Severoatlantická aliance odebrala akreditaci sedmi členům ruské mise při NATO a odmítla udělit akreditaci dalším třem Rusům. V reakci na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala na počátku měsíce v jihoanglickém Salisbury to v Bruselu oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Rusku to vysílá jasné poselství, že jeho nepřijatelný a nebezpečný model chování má svou cenu a následky,“ komentoval Stoltenberg opatření, která Severoatlantická aliance v úterý přijala.
Maximální počet členů ruské mise při NATO se sníží ze třiceti na dvacet. Stoltenberg komentoval, že je to dostatečné zastoupení na vedení diplomatického dialogu. Rozhodnutí generální tajemník označil za „jasné poselství“. Podle něj tento krok znamená, že Moskva bude mít menší schopnost provádět špionáž ve členských zemích NATO.
Stoltenberg zároveň zdůraznil, že úterní rozhodnutí nic nemění na politice NATO vůči Rusku. Aliance zůstává i nadále otevřená dialogu s Moskvou a i nadále pokračují přípravy na summit Rusko - NATO.
Generální tajemník NATO vyzdvihl sjednocený společný přístup více než pětadvaceti spojenců a partnerů NATO, kteří dohromady vypověděli přes 140 ruských úředníků. Patří mezi ně třiadvacet diplomatů, které 14. března v reakci na kauzu Skripal jako první vypověděla Británie. Moskva reagovala vypovězením 23 britských diplomatů a upozornila, že i na vyhoštění svých lidí z dalších zemí odpoví recipročně.
Na jednotý postup spojenců už reagovalala Moskva. Ministr zahraničí Sergej Lavrov označil vyhošťování diplomatů za výsledek vydírání ze strany USA. Doslova řekl, že Spojené státy použily „kolosální tlak, kolosální vydírání, které se staly hlavním nástrojem Washingtonu na mezinárodní scéně“.
