V Německu může podle úřadů kdykoliv dojít k teroristickému útoku

V Německu může i v budoucnu kdykoliv dojít k teroristickému útoku. Ve své zprávě za loňský rok to uvedla německá kontrarozvědka. V zemi nyní Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) registruje 774 osob, od nichž může pocházet teroristické nebezpečí.

Loni se v Německu stal jeden teroristický útok, při němž v Hamburku mladý Palestinec nožem jednoho člověka zabil a dalších šest zranil. Dalším pokusům o útok se úřadům podařilo zabránit. Letošní vývoj, kdy se podařilo odhalit například muže, který připravoval bombu s vysoce jedovatým ricinem, podle ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) dokládá, že nebezpečí nepolevuje.

„Islamistický terorismus představuje nadále vysoké ohrožení pro spolkovou republiku,“ zdůraznil také šéf BfV Hans-Georg Maassen, který varoval i před navrátilci z území takzvaného Islámského státu. „Budeme dělat vše pro to, aby nedošlo k útokům, ale nemůžu dát žádnou záruku,“ podotkl.

Německá kontrarozvědka varovala i před pokračujícími pokusy zahraničních mocností nabourat se do vládních počítačových sítí. Podle BfV za nimi stojí především Rusko, Čína a Írán.

Zdrojem nebezpečí jsou pravicoví a levicoví extremisté, ale i radikální islamisté

Přetrvávající nebezpečí se dá sledovat třeba na počtu osob, které úřady považují za potenciální útočníky. Zatímco v červnu 2016 jich bylo kolem 500, nyní jich je 774. Nadále stoupá také počet salafistů, tedy radikálních islamistů. Před dvěma lety jich úřady registrovaly 9700, loni už 10 800.

Výrazným zdrojem ohrožení jsou podle BfV nadále pravicoví i levicoví extremisté. Úřad loni registroval 12 700 pravicových extremistů ochotných použít násilí (v roce 2016 jich bylo 12 100) a devět tisíc k násilí připravených levicových radikálů (v roce 2016 jich bylo 8500). V obou případech jde o zatím rekordní počty.

Čísla za rok 2016 loni překonal také počet trestných činů ze strany extrémní levice. BfV jich zaznamenal 6393, oproti 5230 z předloňského roku. Výrazně stoupl především počet násilných útoků levice na policii. Zatímco předloni se jich odehrálo 687, loni jich bylo 1135, což představuje nárůst o 65 procent. Za značnou část z něj byly zodpovědné násilné demonstrace během summitu skupiny G20 v Hamburku, které Seehofer znovu tvrdě odsoudil.

Počet trestných činů, za nimiž stáli pravicoví radikálové, sice klesl ze 22 471 na 19 467, ale i tak zůstává na vysoké úrovni. Přes 770 těchto činů bylo násilných a směřovalo proti cizincům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 56 mminutami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 1 hhodinou

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 10 hhodinami
Načítání...