Před výročím potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu posílil Peking bezpečnostní opatření. Úřady ve jménu udržení pořádku také zadržely několik disidentů. Od krveprolití, které ukončilo naděje na demokratizaci Číny, uplynulo 29 let.
V Číně se před výročím masakru na náměstí Nebeského klidu zatýkalo. Rodiče mrtvých žádají spravedlnost
Před výročím událostí na náměstí Nebeského klidu každoročně Čína zatýká aktivisty a příbuzné obětí, kteří by si chtěli krveprolití připomenout.
Letos se ovšem příbuzní obětí obrátili dopisem přímo na prezidenta Si Ťin-pchinga a vyzvali jej, aby rehabilitoval jejich nejbližší. „Každý rok, kdy chceme uctít (naše blízké), nás kontrolují, uvalují domácí vězení či musíme být daleko od domova,“ uvádí organizace „Matky z Tchien-an-men“, jež sdružuje rodiče, kteří v roce 1989 přišli o své děti.
„Jako vůdce velké země jistě nejste necitlivý vůči masakru, který se odehrál před 29 lety, ani vůči rodinám obětí. Už jsme na sklonku života, ale stále doufáme, že se jednoho dne, ještě než zemřeme, uskuteční rehabilitace našich milovaných,“ napsaly „Matky z Tchien-an-men“ prezidentovi. „Stále máme tři požadavky: pravdu, odškodnění a určení odpovědnosti,“ zdůraznily v listu, který rozšířila nevládní organizace Human Rights in China.
Vládnoucí komunistická strana stále označuje demonstranty za „malou menšinu lidí, kteří vyprovokovali kontrarevoluční nepokoje“.
Vdova po disidentovi je smířena s tím, že zemře doma
Pod neustálým dohledem úřadů je už od roku 2010 i básnířka Liou Sia, vdova po nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi, který zemřel loni v čínském vězení.
Liou Sia má vážné psychické problémy a přátelé si o ni dělají starosti. Čína ji ale vycestovat nenechá. „Je čínskou občankou, takže se o její práva postarají čínské úřady v souladu s čínskými zákony,“ oznámil mluvčí ministerstva zahraničí Lu Wej.
Přijmout těžkými depresemi trpící ženu je připraveno Německo. Sama Liou Sia však ví, že naděje na vycestování ze země je nyní mizivá. „Nemůže být pro mě nic snazšího než využít smrt jako formu odporu,“ oznámila svým přátelům.
V noci z 3. na 4. června 1989 poslala čínská armáda tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy.
Na konci června 1989 čínská vláda uvedla, že při zásahu přišlo o život 200 civilistů a několik desítek příslušníků bezpečnostních sil. Odhaduje se, že ve skutečnosti na náměstí zemřelo až tisíc lidí.
O demonstracích z roku 1989 se doposud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno. Každoročně si ale výročí událostí připomínají aktivisté po celém světě, včetně Hongkongu a Tchaj-wanu.