Řím hrozí: Když si EU nerozdělí migranty z lodi Diciotti, přestaneme přispívat do společné kasy

Itálie přestane přispívat do unijní pokladny, pokud se EU do pátku nepřičiní o to, aby se migranti z lodi Diciotti přerozdělili, pohrozil ve čtvrtek vicepremiér Luigi Di Maio. Loď italské pobřežní stráže kotví třetí den u Sicílie. V noci na čtvrtek z lodi vystoupilo 29 nezletilých, na lodi zůstává 148 běženců. Italský ministr vnitra Matteo Salvini jejich vylodění podmínil tím, že si je mezi sebou rozdělí unijní státy.

„V těchto měsících jsme viděli, jak při jednání s Evropskou unií funguje přístup poddajný a jak funguje ten tvrdý. Přicházím s dalším návrhem: pokud se do zítřka ohledně (lodi) Diciotti a přerozdělení migrantů nic neobjeví, já a Hnutí pěti hvězd (M5S) už nebudeme ochotni dávat každý rok EU 20 miliard eur,“ pohrozil Di Maio.

Své stanovisko nadále hájil i druhý vicepremiér a šéf vnitra Matteo Salvini z koaliční Ligy Severu. Uvedl, že všichni migranti na palubě Diciotti přicházejí do Evropy ilegálně a že snahou o rozdělení uprchlíků jen plní svůj předvolební slib snížit migraci a zajistit bezpečnost. „Itálie už nebude uprchlickým táborem Evropy, mým cílem je australský přístup,“ řekl.

  • Austrálie nedovoluje na svém území usadit se běžencům, kteří připlují k jejím břehům. Žadatele o azyl posílá do táborů v ostrovních státech Nauru a Papua-Nová Guinea a za provozování táborů těmto zemím platí.

V noci na čtvrtek z lodi do přístavu Katánie mohli po Salviniho souhlasu vystoupit všichni nezletilí. „Vyzvedli jsme sedmadvacet koster,“ uvedli záchranáři. „Nejhubenější z nich vážil třicet kilogramů,“ rozvedli.

Salviniho linii ale kritizují i někteří z koaličních partnerů – italský tisk si všiml roztržky s předsedou Poslanecké sněmovny Robertem Ficem z M5S, který chce, aby se mohli běženci vylodit všichni a o jejich rozdělení se jednalo potom. Stejně se k věci staví i opoziční Demokratická strana. Tvrdou linii kritizují humanitární organizace i OSN.

Tajani: Neberete migranty, budete potrestáni

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ve čtvrtek souběžně znovu kritizoval země Visegrádské skupiny za jejich neochotu přijímat migranty z jiných zemí společenství. Tyto země by podle Tajaniho měly také převzít zodpovědnost za tento unijní problém, jinak budou potrestány. Prohlásil to právě v souvislosti s migranty na lodi italské pobřežní stráže, která kotví na Sicílii, a italská vláda odmítá utečence pustit do země bez slibu, že jí s nimi unijní státy pomohou.

„Kdyby země EU schválily návrh Evropského parlamentu na reformu dublinského systému, neřešili bychom teď problém lodi Diciotti,“ konstatoval. „Tohle byl klíč k řešení, protože předpokládal okamžité přerozdělení migrantů,“ řekl také Tajani.

Zemím Visegrádu vyčetl jejich neochotu přijímat migranty na základě unijních kvót. „Solidarita není jednosměrná, když opustily diktatury, dostaly pomoc od Evropy, a nadále ji přijímají,“ uvedl Tajani v narážce na země V4, které do Unie vstoupily po pádu komunistických režimů.

Uprchlíci ve Středozemním moři
Zdroj: Ismail Zitouny/Reuters

Frontex: Vyhošťování se nedaří

K uprchlickému tématu se v souvislosti s rostoucím italským napětím vyjádřil i šéf unijní agentury pro kontrolu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri. Země Evropské unie se podle něj neumějí zbavit imigrantů, kteří jsou u nich protiprávně. Stále jich více přibývá, než se jich daří vracet zpátky. Pokud evropské státy nezačnou vyhošťovat přistěhovalce intenzivněji, hrozí podle Leggeriho, že se nikdy migrační problém vyřešit nepodaří.

Šéf Frontexu upozornil, že i když počet imigrantů, kteří nedovoleně vstoupili do Evropské unie, letos klesl na zhruba pětasedmdesát tisíc oproti 1,2 milionu v roce 2015, počet přistěhovalců nezákonně pobývajících v Unii „neustále roste“. Například za loňský rok se sice podařilo vyhostit 151 tisíc lidí, ale skoro 205 tisíc se jich do EU dostalo.

„Pokud budeme takto pokračovat, posíláme všem potenciálním migrantům vzkaz, z něhož vyplývá: snažte se za každou cenu dostat do Evropy, protože i když vás chytí, máte obrovskou naději, že tam zůstanete,“ prohlásil Leggeri.

Šéf Frontexu rovněž vyzval unijní státy, aby „harmonizovaly své předpisy a postupy“ týkající se vyhošťování tak, aby příslušné rozhodnutí úřadu jednoho státu mohly pak vykonat úřady i všech ostatních zemí. Cizinci totiž v Evropě bez kontrolovaných hranic volně přecházejí z jedné země do jiné, pokud jim v té, kde byli původně, bezprostředně hrozí deportace. Podle Leggeriho při jejich dopadení v jiné zemi se pak celý vyhošťovací proces zbytečně obnovuje od samého počátku.

Migranti pronikli do španělské enklávy Ceuta
Zdroj: APTN

Španělé vrátili migranty, kteří násilně vnikli do země

Proti migrantům zakročilo i Španělsko, jehož policie ve čtvrtek vrátila do Maroka 116 migrantů, kterým se ve středu podařilo překonat bezpečnostní bariéru mezi Marokem a Ceutou, španělskou enklávou na severu Afriky. Informoval o tom deník La Vanguardia s odvoláním na španělské ministerstvo vnitra. Rabat s převzetím běženců souhlasil už ve středu.

Do Marockého království byli navráceni ve skupinkách po deseti na základě dohody, kterou Španělsko s Marokem uzavřelo v roce 1992.

K incidentu došlo ve středu ráno kolem deváté hodiny místního času. Hranici se pokusily zdolat tři stovky migrantů. Při překonávání plotu použili někteří z nich ostré předměty, kyselinu a nehašené vápno, čímž způsobili zranění sedmi španělským policistům. Stalo se to na stejném místě, kudy před měsícem proniklo do Ceuty z marockého území přes 600 migrantů. I oni tehdy překonali dvojitý, šest metrů vysoký plot zakončený ostnatým drátem.

Španělské ministerstvo vnitra už po červencovém incidentu španělskou posádku na místě posílilo o dvě desítky mužů, pět vozů a helikoptéru s nočním viděním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled