Osud Idlíbu je zřejmě zpečetěn. Syrský režim má právo dobýt zemi zpět, řekl Putin v Teheránu

6 minut
Horizont ČT24: Sýrie a boj o povstalecký Idlíb
Zdroj: ČT24

Kvůli situaci v syrském Idlíbu jednali v Teheránu prezidenti Íránu, Ruska a Turecka. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by útok na poslední větší baštu rebelů způsobil masakr a další uprchlickou vlnu. Íránský prezident Hasan Rouhání ovšem zdůraznil, že boje budou pokračovat, dokud nebudou radikálové poraženi. Šéf Kremlu Vladimir Putin dal pak najevo, že Damašek má právo dobýt celou zemi zpět.

Rusko, Írán a Turecko hodlají situaci v syrském Idlíbu řešit společně a další jednání bude v Rusku. Mezinárodní společenství podle nich musí zvýšit humanitární pomoc Sýrii. Prezidenti se shodli na tom, že je třeba porazit Islámský stát a frontu an-Nusra, a také na tom, že nebudou podporovat žádné separatistické tendence v Sýrii.

Syrský konflikt podle státníků ukončí jedině vyjednaný politický proces, nikoli pouze vojenské akce. Prezidenti se shodli rovněž na nutnosti vytvořit takové podmínky, aby se uprchlíci mohli vracet domů.

Boj proti „terorismu“ na severozápadě Sýrie je nevyhnutelný, ale neměl by působit utrpení civilistům, řekl Rouhání na úvod summitu. Boje budou podle něj pokračovat do chvíle, dokud Sýrii neopustí všichni radikálové. Rouhání také prohlásil, že „ohně války a krveprolití v Sýrii se blíží ke konci“, napsala agentura AP.

V poslední povstalecké baště kolem Idlíbu žijí asi tři miliony lidí. Mnozí pozorovatelé se obávají humanitární katastrofy. Podle Erdogana by útok na Idlíb vyústil v „pohromu“ a „masakr“.

Putin odmítá příměří v Idlíbu

Turecký prezident v Teheránu vyzval k nalezení „racionálního řešení“, které by bralo v potaz obavy všech zúčastněných. Erdogan by rád viděl v Idlíbu klid zbraní, Putin je ale proti. Syrský režim má podle šéfa Kremlu právo kontrolovat celou zemi. Zároveň však zdůraznil, že jakékoli řešení musí brát v potaz situaci civilistů. Podle agentury Reuters vyjádřil naději, že povstalci sami složí zbraně a vzdají se.

„Zbývající skupinky extremistů jsou teď situovány v deeskalační zóně v provincii Idlíb. Teroristé se ale stále pokoušejí podkopat nastolený klid zbraní,“ prohlásil Putin. „Jsem si jistý tím, že tyto rozhovory budou produktivní a že učiníme rozhodnutí, které významně pomůže zajistit definitivní uspořádání Syrské arabské republiky,“ uvedl ruský prezident.

Turecko se obává nové vlny uprchlíků z oblasti nedaleko svých jižních hranic. Erdogan řekl, že kapacita jeho země pro přijetí uprchlíků byla vyčerpána. Ankara má na severu Sýrie stovky vojáků, kteří na základě loňské dohody dohlížejí na udržení stability.

Prezident Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan na schůzce v Teheránu
Zdroj: Sputnik/Mikhail Klimentyev/Kremlin/Reuters

V Sýrii mají dva tisíce vojáků také Spojené státy a íránský prezident v pátek zdůraznil, že americká intervence musí skončit. Írán stejně jako Rusko podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco Turecko stojí na straně protivládních ozbrojenců. 

De Mistura chce ultimátum pro ozbrojence

obrázek
Zdroj: ČT24

Situací v Idlíbu se v pátek zabývala také Rada bezpečnosti OSN. Podle zvláštního zmocněnce Staffana de Mistury by měli dostat bojovníci v Idlíbu ultimátum pro stažení z oblastí obývaných civilisty. Měly by být vytvořeny trasy pro ty, kteří chtějí z Idlíbu dobrovolně odejít.

Po skončení jednání ale několik diplomatů vyjádřilo pochybnosti, zda je možné únikové trasy zřídit, protože syrská vláda nerozlišuje mezi teroristickými skupinami a ozbrojenými oponenty prezidenta Bašára Asada.

De Mistura se domnívá, že tři miliony civilistů žijících v Idlíbu chtějí, aby jejich hlasy byly slyšet, a mohou uspořádat kampaň, která donutí radikály z Idlíbu odejít. „Ultimátum by bylo stanoveno zároveň s tím, že se Rusko a Sýrie zavážou k neútočení. Garantem plánu, který podpoří OSN, by mělo být Rusko a Turecko,“ soudí de Mistura.

Evakuační trasy by podle něj měly vzniknout všemi směry a OSN je připravena v tom pomoci. V očekávání ofenzivy se podle něj ozbrojenci zakopávají, ničí mosty a budují podzemní úkryty.

Rozložení sil v Sýrii – září 2018 až únor 2019
Zdroj: syria.liveuamap.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...