Záchranáři v Thajsku dál bojují o životy dvanácti chlapců a jejich fotbalového trenéra, kteří uvízli v částečně zatopeném jeskynním komplexu. Z jeskyně zatím odčerpali miliony litrů vody, za dva dny ale mají oblast zasáhnout monzunové deště, které by mohly zatopit i vyvýšeninu, kde chlapci přečkávají. Podporu jim nyní vyjádřil Mario Sepúlveda, jeden z chilských horníků, který strávil před osmi lety uvězněn v dole celých 69 dní.
Pomoc od muže, který ví své. Thajské chlapce podpořil jeden ze zachráněných chilských horníků
„Posílám pozdravy a sílu úřadům a rodinám všech dvanáct dětí. Nepochybuji, že thajská vláda udělá všechno pro to, aby byla záchranná operace úspěšná. Bůh vás ochraňuj. Modlíme se za všechny. Za rodiny i děti,“ ujistil Mario Sepúlveda ve videu zveřejněném na Twitteru.
Sepúlvedu a dalších třiadvacet horníků uvěznil v roce 2010 v chilském dole na měď zával. Prvních sedmnáct dní se mělo za to, že v hloubce 625 metrů všichni zemřeli. Díky signálům, které se horníkům podařilo z dolu vyslat, začala celosvětově sledovaná záchranná akce. Všichni muži se nakonec dostali ven vyvrtaným tunelem ve speciální kapsli.
Záchranáři bojují s časem, za hodinu odčerpají 1,5 centimetru vody
Záchranáři potřebují vodu ze zatopené jeskyně odčerpat do víkendu, kdy mají severní Thajsko zasáhnout prudké monzunové deště a pršet by mělo minimálně do příštího čtvrtka.
Za poslední dny se podařilo odčerpat čtyřicet procent vody a zpřístupnit tak úsek o délce 1,5 kilometru z nesnadné cesty, jíž se mladí fotbalisté mohou dostat ven. Den co den jsou z jeskyně odčerpány desítky milionů litrů vody. Hladina klesá v průměru o centimetr a půl za hodinu, od středy klesla o 40 centimetrů.
„Je potřeba odčerpat dalších 90 až 120 centimetrů, a pak budou moci proplavat ven jen v záchranných vestách,“ domnívá se jeskynní potápěč Ben Reymenants, který u záchranné akce asistuje.
Profesionálové zdolávají cestu k chlapcům šest hodin
Vojáci se nyní soustředí na třetí z kritických míst na cestě, kde voda stále sahá až po strop. Cílem je dostat hladinu na úroveň pasu, aby šlo projít jen se záchrannou vestou. Většina z chlapců neumí plavat a učí se používat potápěčské náčiní.
Odborníci se shodují, že pokud by se chlapci museli cestou ven potápět, byť s asistencí, bylo by to velmi riskantní; profesionálním potápěčům trvala cesta k chlapcům šest hodin, k východu se od fotbalistů dostanou za pět hodin.
Po odčerpání vody z třetího jeskynního sálu ale k uvězněným fotbalistům stále bude zbývat asi 2,5 kilometru a není jasné, jak dlouho zabere odčerpání tohoto úseku.
Monzun může uvěznit chlapce v jeskyni až do října
Podle předpovědi počasí přijdou o víkendu monzunové deště, které jeskynní komplex znovu naplní. Mohou tak chlapce odříznout na celé měsíce, zkomplikovat jejich zásobování a dokonce i ohrozit vzduchovou kapsu, v níž se nacházejí.
Pokud vojáci nestihnou vyčerpat dostatečné množství vody, aby se fotbalisté a trenér mohli dostat ven jen se záchrannými vestami, zvažuje se, že by hoši za doprovodu potápěčů ven proplavali. Zkušení potápěči a zahraniční experti to ale považují za extrémně nebezpečné. V jednom úseku nejde plavat se vzduchovou lahví, kterou musí potápěč tlačit před sebou, na dalších místech se plave proti proudu, zaplavená cesta se klikatí. Na kritických místech se úzká chodba neustále zanáší.
Dva lékaři zůstanou s chlapci až do jejich záchrany
Kvůli dešťům bude navíc nutné záchranáře z jeskyně evakuovat. Dva lékaři z týmu potápěčů thajského námořnictva se dobrovolně přihlásili, že zůstanou s chlapci uvnitř po celou dobu záchranných operací, tedy možná až do poloviny října, kdy končívá období dešťů a voda přirozeně opadá.
K variantě nechat chlapce v jeskyni, dokud voda neopadne, se přiklánějí zahraniční experti. Další možností je najít alternativní vchod do jeskyně, popřípadě vyvrtat šachtu, kterou by se tým dostal ven. V této souvislosti se poukazuje na to, že uvázlí sportovci mají stále přísun vzduchu – ten se musí na místo dostávat nějakou šachtou.
Záchranáři pracují v extrémně těžkých podmínkách. Teplota stabilně přesahuje 30 stupňů a většinu prostoru u jeskyně pokrývá několikacentimetrová vrstva kluzkého bahna. Místo udržují v pořádku stovky lidí – silniční inženýři se například snaží pohyb bahnem usnadnit pokládáním štěrku. Jídlo všem vaří pracovníci thajské královské kuchyně.