Kdo bude střežit slovenské nebe? Politici váhají mezi gripeny a americkými stroji F-16

3 minuty
Události: Slovensko hledá náhradu za dosluhující ruské migy
Zdroj: ČT24

Slovensko se stále nerozhodlo, jak vyzbrojí své letectvo. O obří investici za čtyřicet miliard korun měli politici v Bratislavě rozhodnout do konce června, na verdikt se ale dál čeká. Ministerstvo obrany se stále rozhoduje mezi švédskými gripeny a americkými stroji F-16. Podle slovenských médií se přiklání právě k americkým letadlům. Experti ale dávají přednost první variantě.

Slovenská armáda stále používá zastaralé migy. Odborníci žertují, že z jedenáctky strojů dokážou ráno vzlétnout čtyři, po obědě už jen dva. Kvůli častým závadám nemají piloti dost letových hodin. O nových stíhačkách se ale stále nerozhodlo.

„Mluvíme, vážené dámy a pánové, o miliardových investicích. To není nákup toaletního papíru na nějaký úřad,“ upozornil slovenský premiér Peter Pellegrini (Směr-SD) na důležitost zakázky. „Materiál jsem připravil, projde předběžným meziresortním připomínkovým řízením tak, aby byl 11. července předložený,“ oznámil následně ministr obrany Peter Gajdoš (SNS).

Budou hlídat slovenské nebe americké stroje F-16?
Zdroj: ČT24

Na stole leží dvě nabídky: americké F-16 a švédské gripeny. Podle médií a opozice se ale ministr už rozhodl pro modernější a bojeschopnější letouny ze zámoří. Přestože výrobce odmítá splátky a jeden a půl miliardy eur na jednorázový nákup v rozpočtu chybí.

„Je to letadlo, které by se na Slovensko dostalo asi do roku 2023, možná později. To znamená, že by se tu vyskytl prostor pro další a delší využití Mig-29,“ říká bezpečnostní a armádní analytik Juraj Krúpa.

Migy servisuje ruský výrobce a podle Krúpy jde Slovenské národní straně, která ministerstvo obrany spravuje, právě o prodlužování smlouvy s ruským podnikem. Ne kvůli politické blízkosti národovců s Kremlem, ale kvůli obchodním zájmům.

„Ministerstvo obrany důrazně odmítá, že chce co nejdéle udržet ruská stíhací letadla. Opakovaně zdůrazňujeme, že resort navrhne vládě to nejefektivnější řešení,“ odmítá spekulace mluvčí ministerstva Danka Capáková.

Švédské gripeny létají i v Česku a Maďarsku
Zdroj: ČT24

Švédové slibují rychlejší dodávku a pracovní místa

K variantě nakoupit švédské stroje se dřív přikláněl i bývalý premiér Robert Fico, když na ministerstvu obrany žádal evropské řešení budoucnosti slovenských vzdušných sil.

„Způsobilosti gripenu vyhovují a jsou postačující pro Česko, Maďarsko nebo pro další země, které je využívají. Tak si myslím, že i pro Slovensko by to bylo dostatečné,“ dodává analytik Krúpa.

Švédská nabídka má být levnější než ta americká a letouny by firma dodala do roka a půl. Slibuje také, že na Slovensku postaví servisní centrum, kde by našlo práci až pět set lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...