Od půlnoci platí na Ukrajině příměří. Jen formálně, střelbu se nedaří utišit

Na východoukrajinském Donbasu mělo začít nové příměří vyhlášené se zahájením školního roku. Pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která v oblasti působí, ale od středeční půlnoci zaznamenala už více než semddesát případů porušení klidu zbraní.

Příměří v Donbasu
Zdroj: ČTK/EAST NEWS

Na východoukrajinské frontové linii bylo od začátku konfliktu v roce 2014 vyhlášeno už několik příměří, agentura TASS dříve uvedla, že jich bylo jednadvacet. Většinu z nich strany konfliktu porušily už v prvních hodinách.

„Strany musejí dodržovat své opětovné závazky. Palba musí nyní ustat, abychom ochránili civilisty na obou stranách kontaktní linie,“ uvedl ve středu v prohlášení zástupce šéfa evropských pozorovatelů Alexander Hug.

Mise rovněž uvedla, že u města Volnovacha musel být uzavřen přechod přes frontovou linii kvůli tak silným požárům, že přivedly k výbuchům i miny v okolí. Podle ukrajinské armády požáry způsobila palba separatistů z minometů.

Separatisté naopak obviňují ukrajinské vojáky, že „školní příměří“ porušili jako první nočním ostřelováním jedné z povstaleckých vsí u Horlivky.

Politický geograf Vincenc Kopeček ve vysílání ČT24 uvedl, že od vyhlášeného příměří nemá žádná očekávání, a připoměl, že podobných snah bylo mnoho, politici podepsali i minské dohody, ale žádná zásadní změna nenastala. Zklidnění zbraní bylo vždy jen dočasné.

Video Studio ČT24
video

Vincenc Kopeček k příměří na Ukrajině

Rovněž připoměl, že boje na Ukrajině stále trvají, například dochází k neustálým přestřelkám u doněckého letiště. „Konflikt posledních několik měsíců poněkud usnul, nikoliv zamrznul,“ uvedl Kopeček s tím, že tyto druhy konfliktů se velmi snadno oživují.

Boje na východě Ukrajiny propukly krátce po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Podle OSN si od té doby vyžádaly na deset tisíc životů, své domovy opustilo několik milionů lidí.

Před ruskou ambasádou stovky Ukrajinců připoměly padlé v nejkrvavější bitvě konfliktu v Iljovasku

Několik stovek Ukrajinců si v Kyjevě ve středu rovněž připomnělo padlé v nejkrvavější bitvě konfliktu: V obklíčeném městě Ilovajsk, představujícím důležitou železniční křižovatku, v srpnu a září 2014 podle úředních údajů bylo zabito 366 vojáků, více než 450 utrpělo zranění, tři stovky upadly do zajetí separatistů a dalších 84 vojáků se pohřešovalo.

Podle Kyjeva separatisty tehdy posílily pravidelné jednotky ruské armády, což Moskva stále popírá. Mezi zabitými ukrajinskými vojáky, rozstřílenými z těžkých zbraní při ústupu z Ilovajska, byli podle ukrajinské armády i tři zajatí ruští výsadkáři. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že u Ilovajska byly zabity dvě stovky ruských vojáků.

Před ruským velvyslanectvím v Kyjevě aktivisté postavili stovky bílých křížů, každý s podobiznou zabitého vojáka. Demonstranti přišli s transparenty „Putine, zabil jsi naše syny“ a „Putin je vrah“. Na závěr demonstranti spálili figurínu, ztělesňující ruského prezidenta.

„Každý zmařený život představuje zločin ruského agresora, za který bude bezpochyby potrestán,“ napsal na Facebooku prezident Petro Porošenko.

Většina vojáků byla podle Kyjeva zabita až po ohlášení dohody mezi znepřátelenými stranami o stažení ukrajinských sil z obklíčení, která nakonec nebyla respektována. Četní kritici na Ukrajině ale ukazují prstem i na chyby velení ozbrojených sil.

Téměř stovka vojáků je stále nezvěstná 

Příbuzní a spolubojovníci zabitých vojáků vyzvali prezidenta Porošenka, aby 29. srpen vyhlásil svátkem připomínajícím padlé obránce Ukrajiny, kteří obětovali život za nezávislost státu, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Vzpomínkového shromáždění na jednom z kyjevských náměstí se zúčastnila asi tisícovka lidí.

Masakr vojáků v Ilovajsku stál místo tehdejšího ukrajinského ministra obrany Valerije Heleteje. Porážka také přiměla Porošenka k podpisu prvních mírových dohod v Minsku, kde v únoru 2015 byly uzavřeny dohody. Ty umožnily výrazně snížit intenzitu bojů, ale potyčky mezi oběma stranami nadále pravidelně propukají, napsala agentura AFP.

Podplukovník Mychajlo Kotelevskyj, pověřený pátráním po mrtvých ukrajinských vojácích na povstaleckých územích, uvedl v listu Ukrajinska pravda, že nejvíce těl se nacházelo na trase, kudy se jednotky stahovaly z ilovajského kotle, kde byly obklíčeny. Zdravotníci odtud odnesli okolo 250 mrtvých. K tomu se přidalo dalších 100 až 115 pytlů s těly a části těl ze samého Ilovajska, kam separatisté pustili jen civilisty. V současnosti se experti snaží určit totožnost 85 těl, patřících patrně nezvěstným vojákům.