Turecko potřebuje silného prezidenta, oznámil Erdogan. Volby přesunul na červen

Nahrávám video
Erdogan posiluje moc, volby o rok a půl urychlil
Zdroj: ČT24

V Turecku se uskuteční 24. června předčasné parlamentní a prezidentské volby, oznámil prezident Recep Tayyip Erdogan. Země podle něj potřebuje silného prezidenta s rozšířenými pravomocemi, které získá díky pozměněné ústavě. Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) půjde zřejmě do voleb v koalici s nacionalisty, aby si zajistila pohodlnou většinu. Původně se měly volby konat až v listopadu 2019.

Nacionalistická Strana národní akce (MHP) nedávno přestala fungovat jako opozice a s Erdoganovou AKP spolupracuje. Volební koalice jí má umožnit získat křesla v parlamentu i bez překročení stanoveného prahu deseti procent hlasů výměnou za podporu AKP v kampani.

Erdogan chce vyzkoušet ústavní změny v praxi. V referendu z poloviny dubna loňského roku zvítězili s 51,4 procenty zastánci změny parlamentního systému na systém prezidentský. Nyní je Erdogan nesporným favoritem prezidentských voleb. Nadpoloviční většinu hlasů chce získat už v prvním kole.

Volební lístky už nemusí mít razítko od komise

Vítězství si hodlá zajistit i změnou v pravidlech hlasování. Propříště už nebude nezbytné, aby volební lístky vhazované do uren musely nutně nést razítko příslušné volební komise. Podle opozice i dalších pozorovatelů půjde o flagrantní porušení principů transparentních voleb, protože to usnadní volební podvody.

Ústřední volební komise už v loňském referendu uznala za platné i ty volební lístky a obálky, které nebyly řádně orazítkovány. Tento krok označila za protiprávní i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která průběh hlasování monitorovala.

Erdogan byl předsedou vlády v letech 2003 až 2014. V přímém hlasování byl zvolen prezidentem poprvé v srpnu 2014. Už v prvním kole měl nadpoloviční většinu. To ale ještě měla hlavní výkonné pravomoci vláda v čele s premiérem. Poslední parlamentní volby v Turecku se konaly v listopadu 2015. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize nutí Kubánce ke kreativitě. Mechanik jezdí na dřevěné uhlí

Nedostatek je na Kubě s jejím sovětským stylem řízeného hospodářství již dlouho běžnou realitou. Situace se zhoršila poté, co USA sesadily venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, přerušily dodávky venezuelské ropy a zároveň pohrozily uvalením cel na země, které Kubu zásobují palivem. Výpadky elektřiny jsou nyní na denním pořádku. Benzin je přísně přídělový a na černém trhu se prodává za osm dolarů (asi 170 korun) za litr, šestinásobek oficiální ceny.
před 1 mminutou

Mezinárodní tým rozbil rozsáhlou síť webů s dětskou pornografií

Němečtí vyšetřovatelé ve spolupráci s evropskými zeměmi včetně Česka, ale také s Kanadou, Austrálií a Spojenými státy rozbili síť více než 373 tisíc internetových stránek nabízejících dětskou pornografii. Ačkoli zde byla částečně dostupná, cílem webů bylo zájemce okrást.
11:58Aktualizovánopřed 51 mminutami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 2 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 2 hhodinami

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. IDF zabila mluvčího íránských revolučních gard, který v reakci na izraelského premiéra odmítl tvrzení, že Írán již není schopen vyrábět balistické střely. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Jde o první izraelský úder na tuto zemi za současné války proti Íránu.
před 10 hhodinami
Načítání...