Hawkingův hlas poletí k černé díře s hudbou Vangelise. Jeho popel uloží ve Westminsteru

Popel jednoho z nejznámějších vědců světa Stephena Hawkinga v pátek uloží v místě posledního odpočinku králů a významných osobností britské historie – do Westminsterského opatství. Hawkingova slova zakomponovaná do Vangelisovy skladby budou vysílána do vesmíru směrem k nejbližší černé díře.

Profesor Stephen Hawking zemřel 14. března. Jeho popel bude uložen v hlavní chrámové lodi Westminsterského opatství, kde jsou umístěny ostatky například tvůrce zákona všeobecné gravitace a tří zákonů pohybu Isaaca Newtona, objevitele Viktoriiných vodopádů Davida Livingstonea nebo zakladatele evoluční biologie Charlese Darwina.

Poslední vědci, kterým se dostalo této pocty, byli průkopník jaderné fyziky Ernest Rutherford v roce 1937 a objevitel elektronů Joseph John Thomson v roce 1940.

Hawkingova rodina vyjádřila svou vděčnost Westminsterskému opatství za to, že umožnilo, aby jejich otec měl „pozoruhodné“ místo posledního odpočinku mezi velikány.

Součástí pamětního obřadu bude i vysílání Hawkingova hlasu do vesmíru směrem k nejbližší černé díře číslo 1A 0620-00, která se nachází v binárním systému s poměrně obyčejnou oranžovou trpaslíkovou hvězdou.

Poslední vědcova slova byla zakomponovaná do Vangelisovy skladby, která podle fyzikovy dcery Lucy nese poselství míru a naděje. Kompozici popsala jako „krásné a symbolické gesto, které vytváří vazbu mezi přítomností našeho otce na této planetě, jeho přání jít do vesmíru a jeho zkoumání vesmíru v jeho mysli“. 

Hosty uvítají dobrovolníci londýnských paralympijských her 2012

Tisíce lidí z více než stovky zemí dostalo příležitost zúčastnit se pamětního obřadu poté, co přišlo 25 tisíc žádostí o lístky. Hosty uvítají dobrovolníci zahajovacího ceremoniálu londýnských paralympijských her 2012.

Fyzik Stephen Hawking se narodil 8. ledna 1942. Vystudoval univerzitu v Oxfordu i Cambridgi. V 21 letech u něj lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, takže větší část života strávil na kolečkovém křesle.

V roce 1979 se stal profesorem matematiky. Věnoval se tématům vzniku vesmíru, černých děr nebo propojení Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Jeho klíčovým dílem je Stručná historie času.