Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v sobotu večer místního času (v noci na neděli SELČ) stal terčem neúspěšného pokusu o atentát. Uvedl to venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez. Poblíž místa, kde Maduro pronášel projev, explodovala výbušná zařízení. Levicový prezident i další členové vlády vyvázli z incidentu bez újmy. Zranění utrpělo sedm členů Národní gardy. Kolem údajného atentátu však panují nejasnosti.
Venezuelský prezident se prý stal terčem pokusu o atentát, vyvázl bez zranění
Kolem údajného atentátu na venezuelského prezidenta panují otazníky (zdroj: ČT24)
V souvislosti se sobotní explozí bylo zadrženo šest lidé. Oznámil to venezuelský ministr vnitra, podle něhož byli někteří ze zadržených již v minulých letech zapojeni do protivládní činnosti. Vedení armády vyhlásilo, že ozbrojené síly zůstávají loajální vůči hlavě státu.
Sám Maduro z útoku obvinil krajně pravicové síly v zemi. Odpovědnost podle něj nese i prezident sousední Kolumbie Juan Manuel Santos, který je jedním z nejhlasitějších kritiků Madura. Někteří lidé, kteří útok naplánovali a financovali, žijí na Floridě, dodal venezuelský vůdce s tím, že očekává v tomto ohledu spolupráci šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
Kolumbijská vláda však označila Madurovo obvinění, že za údajným sobotním pokusem o atentát na něj stojí kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, za absurdní. „Je absurdní a neopodstatněné říkat, že kolumbijský prezident je zodpovědný za domnělý atentát na venezuelského prezidenta,“ uvádí se mimo jiné v prohlášení kolumbijského ministerstva zahraničí.
„Jako obvykle, venezuelský prezident viní permanentně Kolumbii ze všeho, co se stane. Žádáme respekt k prezidentovi Juanu Manuelu Santosovi, k vládě i ke kolumbijskému lidu,“ píše se také v prohlášení.
Juan Manuel Santos
Maduro kolumbijského prezidenta kritizuje často
Santos patří k nejhlasitějším kritikům Madurovy autoritářské vlády, a Maduro ho proto v minulosti už vinil ze snah ho svrhnout. Před několika dny Santos prohlásil, že podle něj se blíží konec Madurova režimu. Zdůvodnil to katastrofální ekonomickou situací, v níž se země nachází.
Po expolozi během sobotního projevu venezuelského prezidenta v Caracasu Maduro, jemuž se nic nestalo, obvinil Santose. „Dnes se mě pokusili zabít a nemám pochyb o tom, že za tím stojí venezuelská ultrapravice spolu s ultrapravicí kolumbijskou a že za atentátem je Juan Manuel Santos,“ řekl v sobotu Maduro.
Vyvstaly tak obavy, že Maduro údajný útok využije k dalšímu pronásledování opozice. Velké opoziční strany incident zatím nekomentovaly, ale menší opoziční strana Causa R vyzvala ke generální stávce jako formě demokratického prostestu.
„Madurovi nevěříme, ale víme o nevoli v kasárnách a o konfliktu uvnitř chavistů,“ napsala na Twitteru strana Causa R (v překladu celým názvem Radikální věc). Připomněla tak chavisty, tedy příznivce předchozího prezidenta Huga Cháveze a vládní socialistické strany, kteří v posledním více než roce kritizují Madura za autoritářství i za to, že nedokáže řešit hlubokou ekonomickou krizi země.
Podobizna Nicolase Madury na zdi poblíž jedné z volebních místností
O nespokojenosti mezi vojáky se v posledním roce také v opozičních médiích hovoří. Před květnovými prezidentskými volbami se objevovaly v médiích zprávy, že Madurův režim pozatýkal řadu důstojníků.
Kolem pokusu o atentát panují nejasnosti
Prezident Maduro pronášel proslov v metropoli Caracasu u příležitosti oslav 81. výročí vzniku Národní gardy. Součástí ceremonie byla také vojenská přehlídka. Maduro v jednom okamžiku svou řeč, přenášenou živě televizí, přerušil. Těsně předtím se ozvala mohutná rána. Jeho manželka a důstojníci, kteří stáli při projevu vedle Madura, podle záznamu na sociálních sítích okamžitě pohlédli k nebi. Podle Madura, kterého pak ochranka evakuovala, nad ním prolétly drony. Na televizních záběrech pak bylo vidět, jak vojáci i přihlížející lidé utíkají v panice z místa pryč. Poté televize přenos ukončila.
Agentura AP také napsala, že několik hasičů na místě incidentu vládní verzi událostí zpochybnilo. Podle nich pouze vybuchla plynová láhev v jednom z blízkých bytů. Z okna budovy následně vycházel dým.
Zmatek kolem údajného atentátu ještě zvýšilo přiznání k odpovědnosti od dosud neznámé skupiny, která si říká Vojáci v tričku. Ta na Twitteru uvedla, že šlo o operaci Fénix cílenou proti Madurovi a že chtěla na prezidenta zaútočit dvěma bezpilotními letouny napěchovanými výbušninami, ale vojáci je sestřelili dřív, než drony dosáhly cíle.
„Ukázali jsme, že jsou zranitelní. Dnes jsme úspěšní nebyli, ale je to jen otázka času,“ varovala skupina, která se označila za spojení „vlasteneckých vojáků a civilistů loajálních venezuelskému lidu“.
Venezuelská vláda opakovaně obviňuje opoziční aktivisty, že připravují útoky na Madura s cílem ho svrhnout. Autoritářský vůdce Maduro znovu zvítězil v nedávných prezidentských volbách, které bojkotovala velká část opozice a které jako nedemokratické kritizovala řada zemí regionu, USA i Evropská unie.
Téměř na den přesně před rokem potlačily venezuelské bezpečnostní složky rebelii v kasárnách na předměstí třetího největšího města země Valencie. Skupina vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána tam vyhlásila rebelii proti Madurovi.
Vzpoura přišla den poté, co paralelní parlament, ustavený socialistickou vládou v kontroverzních volbách, odvolal generální prokurátorku Luisu Ortegovou. Ta patřila dříve k chavistům, než začala Madura kritizovat.
Ke vzpouře proti vládě vyzýval také bývalý policejní vyšetřovatel Óscar Pérez, který loni v červnu s ukradeným policejním vrtulníkem přeletěl nad sídlem nejvyššího soudu v Caracasu. Na budovu tehdy vypálil několik střel poté, co na sociálních sítích vyzval k rebelii proti vládě porušující demokratické principy. Pérezovi se podařilo utéct a půl roku unikat, než byl letos v lednu dopaden na předměstí Caracasu. Při policejním zásahu zahynulo i šest Pérezových spolubojovníků, včetně ženy, a dva policisté.
Penzionovaný generál Hebert García Plaza, který žije v exilu, označil dnešní „pokus o atentát“ na Madura za ziscenovaný. „Zdá se, že to zosnovala vláda, aby se mohla označit za mučednickou, aby mohla obvinit pravicovou opozici a Kolumbii a aby mohla zakázat demonstrace a stávku,“ napsal v noci na dnešek na Twitteru García.
Žena čeká na dopravu vedle graffiti, která v překlaadu zní „Jak dlouho ještě?“ před uzavřenou stanicí metra během výpadku proudu v Caracasu
V zemi chybí základní potraviny, neteče voda, kolabují veřejné služby
Venezuela se již více než tři roky potýká s hlubokou ekonomickou krizí, způsobenou socialistickou hospodářskou politikou Madurovy vlády a propadem světových cen ropy. Lidem chybějí základní potraviny, léky, stále častější jsou také v řadě regionů mnohahodinové výpadky elektrické energie, které trvají už řadu měsíců.
V některých oblastech si lidé stěžují, že jim už několik měsíců neteče voda, někde kolabují i veřejné služby, nefuguje odvoz odpadu. V Caracasu například tento týden stávkovali i řidiči autobusů.
Mnozí vkládali naděje na změnu režimu ve Venezuele do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě. Vydrželi to přes čtyři měsíce, vláda ale proti manifestacím tvrdě zakročila, na 150 lidí při tom zemřelo.
Hrozící ekonomický kolaps již přiměl také statisíce Venezuelanů k emigraci do sousedních zemí. Jen v Kolumbii jich v současnosti žije asi 800 tisíc. Podle ředitele oddělení MMF pro západní polokouli Alejandra Wernera však ekonomika Venezuely do konce roku klesne ještě o 18 procent. Obyvatelé Venezuely tak čeká zřejmě ještě další zhoršení životní úrovně.