Maličké Monako už nestačí, musí expandovat do moře

28 minut
Horizont ČT24: V Monaku vyroste nová čtvrť
Zdroj: ČT24

Monako je vyhlášeným útočištěm smetánky a multimilionářů. Ať už pro své proslulé adresy nebo přívětivé daňové předpisy. Zájem o zdejší nemovitosti dalece převyšuje nabídku, proto nyní místní úřady se souhlasem knížete Alberta II. daly zelenou ambicióznímu projektu na rozšíření území knížectví o další lukrativní parcely.

V knížectví o rozloze necelých dvou kilometrů čtverečních žije 38 tisíc lidí. Díky projektu společnosti Bouygues Travaux Publics se rozroste o novou čtvrť. Ta vyroste v moři, na obřích betonových blocích. Na kesonech vznikne nový přístav, obytná čtvrť s administrativními budovami, muzeum a divadlo.

Duté, zatím plovoucí bloky, dopravili k monackým břehům po moři. Teprve na místě je naplní vodou a ony se ponoří.

„Byla to technická výzva, protože odléváme 25 metrů betonu najednou. To je výška jednoho kesonu. Nakonec budeme mít 280 metrů nepřerušované betonové plochy. Všechny bloky jsou odlévány bez přerušení, rychlostí dvanáct centimetrů za hodinu. Zabere to osm až devět dní,“ popisuje technologii ředitel společnosti Bouygues Travaux Publics Eric Cheype.

Model nové čtvrti Monaka, která vyroste v moři
Zdroj: Eric Gaillard/Reuters

Projekt, který prospěje i přírodě

Monako ale pro stavbu stanovilo přísné podmínky. Než dorazila těžká technika, pracovali na místě mořští biologové. Dohlíželi na opatrné přemístění vzácných škeblí i rostlin, aby nedošlo k poškození místního ekosystému.

„Přemístili jsme 145 škeblí asi 34 druhů. Jak jsme pracovali, objevovali jsme další. Také jsme přesunuli posidonie, velmi obdivované mořské rostliny. Pomocí košů jsme je přesadili do okolních oblastí,“ dodává Cheype.

Přeprava jednoho z kesonů k břehu Monte Carla
Zdroj: Eric Gaillard/Reuters

Zvláštní úpravu dostane i povrch deset tisíc tun vážících železobetonových bloků, na kterých spočine nová čtvrť. Má co nejvíc připomínat skálu nebo útes, aby přilákal podmořský život. Stejná technika se už osvědčila na Azorských ostrovech.

„Už skuliny o průměru dva a půl centimetru mohou poskytnout útočiště drobným měkkýšům. Najdou v nich úkryt před predátory, jako jsou krabi, a rozmnoží se. Mohou zvýšit i počet komerčně lovených druhů. Takže když navrhujete nové stavby, je možné je navrhnout ve prospěch prostředí, nemusí mu vždy jen škodit,“ říká mořský biolog z Plymouthské univerzity Richard Thompson.

Projekt prospěje i Monaku. Náklady dvou miliard eur na jeho realizaci nesou soukromí investoři a developeři. Knížectví oplátkou za jeho povolení po dokončení získá veřejné budovy v hodnotě tři čtvrtě miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 20 mminutami

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána může v bazilice svatého Petra naposledy rozloučit se zesnulým papežem Františkem. V několik stovek metrů dlouhé frontě před nejvýznamnějším katolickým chrámem stále stojí tisíce lidí. Ráno na vstup čekaly asi hodinu. Dosud se s v pondělí zesnulým osmaosmdesátiletým papežem rozloučilo téměř 130 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 2 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 4 hhodinami

Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.
před 5 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 6 hhodinami

Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.
před 6 hhodinami

Se zesnulým papežem se rozloučilo už skoro sto tisíc lidí

Po krátké přestávce se ve čtvrtek ráno znovu otevřela bazilika svatého Petra ve Vatikánu, aby se veřejnost mohla rozloučit s papežem Františkem. Už více než 90 tisíc lidí se od středečních jedenácti hodin do čtvrtečních 19:00 přišlo do baziliky svatého Petra ve Vatikánu rozloučit s hlavou katolické církve, která zemřela v pondělí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...