Předsednickou zemí Evropské unie se od neděle stává na šest měsíců Rakousko. Vídeň už v březnu zveřejnila priority svého půlročního působení v čele evropského bloku: na prvním místě je bezpečnost, včetně boje proti nelegální migraci a zlepšení ochrany vnějších hranic bloku, spolu s posílením evropské konkurenceschopnosti, třeba pomocí rozvoje digitalizace unijního hospodářství. Vídeň se chce soustředit i na stabilitu západního Balkánu a jeho sbližování s Evropskou unií.
Pro Rakousko to bude už třetí působení v roli předsednické země; Vídeň si vedení Unie vyzkoušela už v letech 1998 a 2006. Podle webových stránek rakouského předsednictví nyní Vídeň chystá přibližně 300 jednání na nejrůznějších úrovních.
Jedním z důležitých úkolů rakouského předsednictví bude práce na reformě unijního azylového systému, kde státy i po více než dvou letech mnohdy napjatých diskusí rozdělují plány na trvalé přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie v případě krizové situace v některé unijní zemi.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz a jeho kabinet zaujímá v migrační problematice postoje, které se v mnohém blíží pohledu sousedních středoevropských zemí z Visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Slibuje boj proti nelegální migraci, ostatně heslo rakouského předsednictví zní: „Evropa, která chrání“.
Rakouská koalice lidovců a Svobodných podpořila V4 v odmítnutí kvót a řešení krize mimo hranice kontinentu. S Vídní se lídři V4 shodují i na posílení pohraniční a pobřežní stráže, avšak jen když dostane víc kompetencí.
Blíží se brexit
Rakousko se ujímá vedení Unie v době, kdy se naplno rozběhnou diskuse o přípravě víceletého rozpočtu po roce 2020. Složitou problematiku, která určí podobu fungování evropského bloku po britském odchodu ze společenství, chce mít Evropská komise uzavřenou ještě před volbami do europarlamentu na jaře 2019.
Brexitová jednání, byť je do nich předsednictví zapojeno jen nepřímo, budou další významnou částí podzimní agendy. V říjnu by totiž měla být hotova dohoda o podmínkách britského vystoupení i společná politická deklarace o budoucích vzájemných vztazích.
Po končícím bulharském předsednictví Vídeň rovněž hodlá prosazovat posilování vztahů s balkánskými zeměmi. Unie sice o rok odložila spuštění přístupových rozhovorů s Makedonií a Albánií, v oblasti se ale hodlá výrazně angažovat mimo jiné proto, aby zamezila růstu ruského vlivu.
Hlubší integrace se odsouvá
Evropská unie má podle Vídně rozhodovat jen tam, kde je to třeba, tedy v otázkách, které se týkají všech. Méně důležité záležitosti chce nechat na jednotlivých členských státech.
Plány na hlubší integraci, kterou prosazuje Paříž a Berlín, tak nejspíš během příštího půl roku zůstanou v pozadí.
