Německem hýbe konec fotbalisty Özila v reprezentaci. Hráč si stěžuje na nedostatek respektu a rasismus

Nahrávám video
Události ČT: Německem hýbe konec fotbalisty Özila v reprezentaci
Zdroj: ČT24

Konec reprezentační kariéry německého záložníka Mesuta Özila vyvolal silné reakce politiků ve spolkové republice i v Turecku. Devětadvacetiletý fotbalista se rozhodl národní tým opustit kvůli dozvukům aféry týkající se jeho setkání s tureckým prezidentem Erdoganem. Jako důvod uvádí nedostatek respektu a rasismus, z něhož obvinil i vedení fotbalového svazu.

Özil se spolu s dalším německým hráčem s tureckými kořeny Ilkayem Gündoganem sešel s Erdoganem v polovině května v Londýně. Na záběrech ze schůzky je vidět, jak si s tureckým prezidentem třesou rukou a s úsměvem mu předávají dresy,  Gündogan dokonce s nápisem „Mému prezidentovi s respektem“.

V Německu chování dvojice fotbalistů vyvolalo vlnu pobouření na veřejnosti i mezi politiky. Oba reprezentanti schůzkou podle kritiků podpořili předvolební kampaň zahraničního autokrata, navíc před klíčovými volbami v Turecku. Kromě kritiky přišla i vlna nenávistných urážek.

Podle Özila fotka neměla žádný politický podtext a nebyla zamýšlena jako předvolební podpora tureckému prezidentovi. S Erdoganem si prý povídali jen o fotbale.

Mesut Özil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v květnu v Londýně
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Özil: I v případě německého prezidenta bych se zachoval stejně

Devětadvacetiletý záložník Arsenalu uvedl, že s Erdoganem se za poslední roky potkal několikrát. Společný snímek vznikl v květnu na charitativní a vzdělávací akci v Londýně.

„I když to německá média podávala jinak, pravda je taková, že kdybych se s prezidentem nesešel, byla by to neúcta ke kořenům mých předků, kteří by dnes byli pyšní na to, kam jsem se dostal. Je mi jedno, kdo je prezident, záleží na tom, že je to prezident. Ať už jde o tureckého nebo německého prezidenta, zachoval bych se stejně,“ uvedl Özil na sociální síti Facebook.

„Vyrůstal jsem v Německu, má rodina je pevně zakořeněná v Turecku. Mám dvě srdce, jedno německé a jedno turecké. Když jsem byl malý, matka mě vedla k úctě a tomu, abych nikdy nezapomněl, odkud pocházím,“ dodal Özil na sociálních sítích týden po mistrovství světa v Rusku, na kterém němečtí obhájci titulu vyhořeli.

Právě po propadu na šampionátu tlak na Özila ještě výrazně zesílil. Tvrdě ho kritizovala část médií i někteří členové německého fotbalového svazu, kteří se tvářili, jako kdyby byl Özil za neúspěch obhájců titulu primárně zodpovědný.

Fotbalista kvůli tomu v neděli oznámil konec reprezentační kariéry. „Hodně jsem nad tím přemýšlel a s těžkým srdcem oznamuji, že v reprezentaci končím. Kvůli rasismu a nedostatku respektu,“ napsal Özil na Facebooku. 

Obvinil také předsedu německého fotbalového svazu Reinharda Grindela z rasismu a z toho, že aféru kolem fotografie s Erdoganem využil pro politickou kariéru. „Když jsem se s Grindelem setkal, abych celou záležitost vysvětlil, tak moje názory shazoval a zajímal ho jen jeho politický pohled,“ přidal Özil.

V očích (šéfa svazu Reinharda) Grindela a řady fanoušků jsem Němec, jen když se vyhrává. Když se prohrává, jsem imigrant. Narodil jsem se a vyrostl v Německu, tak proč pro lidi nejsem Němec?
Mesut Özil
německý fotbalista tureckého původu

„A už vůbec nechci mluvit o tom, kolik výhrůžek a nenávistných zpráv jsme já a moje rodina dostali,“ uvedl Özil. Fotbalovým šéfům vyčítá, že se za něj jednoznačně nepostavili a nakonec na něj ještě hodili porážky na šampionátu. Svaz obvinění ostře odmítl.

Je to varování, reagují někteří politici

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) vyjádřila přesvědčení, že fotbalistovo rozhodnutí je třeba respektovat. „Velmi si váží Özila. Je to skvělý hráč, který toho pro národní tým hodně udělal,“ tlumočila názor Merkelové mluvčí Ulrike Demmerová. Integrace je podle ní pro vládu jednou z klíčových úloh.

„Je to varovné znamení, když se velký německý fotbalista jako Mesut Özil kvůli rasismu cítí ve své zemi nechtěný a nereprezentovaný německým fotbalovým svazem,“ napsala v reakci na sociální síti Twitter ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová (SPD). 

„Je to fatální, že mladí němečtí Turci teď budou mít dojem, že pro ně v národním týmu není místo. Výkony nepřináší omezenost, ale rozmanitost. Tak jsme se v roce 2014 stali mistry světa. A nyní Francie,“ řekl poslanec Zelených Cem Özdemir. Podle některých jeho spolustraníků byl měl šéf fotbalového svazu Grindel odstoupit.

Podobně mluví také bývalý šéf německého svazu Theo Zwanziger. „Je to těžký úder pro integraci,“ míní třiasedmdesátiletý muž, podle něhož byl Özil vzorem pro řadu mladých fotbalistů s tureckými kořeny. Výsledek celé aféry kolem schůzky s Erdoganem podle něj pro celé Německo neznamená nic dobrého.

Kritici Özila mluví o chybě a nepovedené integraci

Poněkud jinak situaci vidí pověřenkyně německé vlády pro integraci Annette Widmannová-Mauzová (CDU). Přes všechno pochopení pro rodinné kořeny si podle ní hráči musejí nechat líbit kritiku, když se propůjčí pro volební účely. Taková kritika se ale nesmí zvrhnout v paušální znehodnocování hráčů s migračními kořeny.

„Fotka byla chyba a v této věci tak můžeme a musíme férově kritizovat. Nesmíme ale někoho vylučovat ze společnosti jen na základě jeho původu v cizině,“ uvedla.

Ještě výrazně tvrdší hodnocení Özilovi vystavila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Strana, jejíž představitelé si cení Vladimira Putina nebo Bašára Asada, vyčítá Özilovi podporu autokrata.

Podle AfD je Özil typický příklad nepodařené integrace. Fotkou s Erdoganem celému světu sdělil, že se přes všechny výhody a privilegia, kterých se mu dostává, nechce identifikovat s Německem, uvedla strana.

K turecké diaspoře v Německu v současnosti patří víc než tři miliony lidí, v zemi žije už třetí a čtvrtá generace přistěhovalců. Zhruba milion z nich má také německé občanství.

Erdoganův mluvčí si stěžuje na nedostatek tolerance a pluralismu

Jasné podpory se naopak Özilovi dostalo ze strany turecké vlády, která přitom fotbalistu v minulosti za to, že se vzdal tureckého občanství a reprezentace, kritizovala.

„Ze srdce podporujeme čestný postoj našeho bratra Mesuta Özila,“ uvedl nyní na sociální síti Twtter ministr sportu. Ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül dokonce napsal, že fotbalista svým krokem „vstřelil nejhezčí branku proti fašistickému viru“.

Erdoganův mluvčí pak poukázal na to, pod jakým tlakem se Özil nacházel. „Kde zůstaly slušnost, tolerance, pluralismus…?!“ ptal se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří mezi Izraelem a Libanonem se prodlouží o tři týdny, oznámil Trump

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny. Oznámil to americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Útoky mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh mezitím pokračovaly i ve čtvrtek.
před 14 mminutami

Zelenskyj vyzval EU, aby dále pracovala na sankcích proti Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval na neformálním summitu EU v kyperském letovisku Aja Napa, kde je hostem, představitele Unie a lídry členských států sedmadvacítky, aby dále pracovali na sankcích proti Rusku. Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek jednali o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě, k debatě se vrátí v pátek. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Izrael a Libanon hlásí další vlnu útoků

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP hlásí tři mrtvé po izraelském útoku poblíž obce Šúkín v jiholibanonském regionu Nabatíja. Izraelská armáda naopak tvrdí, že zabila dva členy teroristického hnutí Hizballáh ve vesnici Ajnátá v regionu Bint Džbajl. Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda spolu údery souvisí. Hizballáh v reakci odpálil rakety na severoizraelské město Štula. Útoky přišly navzdory desetidennímu příměří, upozorňují agentury.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Trump chce uzavřít dohodu s Íránem jen tehdy, když to bude dobré pro USA

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.
před 2 hhodinami

„Samozřejmě že je tu nenecháme.“ Lidé se z Kramatorsku evakuují i s mazlíčky

Pozice Ukrajiny je podle jejího ministra zahraničí Andrije Sybihy nejlepší za poslední rok. V oblastech u frontové linie ale panují obavy a lidé dál opouštějí své domovy. V ostřelovaných městech Slavjansk a Kramatorsk natáčel štáb ČT.
před 2 hhodinami

Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
před 6 hhodinami

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...