Vrchní velitel myanmarské armády a dalších pět generálů by mělo být stíháno za genocidu spáchanou na muslimském etniku Rohingů. Uvedli to v pondělí vyšetřovatelé OSN, kteří obvinili myanmarské vojáky z masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů.
Za genocidu Rohingů má nést odpovědnost armáda. OSN vyzývá k potrestání myanmarských velitelů
Míra, brutalita a systematičnost znásilnění a násilí ukazuje, že se jedná o válečnou taktiku a část promyšlené strategie k zastrašování, terorizování nebo trestání civilistů.
Myanmarský kabinet vedený nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij podle vyšetřovatelů OSN nevyužil svého postavení, aby zločinům zabránil a aby ochránil civilní obyvatelstvo, čímž přispěl k páchání těchto zvěrstev.
3 minuty
Události: OSN vyzvala k potrestání myanmarských velitelů
Vláda sice měla jen malé možnosti, jak kontrolovat armádu, a podle zprávy „nic nenasvědčuje tomu, že se úřady přímo podílely na plánování či realizaci bezpečnostních opatření“. Přesto neudělala vláda dost: nepostavila se stupňující se verbální agresi vůči Rohingům, která se pak přeměnila ve skutečné násilí. Úřady také ničily dokumenty svědčící o násilnostech a celkově „přispěly ke spáchání zločinů“, citovala zprávu OSN dál agentura Reuters.
Loni v srpnu vládní jednotky brutálně zasáhly proti Rohingům v Arakanském státě. Myanmarská armáda tak reagovala na útok Rohingů na policejní stanice a vojenské základny. Reakce armády ale byla podle OSN příliš tvrdá a „značně nepřiměřená skutečným bezpečnostním rizikům“.
obrázek
Vinu nesou nejvyšší vojenští velitelé. Zpráva jich jmenovala šest. „Nejvyšší generálové Myanmaru, včetně vrchního velitele Min Aun Hlaina, musejí být vyšetřováni a stíháni za genocidu v Arakanském státě na severu země, jakož i za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě,“ uvedli u příležitosti zveřejnění své zprávy vyšetřovatelé OSN. Armáda zatím obvinění nekomentovala.
Zpráva OSN rovněž vyzvala k potrestání těchto šesti vysokých představitelů armády před Mezinárodním trestním soudem v Haagu nebo před zvláštním mezinárodním tribunálem.
Organizace by podle autorů zprávy měla také zavést sankce proti těm, kteří za masakry nesou odpovědnost. Rada bezpečnosti OSN by rovněž podle zprávy uvalit na Myanmar zbrojní embargo.
3 minuty
OSN vyzývá k potrestání myanmarských velitelů
Vyšetřovací mise OSN byla vytvořena loni a od té doby její členové vyslechli v Bangladéši i v dalších zemích 875 obětí a svědků násilností páchaných na Rohinzích a analyzovali satelitní snímky z Arakanského státu, dokumenty, videa a fotografie. Na území Myanmaru se ale komise nedostala.
Su Ťij Rohingy neochránila
Myanmarská vláda dlouhodobě odmítá většinu obvinění ze zvěrstev, která byla vznesena uprchlíky vůči bezpečnostním složkám. Ke kritice obsažené ve dvacetistránkové zprávě OSN se zatím vláda nevyjádřila, přestože dokument OSN kritizuje i její nejviditelnější představitelku Su Ťij.
Vůdkyně Su Ťij nevyužila svého postavení de facto v čele vlády ani své morální autority, aby se postavila proti událostem v Arakanském státě či aby jim zabránila. Svým jednáním tak civilní úřady k páchání zvěrstev přispěly.
Myanmaru vládne Su Ťijina Národní liga pro demokracii. Ústava přetrvávající z dob junty nicméně brání někdejší disidentce stát se prezidentkou. Díky ústavě si ale v Myanmaru udržuje silný vliv na politické dění také armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.
„Očekávání, že by spravedlnost vzešla z jakéhokoli lokálního myanmarského procesu, je prostě naivní. Není zde pro to vůle, ani schopnosti,“ shrnul pozici myanmarské vlády vůči situaci Rohingů člen vyšetřovací komise Christopher Sidoti.
Facebook smaže některé účty představitelů myanmarské armády
Krátce po zveřejnění zprávy OSN oznámila společnost Facebook, že zruší účty představitelům myanmarské armády na sociálních sítích Facebook a Instagram. Chce jim tak zabránit v šíření nenávisti a dezinformací. O účet tak přijde i náčelník generálního štábu Min Aun Hlain, kterého z genocidy proti Rohingům viní citovaná zpráva OSN.
„Celkem odstraníme 18 facebookových účtů, jeden instagramový a 52 facebookových stránek, které sleduje 12 milionů lidí,“ uvedla společnost na svém blogu.
Důvodem odstranění účtů a stránek ze sociální sítě je podle Facebooku skutečnost, že řada mezinárodních odborníků prokázala, že „mnoho z těchto jedinců a organizací se dopustilo vážného porušení lidských práv v zemi či takové porušení umožnilo“. „Chceme jim zabránit, aby používali naše služby k dalšímu podněcování etnického a náboženského napětí,“ dodala společnost.
Myanmarské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté, co rohingští povstalci loni v srpnu podnikli zmiňovaný útok na policejní stanoviště, zahájila proti nim armáda tažení. Od té doby z Myanmaru do sousedního Bangladéše uprchlo asi sedm set tisíc Rohingů, kteří za hranicemi nyní žijí v uprchlických táborech. Tisíce dalších ale při zásahu myanmarské armády zemřely.
Myanmarská armáda zabila naše muže, znásilnila naše ženy, děti nemohly chodit do školy, všechny domy byly spáleny. Uplynulo 365 dní a stále jsme se nedočkali spravedlnosti.
O masakrech informovali reportéři agentury Reuters Ťjo Sou U a Wa Lone a jejich práce vedla k potrestání sedmi vojáků, kteří se na jednom z masakrů podíleli. Myanmarské úřady ovšem souběžně oba reportéry v prosinci zadržely, verdikt nad nimi vynese soud v září.
