Po Vilniusu se na Ukrajině demonstruje - pro i proti

Kyjev – Tisíce lidí vyšly do ukrajinských ulic podpořit i odsoudit rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat ve Vilniusu dohodu, která by Ukrajinu přiblížila k Evropské unii. V centru Kyjeva se vpodvečer sešlo k protestu asi 5 000 přívrženců opozice. Ještě dříve se poblíž odehrála jiná demonstrace, na kterou přišlo více než 10 000 Janukovyčových přívrženců. K potyčkám mezi oběma tábory nedošlo. Předáci ukrajinské opozice dnes také vyzvali k odstoupení či odvolání prezidenta Janukovyče za „sabotáž“ dohody s EU a chtějí předčasné prezidentské volby.

Náměstí nezávislosti, kam přívrženci opozice a unie zamířili za zvuků populární písně „Nevzdám se bez boje“, obklopily nejméně dvě tisícovky příslušníků speciální pořádkové jednotky Berkut. Podle policejního komuniké mají prý policejní kordony, obklopující náměstí, zabránit demonstrantům v narušení dopravy. K demonstrantům promluvili opoziční předáci, kteří už odletěli z vilniuského summitu Východního partnerství, kde se původně měla dohoda mezi Ukrajinou a EU podepsat.

„Požadujeme vypsání voleb před rokem 2015,“ prohlásil Arsenij Jaceňuk, blízký spolupracovník vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. „Sabotáž podpisu dohody je velezradou! Uděláme vše, abychom režim svrhli! Kvůli tomu je nutné, abychom se sjednotili,“ zdůraznil někdejší boxerský šampión Vitalij Kličko, který se chystá kandidovat na hlavu státu. „Ukradli nám naději, že budeme žít v moderní evropské zemi, že porazíme korupci a že u soudů zavládne spravedlnost,“ dodal. Obvinil Janukovyče, že „zaprodal vlast, aby si koupil místo ukrajinského gubernátora v ruském impériu“, protože „není složité pochopit, že v této hře vyhrál prezident Putin a Západ prohrál“.

Oba tábory v Kyjevě demonstrují ve znamení modré a zlaté, modré a žluté, tedy unijních a ukrajinských barev, současně však i předvádějí jazykové a kulturní rozdělení mezi prounijním západem a ruskojazyčným východem země. Ačkoli se obě demonstrace sešly blízko sebe, k potyčkám mezi oběma tábory nedošlo. Podle místních médií ale „sportovci“, jak se přezdívá rváčům prosazujícím vládní názory pěstmi na ulici, zmlátili pět novinářů.

Tisíce přívrženců opozice se chytily za ruce, aby z náměstí Nezávislosti vytvořily symbolický živý řetěz, spojující jejich zemi s EU. Lidé mávali také ukrajinskými a unijními vlajkami a skandovali „Ukrajina je Evropa!“. V největším městě západní Ukrajiny, Lvovu, se do „unijního řetězu“ podle organizátorů zapojilo na 20 000 lidí.

Nezdar dohody je podle Rusnoka na Ukrajině, EU ale prý mohla být pružnější

Hlavní příčiny odmítnutí Ukrajiny podepsat asociační dohodu s EU spočívají podle českého premiéra v demisi Jiřího Rusnoka v politické a ekonomické situaci země. Nicméně i Evropská unie mohla být v něčem pružnější, poznamenal ministerský předseda po skončení summitu Východního partnerství ve Vilniusu. „Myslím, že krátký a střední horizont převážily v jejich zájmech nad horizontem dlouhodobým. A to se mi zdá být klíčový problém, proč k tomu očekávanému podpisu asociační dohody nedošlo,“ řekl na adresu Ukrajiny. Ujistil, že postoj Česka se nemění - je nadále pro ponechání otevřených dveří jak Ukrajině, tak dalším východním partnerům.

Podle Rusnoka z nezdaru podpisu dohody o přidružení Ukrajiny plyne pro EU poučení. „Možná musíme být trochu akčnější v tom, co jsme schopni našim partnerům na východě nabídnout a jak rychle,“ uvedl. Na druhé straně ale poukázal na nejistotu plynoucí z přístupu ukrajinského vedení. Ukrajinský prezident Janukovyč přijel do Vilniusu s pěti či šesti podmínkami, za kterých by údajně mohl Kyjev znovu o podepsání dohody uvažovat. Jenže i u nich je vzhledem k poslednímu vývoji nejistota, zda jde o podmínky poslední. Rusnok připomněl, že jednou z ukrajinských podmínek je, že se má jednat trilaterálně s Ruskem. To je ovšem pro Evropskou unii nepřijatelné. „My nejednáme o asociační dohodě s Ruskem,“ zdůraznil český premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 46 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...