Spojené státy odmítly žádosti Evropské unie, aby evropským společnostem udělily výjimku ze sankcí vůči Íránu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v dopise Unii uvedl, že USA apel odmítly, protože chtějí vyvíjet na Írán maximální tlak. Výjimky by byly uděleny pouze tehdy, kdyby z nich měla prospěch národní bezpečnost USA. Evropské společenství se obává, že v důsledku nových sankcí Washingtonu bude ohrožen obchod za miliardy dolarů.
„Budeme se snažit vyvíjet bezprecedentní finanční tlak na íránský režim. USA nejsou s to dělat výjimky ze své politiky, s výjimkou velmi specifických okolností,“ uvádí se v dopise, který podle televize NBC podepsal také ministr financí Steven Mnuchin.
Přísné sankce byly uloženy v květnu poté, co prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015.
Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody a znovu zavést hospodářské sankce vůči Íránu nesouhlasí a chce stejně jako země, které dohodu s Íránem podepsaly (Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko), udržet dokument při životě.
Některé z největších evropských firem se vrhly do obchodování s Íránem poté, co jaderná dohoda vstoupila před třemi lety v platnost. V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 280 miliard korun), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy. Oproti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.
Evropská komise přijala 6. června normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí vůči Íránu. Opatření využívá postup aplikovaný Unií už v roce 1996, kdy USA zpřísnily sankce vůči Kubě.
Norma přijatá Evropskou komisí umožní EU neuznávat a nevykonávat rozsudky amerických soudů související se sankcemi a nerespektovat požadavky vyplývající ze sankcí, včetně dožádání ze strany amerických soudů. Evropským firmám dává rovněž právo žádat o odškodnění za sankce. Opatření by mělo vejít v platnost do 6. srpna, kdy nabudou účinnosti první sankce.
