Řím hrozí: Když si EU nerozdělí migranty z lodi Diciotti, přestaneme přispívat do společné kasy

Itálie přestane přispívat do unijní pokladny, pokud se EU do pátku nepřičiní o to, aby se migranti z lodi Diciotti přerozdělili, pohrozil ve čtvrtek vicepremiér Luigi Di Maio. Loď italské pobřežní stráže kotví třetí den u Sicílie. V noci na čtvrtek z lodi vystoupilo 29 nezletilých, na lodi zůstává 148 běženců. Italský ministr vnitra Matteo Salvini jejich vylodění podmínil tím, že si je mezi sebou rozdělí unijní státy.

„V těchto měsících jsme viděli, jak při jednání s Evropskou unií funguje přístup poddajný a jak funguje ten tvrdý. Přicházím s dalším návrhem: pokud se do zítřka ohledně (lodi) Diciotti a přerozdělení migrantů nic neobjeví, já a Hnutí pěti hvězd (M5S) už nebudeme ochotni dávat každý rok EU 20 miliard eur,“ pohrozil Di Maio.

Své stanovisko nadále hájil i druhý vicepremiér a šéf vnitra Matteo Salvini z koaliční Ligy Severu. Uvedl, že všichni migranti na palubě Diciotti přicházejí do Evropy ilegálně a že snahou o rozdělení uprchlíků jen plní svůj předvolební slib snížit migraci a zajistit bezpečnost. „Itálie už nebude uprchlickým táborem Evropy, mým cílem je australský přístup,“ řekl.

  • Austrálie nedovoluje na svém území usadit se běžencům, kteří připlují k jejím břehům. Žadatele o azyl posílá do táborů v ostrovních státech Nauru a Papua-Nová Guinea a za provozování táborů těmto zemím platí.

V noci na čtvrtek z lodi do přístavu Katánie mohli po Salviniho souhlasu vystoupit všichni nezletilí. „Vyzvedli jsme sedmadvacet koster,“ uvedli záchranáři. „Nejhubenější z nich vážil třicet kilogramů,“ rozvedli.

Salviniho linii ale kritizují i někteří z koaličních partnerů – italský tisk si všiml roztržky s předsedou Poslanecké sněmovny Robertem Ficem z M5S, který chce, aby se mohli běženci vylodit všichni a o jejich rozdělení se jednalo potom. Stejně se k věci staví i opoziční Demokratická strana. Tvrdou linii kritizují humanitární organizace i OSN.

Tajani: Neberete migranty, budete potrestáni

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ve čtvrtek souběžně znovu kritizoval země Visegrádské skupiny za jejich neochotu přijímat migranty z jiných zemí společenství. Tyto země by podle Tajaniho měly také převzít zodpovědnost za tento unijní problém, jinak budou potrestány. Prohlásil to právě v souvislosti s migranty na lodi italské pobřežní stráže, která kotví na Sicílii, a italská vláda odmítá utečence pustit do země bez slibu, že jí s nimi unijní státy pomohou.

„Kdyby země EU schválily návrh Evropského parlamentu na reformu dublinského systému, neřešili bychom teď problém lodi Diciotti,“ konstatoval. „Tohle byl klíč k řešení, protože předpokládal okamžité přerozdělení migrantů,“ řekl také Tajani.

Zemím Visegrádu vyčetl jejich neochotu přijímat migranty na základě unijních kvót. „Solidarita není jednosměrná, když opustily diktatury, dostaly pomoc od Evropy, a nadále ji přijímají,“ uvedl Tajani v narážce na země V4, které do Unie vstoupily po pádu komunistických režimů.

Uprchlíci ve Středozemním moři
Zdroj: Ismail Zitouny/Reuters

Frontex: Vyhošťování se nedaří

K uprchlickému tématu se v souvislosti s rostoucím italským napětím vyjádřil i šéf unijní agentury pro kontrolu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri. Země Evropské unie se podle něj neumějí zbavit imigrantů, kteří jsou u nich protiprávně. Stále jich více přibývá, než se jich daří vracet zpátky. Pokud evropské státy nezačnou vyhošťovat přistěhovalce intenzivněji, hrozí podle Leggeriho, že se nikdy migrační problém vyřešit nepodaří.

Šéf Frontexu upozornil, že i když počet imigrantů, kteří nedovoleně vstoupili do Evropské unie, letos klesl na zhruba pětasedmdesát tisíc oproti 1,2 milionu v roce 2015, počet přistěhovalců nezákonně pobývajících v Unii „neustále roste“. Například za loňský rok se sice podařilo vyhostit 151 tisíc lidí, ale skoro 205 tisíc se jich do EU dostalo.

„Pokud budeme takto pokračovat, posíláme všem potenciálním migrantům vzkaz, z něhož vyplývá: snažte se za každou cenu dostat do Evropy, protože i když vás chytí, máte obrovskou naději, že tam zůstanete,“ prohlásil Leggeri.

Šéf Frontexu rovněž vyzval unijní státy, aby „harmonizovaly své předpisy a postupy“ týkající se vyhošťování tak, aby příslušné rozhodnutí úřadu jednoho státu mohly pak vykonat úřady i všech ostatních zemí. Cizinci totiž v Evropě bez kontrolovaných hranic volně přecházejí z jedné země do jiné, pokud jim v té, kde byli původně, bezprostředně hrozí deportace. Podle Leggeriho při jejich dopadení v jiné zemi se pak celý vyhošťovací proces zbytečně obnovuje od samého počátku.

Migranti pronikli do španělské enklávy Ceuta
Zdroj: APTN

Španělé vrátili migranty, kteří násilně vnikli do země

Proti migrantům zakročilo i Španělsko, jehož policie ve čtvrtek vrátila do Maroka 116 migrantů, kterým se ve středu podařilo překonat bezpečnostní bariéru mezi Marokem a Ceutou, španělskou enklávou na severu Afriky. Informoval o tom deník La Vanguardia s odvoláním na španělské ministerstvo vnitra. Rabat s převzetím běženců souhlasil už ve středu.

Do Marockého království byli navráceni ve skupinkách po deseti na základě dohody, kterou Španělsko s Marokem uzavřelo v roce 1992.

K incidentu došlo ve středu ráno kolem deváté hodiny místního času. Hranici se pokusily zdolat tři stovky migrantů. Při překonávání plotu použili někteří z nich ostré předměty, kyselinu a nehašené vápno, čímž způsobili zranění sedmi španělským policistům. Stalo se to na stejném místě, kudy před měsícem proniklo do Ceuty z marockého území přes 600 migrantů. I oni tehdy překonali dvojitý, šest metrů vysoký plot zakončený ostnatým drátem.

Španělské ministerstvo vnitra už po červencovém incidentu španělskou posádku na místě posílilo o dvě desítky mužů, pět vozů a helikoptéru s nočním viděním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 39 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 8 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...