sekce evropských zemí Jaroslav Kurfürst. Velvyslanci sdělil, že diplomacii znepokojují mimo jiné pokračující provokace a brutální zastrašování včetně řady případů únosů nenásilných občanských aktivistů v Kyjevě a dalších městech. „Ohradil se také proti pokusům některých oficiálních představitelů Ukrajiny svalovat vinu za násilnosti v této zemi na země Evropské unie a USA,“ uvedlo ministerstvo.
Česká diplomacie zdůraznila připravenost pomoci ukrajinské vládě navázat skutečný dialog se zástupci občanské společnosti a přispět k vyřešení současné hluboké a nebezpečné politické krize v zemi. Dnes má schůzku s velvyslancem Zajčukem také šéf hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček.
Podle Füleho nemá EU ambice vměšovat se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Možností, jak nejefektivněji řešit problémy, které loni dostaly ukrajinské demonstranty do ulic, je přitom podle eurokomisaře stále několik: například přímá účast opozice na vládě nebo vláda složená z odborníků, na nichž by se shodli prezident a opozice. Jednání v Kyjevě nemají časové limity, řekl Füle, který dnes ukončil již druhou návštěvu Kyjeva za posledních několik dní.
Štefan Füle, eurokomisař pro rozšíření:
„Za prvé by mělo být ukončeno násilí v ulicích, které už dosáhlo stupně, kdy radikálové na obou stranách nejsou pod kontrolou politických stran. A za druhé by měl začít politický proces, který by řešil řadu otevřených otázek týkajících se současnosti i budoucnosti Ukrajiny.“
Prezident Vladimir Putin dnes ruské vládě nařídil, aby splnila dohody s Ukrajinou o poskytnutí úvěru ve výši 15 miliard dolarů a snížení ceny ruského plynu o třetinu. Včera na jednání se špičkami Evropské unie slíbil, že Rusko dohodu dodrží bez ohledu na složení budoucí vlády.
Premiér a bývalý prezident Dimitrij Medvěděv na to ovšem reagoval s tím, že dohody bude možné smysluplně realizovat, až bude jasné, „jaký bude ekonomický kurz nové vlády, kdo v ní bude pracovat a jakých pravidel se budou držet“. Putin s názorem svého předchůdce souhlasil. „Počkejme tedy na vytvoření nové ukrajinské vlády,“ poznamenal prezident.
Ukrajina byla tématem setkání představitelů zemí visegrádské čtyřky
O situaci na Ukrajině dnes na mimořádném summitu v Budapešti jednali premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4). Podpořili co nejklidnější a demokratické řešení ukrajinské krize a přivítali i poslední vývoj v této zemi. „Jsou to pozitivní signály, ale není to ještě řešení té současné složité situace,“ poznamenal český premiér Bohuslav Sobotka.
Předsedové vlády V4 se dohodli, že budou nadále v intenzivním kontaktu ohledně dění na Ukrajině a brzy by se kvůli němu měli sejít také ministři vnitra visegrádské skupiny. Podle Sobotky mají čtyři středoevropské státy sdružené ve V4 unikátní historickou zkušenost, aby tak přispěly k formulování „rozumného stanoviska Evropské unie k dalšímu vývoji na Ukrajině“. „Evropa by neměla o Ukrajinu v žádném případě ztratit zájem,“ zdůraznil český premiér.
„Situace je napjatá a její řešení si vyžádá řadu politických jednání během příštích několika měsíců. Pokládám za důležité, aby postoj České republiky byl koordinován s postojem dalších zemí ve střední Evropě, našich nejbližších partnerů,“ uvedl Sobotka ještě před summitem.
„Vláda nemůže bít své občany. Na druhou stranu očekáváme, že se jisté opoziční skupiny zdrží radikálních akcí, i když dnes opozice jedná odpovědně,“ řekl k dění na Ukrajině polský premiér Donald Tusk po dnešní schůzce se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem. Na hledání politického řešení musí podle něj pracovat především Ukrajinci a nikdo nemá právo určovat budoucnost země bez jejich vědomí. Zároveň ale vyzval Evropskou unii a mezinárodní finanční instituce, aby pomohly Ukrajinu stabilizovat.
Německá kancléřka Angela Merkelová dnes kvůli ukrajinské krizi telefonovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho ukrajinskému kolegovi Viktoru Janukovyčovi. Během telefonátů zdůraznila, že je třeba konstruktivní dialog mezi vládou a opozicí. Nesmí se podle ní připustit, aby se situace opět změnila ve spirálu násilí.
