V Japonsku popravili vůdce sekty Óm šinrikjó zodpovědného za útok sarinem

V Japonsku popravili zakladatele a duchovního vůdce sekty Óm šinrikjó Šókó Asaharu a šest jeho stoupenců, kteří jsou zodpovědní za plynový útok v tokijském metru z roku 1995. Nervový plyn sarin tehdy zabil třináct lidí a zhruba pět a půl tisíce dalších přiotrávil. Trest smrti za teroristický čin uložily soudy třinácti členům sekty.

Vůdce sekty, částečně slepý cvičitel jógy Asahara, dostal v roce 2004 trest smrti oběšením na základě třinácti obvinění. Mimo jiné i za přípravu a provedení nejméně patnácti vražd, dalších teroristických útoků, únosů nepohodlných osob a jiných zločinů. Asahara vinu popíral, jeho odvolání ale v roce 2006 japonský nejvyšší soud zamítl.

Mezi popravenými jsou kromě vůdce skupiny i vědec, který jedovatou látku pro útok připravil, a muž, jenž atentát provedl. Jako první byl podle japonských médií oběšen Asahara. Podle zpravodajského webu BBC se provedení poprav odkládalo, dokud soudy neprošetřily poslední odvolání. To se stalo letos v lednu.

Novináři před věznicí, kde byl popraven guru Asahara
Zdroj: Reuters

Sektářský buddhismus i hinduismus skloubený s apokalypsou

Ve víře sekty, kterou Asahara založil v roce 1987, se prolínalo učení buddhismu a hinduismu s apokalyptickými předpověďmi. Óm šinrikjó hlásala, že v roce 1997 nastane konec světa a ten nový vytvoří skupina vyvolenců náležících k sektě. K dosažení tohoto cíle bylo nutné zajistit dostatek zbraní a vyrobit účinný plyn, který měl být použit k útoku na nejvyšší instituce, včetně císařského paláce. Sekta údajně připravovala i použití biologických zbraní se smrtícím virem ebola.

Tokijský atentát byl nejhorší teroristický čin v Japonsku od druhé světové války a vůbec první útok svého druhu na světě provedený chemickou zbraní.

Záchranáři v ochranných oblecích při zásahu v tokijském metru, 20. března 1995
Zdroj: Kimimasa Mayama/Reuters

Japonsko je - vedle Spojených států - jedinou z hospodářsky nejvyspělejších zemí světa, kde se trest smrti stále vykonává, přestože je kvůli tomu Tokio terčem kritiky ze zahraničí. Za poslední čtvrtstoletí zde popravili 119 lidí, většinu z nich odsoudili k absolutnímu trestu za vícenásobnou vraždu. Trest srmti se v Japonsku vykonává výhradně oběšením.

  • Útok v tokijském metru byl nejhorším masovým teroristickým činem provedeným na území Japonska od druhé světové války a v dějinách terorismu drží ještě jeden neblahý primát   – poprvé byla místo výbušnin použita chemická zbraň.
  • Útok byl přesně načasován: dopravní špička kolem osmé hodiny ranní a tři frekventované linky metra v blízkosti důležitých vládních budov slibovaly velké množství obětí. Pět nejspolehlivějších členů sekty, kteří byli chráněni protilátkou, vypustilo během tří až pěti minut kapalný sarin z jedenácti igelitových sáčků obalených novinami, které položili na podlahy vagonů metra v pěti stanicích.
  • Naštěstí se jednalo o méně účinný, asi třicetiprocentní sarin, který velmi zapáchal (v čisté podobě je plyn smysly nerozpoznatelný). To cestující varovalo a zřejmě zabránilo větším ztrátám na životech.
  • Výpary plynu vyvolaly u zhruba 5500 lidí ztížené dýchání, pálení očí, horečku, mdloby a zvracení. Třináct osob otravě podlehlo. Stovky lidí navíc lékaři klasifikovali jako „psychologické oběti“, což byly osoby bez reálných symptomů zasažení.
  • I když se k činu nikdo nepřihlásil, stopy směřovaly k náboženské sektě Óm šinrikjó (Učení Nejvyšší pravdy Óm). Policie v následujících týdnech prohledala její sídla, kde našla tuny chemikálií potřebných k výrobě sarinu, části střelných zbraní a důkazy o vývoji biologických zbraní. V přímém přenosu byl 16. května 1995 zatčen i poloslepý guru sekty Šókó Asahara, který byl obviněn z teroristických útoků, vražd a dalších zločinů. Až po deseti letech si 13 hlavních organizátorů včetně Asahary vyslechlo trest smrti.
  • V prosinci 1999 se sekta za útok v tokijském metru omluvila. O rok později změnila název na Alef (podle prvního písmene hebrejské abecedy), vzdala se minulosti spojené s násilím a prohlašuje se za umírněné náboženské hnutí. Japonské úřady nicméně jejích asi 1400 členů nadále považují za hrozbu pro společnost a drží je pod přísným dohledem.