Přichází nová éra v řízení letového provozu, v níž kontrolní věže už nemusí stát na letištích. Řídit dopravu mohou už teď na několika místech najednou, a to i ze stovek kilometrů vzdáleného centra. Světovým průkopníkem v nové technologii je Švédsko, které v ní vidí budoucnost Evropy.
Řídicí letištní věže jsou neodmyslitelnou součástí městských periferií po celém světě. V budoucnu by ale mohly tyto ikony z letišť zmizet. Na nové technologii přes deset let pracuje Švédsko, kde už klasické věže na několika místech nahradily jejich virtuální následovnice. Stát mohou i několik set kilometrů od letišť.
Uvnitř vypadají virtuální věže stejně jako ty skutečné. Jen místo okny se letoví dispečeři na runway dívají kamerami. Skrze senzory putují informace na obří obrazovky do řídicího centra v reálném čase a nabízí 360stupňový pohled.
„S virtuálními věžemi můžeme zvýšit bezpečnost. A to jak v řízení letadel na příletové a odletové dráze, tak při podpoře v detekování letounů,“ tvrdí Erik Bäckman, šéf společnosti rozvíjející virtuální věže.
Z důvodu bezpečnosti tečou data do věže různými kanály. Záběry z drah jsou doplněny dalšími systémy potřebnými k řízení dopravy, informacemi o počasí a letových plánech.
Projekt původně vznikl jako řešení pro malá letiště, kde řízení provozu spolkne až čtyřicet procent nákladů. Investovat do něj ale teď chtějí i velká letiště. Věří, že v dlouhodobém horizontu jim to ušetří peníze.
„Vidíme tento trend v Evropě. Když naši kolegové staví novou věž, většinou si vyberou tu virtuální,“ podotýká Johan Decuyper, šéf belgické společnosti pro řízení leteckého provozu.
Virtuální věže plánují i další evropské země
Právě Belgie chce virtuální věž postavit do tří let. Jako hlavní řídicí systém ji hodlá do roku 2020 využívat i Maďarsko a na projektech pracují také Velká Británie, Rumunsko, Německo, Francie a Norsko.
Česko nové metody zatím jen sleduje. „Remote tower přinášejí poměrně velké výhody jak po ekonomické, tak po provozní stránce. My o této technologii samozřejmě taky uvažujeme, a to především ve spolupráci s Armádou ČR,“ říká Richard Klíma z Řízení letového provozu.
Novou technologii vítá hlavně mladá dispečerská generace. Veteráni v řadách řízení letového provozu se výhledu jen tak vzdát nechtějí.
