Německem hýbe konec fotbalisty Özila v reprezentaci. Hráč si stěžuje na nedostatek respektu a rasismus

3 minuty
Události ČT: Německem hýbe konec fotbalisty Özila v reprezentaci
Zdroj: ČT24

Konec reprezentační kariéry německého záložníka Mesuta Özila vyvolal silné reakce politiků ve spolkové republice i v Turecku. Devětadvacetiletý fotbalista se rozhodl národní tým opustit kvůli dozvukům aféry týkající se jeho setkání s tureckým prezidentem Erdoganem. Jako důvod uvádí nedostatek respektu a rasismus, z něhož obvinil i vedení fotbalového svazu.

Özil se spolu s dalším německým hráčem s tureckými kořeny Ilkayem Gündoganem sešel s Erdoganem v polovině května v Londýně. Na záběrech ze schůzky je vidět, jak si s tureckým prezidentem třesou rukou a s úsměvem mu předávají dresy,  Gündogan dokonce s nápisem „Mému prezidentovi s respektem“.

V Německu chování dvojice fotbalistů vyvolalo vlnu pobouření na veřejnosti i mezi politiky. Oba reprezentanti schůzkou podle kritiků podpořili předvolební kampaň zahraničního autokrata, navíc před klíčovými volbami v Turecku. Kromě kritiky přišla i vlna nenávistných urážek.

Podle Özila fotka neměla žádný politický podtext a nebyla zamýšlena jako předvolební podpora tureckému prezidentovi. S Erdoganem si prý povídali jen o fotbale.

Mesut Özil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v květnu v Londýně
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Özil: I v případě německého prezidenta bych se zachoval stejně

Devětadvacetiletý záložník Arsenalu uvedl, že s Erdoganem se za poslední roky potkal několikrát. Společný snímek vznikl v květnu na charitativní a vzdělávací akci v Londýně.

„I když to německá média podávala jinak, pravda je taková, že kdybych se s prezidentem nesešel, byla by to neúcta ke kořenům mých předků, kteří by dnes byli pyšní na to, kam jsem se dostal. Je mi jedno, kdo je prezident, záleží na tom, že je to prezident. Ať už jde o tureckého nebo německého prezidenta, zachoval bych se stejně,“ uvedl Özil na sociální síti Facebook.

„Vyrůstal jsem v Německu, má rodina je pevně zakořeněná v Turecku. Mám dvě srdce, jedno německé a jedno turecké. Když jsem byl malý, matka mě vedla k úctě a tomu, abych nikdy nezapomněl, odkud pocházím,“ dodal Özil na sociálních sítích týden po mistrovství světa v Rusku, na kterém němečtí obhájci titulu vyhořeli.

Právě po propadu na šampionátu tlak na Özila ještě výrazně zesílil. Tvrdě ho kritizovala část médií i někteří členové německého fotbalového svazu, kteří se tvářili, jako kdyby byl Özil za neúspěch obhájců titulu primárně zodpovědný.

Fotbalista kvůli tomu v neděli oznámil konec reprezentační kariéry. „Hodně jsem nad tím přemýšlel a s těžkým srdcem oznamuji, že v reprezentaci končím. Kvůli rasismu a nedostatku respektu,“ napsal Özil na Facebooku. 

Obvinil také předsedu německého fotbalového svazu Reinharda Grindela z rasismu a z toho, že aféru kolem fotografie s Erdoganem využil pro politickou kariéru. „Když jsem se s Grindelem setkal, abych celou záležitost vysvětlil, tak moje názory shazoval a zajímal ho jen jeho politický pohled,“ přidal Özil.

V očích (šéfa svazu Reinharda) Grindela a řady fanoušků jsem Němec, jen když se vyhrává. Když se prohrává, jsem imigrant. Narodil jsem se a vyrostl v Německu, tak proč pro lidi nejsem Němec?
Mesut Özil
německý fotbalista tureckého původu

„A už vůbec nechci mluvit o tom, kolik výhrůžek a nenávistných zpráv jsme já a moje rodina dostali,“ uvedl Özil. Fotbalovým šéfům vyčítá, že se za něj jednoznačně nepostavili a nakonec na něj ještě hodili porážky na šampionátu. Svaz obvinění ostře odmítl.

Je to varování, reagují někteří politici

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) vyjádřila přesvědčení, že fotbalistovo rozhodnutí je třeba respektovat. „Velmi si váží Özila. Je to skvělý hráč, který toho pro národní tým hodně udělal,“ tlumočila názor Merkelové mluvčí Ulrike Demmerová. Integrace je podle ní pro vládu jednou z klíčových úloh.

„Je to varovné znamení, když se velký německý fotbalista jako Mesut Özil kvůli rasismu cítí ve své zemi nechtěný a nereprezentovaný německým fotbalovým svazem,“ napsala v reakci na sociální síti Twitter ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová (SPD). 

„Je to fatální, že mladí němečtí Turci teď budou mít dojem, že pro ně v národním týmu není místo. Výkony nepřináší omezenost, ale rozmanitost. Tak jsme se v roce 2014 stali mistry světa. A nyní Francie,“ řekl poslanec Zelených Cem Özdemir. Podle některých jeho spolustraníků byl měl šéf fotbalového svazu Grindel odstoupit.

Podobně mluví také bývalý šéf německého svazu Theo Zwanziger. „Je to těžký úder pro integraci,“ míní třiasedmdesátiletý muž, podle něhož byl Özil vzorem pro řadu mladých fotbalistů s tureckými kořeny. Výsledek celé aféry kolem schůzky s Erdoganem podle něj pro celé Německo neznamená nic dobrého.

Kritici Özila mluví o chybě a nepovedené integraci

Poněkud jinak situaci vidí pověřenkyně německé vlády pro integraci Annette Widmannová-Mauzová (CDU). Přes všechno pochopení pro rodinné kořeny si podle ní hráči musejí nechat líbit kritiku, když se propůjčí pro volební účely. Taková kritika se ale nesmí zvrhnout v paušální znehodnocování hráčů s migračními kořeny.

„Fotka byla chyba a v této věci tak můžeme a musíme férově kritizovat. Nesmíme ale někoho vylučovat ze společnosti jen na základě jeho původu v cizině,“ uvedla.

Ještě výrazně tvrdší hodnocení Özilovi vystavila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Strana, jejíž představitelé si cení Vladimira Putina nebo Bašára Asada, vyčítá Özilovi podporu autokrata.

Podle AfD je Özil typický příklad nepodařené integrace. Fotkou s Erdoganem celému světu sdělil, že se přes všechny výhody a privilegia, kterých se mu dostává, nechce identifikovat s Německem, uvedla strana.

K turecké diaspoře v Německu v současnosti patří víc než tři miliony lidí, v zemi žije už třetí a čtvrtá generace přistěhovalců. Zhruba milion z nich má také německé občanství.

Erdoganův mluvčí si stěžuje na nedostatek tolerance a pluralismu

Jasné podpory se naopak Özilovi dostalo ze strany turecké vlády, která přitom fotbalistu v minulosti za to, že se vzdal tureckého občanství a reprezentace, kritizovala.

„Ze srdce podporujeme čestný postoj našeho bratra Mesuta Özila,“ uvedl nyní na sociální síti Twtter ministr sportu. Ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül dokonce napsal, že fotbalista svým krokem „vstřelil nejhezčí branku proti fašistickému viru“.

Erdoganův mluvčí pak poukázal na to, pod jakým tlakem se Özil nacházel. „Kde zůstaly slušnost, tolerance, pluralismus…?!“ ptal se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...