OBSE: V ruských volbách nebylo konkurenční prostředí, neregulérnosti měly posílit účast

Kvůli omezování základních svobod a registrace kandidátů nebylo v ruských prezidentských volbách vytvořeno konkurenční prostředí. Podle agentury Reuters to uvedla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Kromě znemožnění konkurence pro jasného vítěze Vladimira Putina poukázali pozorovatelé mise OBSE také na neregulérnosti, jejichž cílem bylo posílit volební účast.

OBSE uvedla, že ruské úřady omezovaly politická práva občanů a základní svobody, jako je svoboda shromažďování a svoboda slova. Řada aktivistů, kteří zpochybňovali legitimitu voleb, byla zadržena. Hlasování „se konalo ve velmi kontrolovaném právním a politickém prostředí, v němž byl neustále vytvářen tlak na kritické hlasy“, konstatovala OBSE.

Pozorovatelé si všimli řady opatření, včetně nepatřičného vyvíjení tlaku na voliče, s cílem zvýšení volební účasti.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
o ruských prezidentských volbách

Organizace také poukázala na to, že ruská média poskytovala před volbami široký prostor Putinovi a nevytvořila rovné podmínky pro kandidáty. Proces řešení stížností na průběh voleb postrádal transparentnost, podotkla dále OBSE, která do volebních místností v Rusku vyslala 481 pozorovatelů.

Kritici již dříve uvedli, že ruské úřady omezily politickou soutěž, když neumožnily kandidovat opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. Nejviditelnější Putinův soupeř do voleb zasáhnout nemohl kvůli problematickému odsouzení za údajnou krádež.

Opozice také v neděli upozornila na četné případy volebních nesrovnalostí a podvodů. Kromě vhazování několika volebních lístků jedním hlasujícím, které bylo v některých případech zachycené i na video a zveřejněné na internetu, poukázali kritici také na to, že státní instituce a podniky nutily voliče hlasovat pod pohrůžkou sankcí.

11 minut
Zpravodaj ČT: Organizace Golos uvádí přes 1700 narušení voleb, to je zatím nejméně
Zdroj: ČT24

Někde byly výsledky anulovány

Právě kvůli prošetřování údajných neregulérností, jako je vhazování více lístků jednou osobou do urny, anulovala ruská ústřední volební komise výsledky v některých okrscích. Informovala o tom předsedkyně volební komise Ella Pamfilovová. 

Anulování volebních výsledků se nově týká tří regionů. Jde o dva okrsky v Dagestánu, čtyři v Kemerovské oblasti a jeden v Tjumenské oblasti. 

Už dříve anulovala regionální volební komise výsledky voleb v jednom z okrsků ve městě Ljubercy v Moskevské oblasti. Poté, co kamery zachytily vhazování balíku lístků do urny členy volební komise, byla urna zapečetěna a dosud vhozené lístky byly prohlášeny za neplatné. 

Volební komise ale tvrdí, že nezaznamenala porušení volebních pravidel, které by výsledek hlasování jakkoli ovlivnilo. Komise prý také neregistruje žádné závažné stížnosti na neregulérnost hlasování. Stížností bylo prý tentokrát „přinejmenším dvakrát méně než při posledních volbách“ v roce 2012.

Pamfilovová rovněž popřela zvěsti o tom, že na některých místech byli pozorovatelé vykázáni z volebních místností, či že byli dokonce napadeni.

  • Ve volbách hned v prvním kole získal nový šestiletý mandát dosavadní prezident Vladimir Putin, který po sečtení 99,84 procenta lístků obdržel 76,67 procenta hlasů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...