Jeden z nových sedmi divů světa, indický Tádž Mahal, mění barvu. Děje se tak vlivem průmyslového znečištění ovzduší a hmyzích těl, která ulpívají na mramorových zdech nejslavnějšího mauzolea na světě. Indická vláda teď chce žloutnutí fasády zmapovat pomocí speciální techniky, známé jako barevná stereoskopie.
Tádž Mahal žloutne. Dělejte něco, nebo ho zplodiny zničí, naléhá nejvyšší soud na indickou vládu
Před poškozováním symbolu indické architektury varoval nejvyšší soud. Podle jeho verdiktu má vláda začít hledat pomoc domácích i zahraničních expertů a památku zachránit, dokud ještě není pozdě.
„Předtím žloutnul, teď začíná hnědnout a zelenat. Možná máte k dispozici potřebnou expertizu a jen ji nevyužíváte, možná je vám to jedno,“ prohlásil jeden ze soudců při vynášení rozsudku. Spor o stav Tádž Mahalu se táhne od roku 1996, aktivisté usilující o jeho záchranu ale dosáhli skutečného vítězství až nyní. V okolí mauzolea už je sice zakázán těžký průmysl, přesun továren jde ale pomalu a bílá fasáda tak stále trpí pod nánosy znečištění.
Za barevné změny může také hmyz, který žije v kalných vodách nedaleké řeky Jamuna. V posvátném toku se rozmnožuje Chironomus Calligraphus, druh indického pakomára. Ten je sice za běžných podmínek neškodný, ve větším počtu a v blízkosti lidských obydlí ovšem více než nepříjemný.
Jeho exkrementy a zbytky tělíček vytvářejí na zdech Tádž Mahalu hnědočerné skvrny. Obzvlášť postižená je pohřební komnata císaře Šáhdžahána a jeho třetí manželky Mumtaz Mahal, pro niž mughalský vládce opulentní stavbu vybudoval v polovině 17. století.
Odpadky u Tádž Mahalu
Pomoci má 3D technologie
Indická vláda chce na požadavek soudu reagovat vědeckým přezkoumáním změn, kterým mají zdi hrobky čelit. Použije k tomu tzv. barevnou stereoskopii. Technika spočívá v použití dvou téměř identických fotografií, které se prostřednictvím stereoskopických brýlí spojí v jediný trojrozměrný obraz. Umožňuje tak zblízka pozorovat posun v barevném odstínu a posoudit rozsah problému.
„Máme původní fotografie Tádž Mahalu, které jsou téměř sto let staré. Chceme je porovnat se snímky pořízenými po nedávném čištění chrámu a určit, jaké změny na něm probíhají,“ vysvětlil postup indický ministr kultury a turismu Maheš Šarma.
Monumentální mramorová stavba, známá jako symbol lásky, už několikrát podstoupila „bahenní koupel“. S bahnem, naneseným na stěny a kupoli, se odplavuje také část nečistot. Na údržbu hrobky kdysi stačily pouze pravidelné monzunové deště, současná míra smogu jim ale odolává.
Mezi dalšími kroky zvažovanými vládou je zavedení časového limitu turistických návštěv, které pro stavbu představují další zátěž. Podle nejvyššího soudu je třeba zvážit všechna dostupná opatření a Tádž Mahal zachránit za každou cenu.