Etiopie a Eritrea obnovují po dvaceti letech konfliktu diplomatické vztahy i telefonní spojení

Etiopie a Eritrea se dohodly na obnovení diplomatických vztahů. Historický krok oznámili v eritrejské metropoli Asmaře etiopský premiér Abiy Ahmed a eritrejský prezident Isjas Afewerki. Jde o první setkání na takto vysoké úrovni mezi oběma zeměmi za téměř dvacet let.  V roce 1998 mezi oběma státy vypukla dvouletá válka a vzájemné vztahy následně zatěžoval vleklý hraniční spor; teď se však oba státy sbližují.

„Dohodli jsme se, že v našich zemích otevřeme zastupitelské úřady, umožníme našim lidem navzájem se navštěvovat a našim leteckým společnostem a přístavům svobodně fungovat,“ prohlásil etiopský premiér Ahmed. Obnoveno bylo v neděli i telefonické spojení mezi státy.

Lídři jsou zajedno v tom, že je třeba zbourat stěnu mezi oběma státy. „Umíme si představit, že rozhodnutí, která předseda etiopské vlády učinil, nejsou jednoduchá. Můžeme vás ale ujistit, že budeme společně čelit budoucnosti,“ prohlásil eritrejský prezident Afewerki. 

Ahmedův příjezd sledovaly místní televize, ulice zdobily vlajky obou států a davy lidí u silnic zpívaly a tančily. Do prezidentského paláce se oba politici přesunuli v početné koloně.

Etiopský premiér Abiy Ahmed
Zdroj: Tiksa Negeri/Reuters

Ahmed překvapil přijetím mírové smlouvy

Etiopský premiér před měsícem překvapivě oznámil, že přijímá mírovou dohodu o ukončení pohraniční války. Eritrea a Etiopie od jejího vypuknutí v roce 1998 neudržovaly diplomatické styky.

Ahmed byl osobně účastníkem bojů a srážky pak dál pokračovaly, takže etiopsko-eritrejský konflikt byl jedním z nejdelších v Africe.

Fitsum Arega z Ahmedova úřadu sdělil, že smyslem premiérovy návštěvy je přispět k úsilí uzavřít trvalý mír. „Oba naše národy pojí vazby jako žádné jiné země. Nyní můžeme překonat dvě desetiletí nedůvěry a vydat se novým směrem,“ napsal na Twitteru Arega.

Isjas Afewerki
Zdroj: Mohamed Nureldin Abdallah/Reuters

Mnohé Etiopany schůzka v Asmaře zaskočila. „Je to historické, rozbili skleněný strop,“ napsal na Facebooku Etiopan Shewit Wudassie. „Zdá se mi to, nebo co?“ reagoval další z lidí Djphat Su.

Premiér Ahmed začal reformovat zemi

Dvaačtyřicetiletý Ahmed se úřadu etiopského premiéra ujal v dubnu a okamžitě začal prosazovat reformy. Rychlé přijetí mírové dohody byl jeden z jeho nejvýznamnějších i nejpřekvapivějších kroků.

Premiér nechal také propustit vězněné novináře a členy opozice, otevírá státem řízenou ekonomiku a povolil odblokování mnoha webových stránek.

Afewerki krátce po Ahmedově přijetí mírového plánu vyslal do Addis Abeby první oficiální delegaci s úkolem připravit další kroky.

Etiopie je druhým nejlidnatějším státem v Africe a jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa. Eritrea naopak patří k nejuzavřenějším zemím. Afewerki jí vládne od roku 1993, kdy byla vyhlášena nezávislost na Etiopii.

Oba státy ale nadále pojí blízké kulturní vztahy. Z Eritreje pochází mnoho uprchlíků směřujících nyní do Evropy. Země má přísné podmínky odvodu do armády, které kritizují mnohé africké státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 14 hhodinami
Načítání...