Ze severosyrského Afrínu prchá před Turky 150 tisíc civilistů, lidé utíkají i z obklíčené Ghúty

Ze severosyrského Afrínu od středy kvůli bojům uprchlo 150 tisíc lidí. Oznámila to v sobotu exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). V Afrínu bojuje proti syrským Kurdům od ledna turecká armáda. Evakuace pokračuje také ve východní Ghútě u Damašku. Ruská armáda v sobotu oznámila, že v minulých hodinách odtud odešlo na jedenáct tisíc lidí.

Ruský generál Vladimir Zolotuchin, který dohlíží v rámci spojenectví s vojsky prezidenta Bašára Asada na bezpečnou evakuaci civilistů humanitárním koridorem, sdělil,  že v sobotu odchází z východní Ghúty každou hodinu na tři tisíce lidí. Využívají humanitárního koridoru, který zřídila syrská vláda a jehož bezpečnost zajišťuje ruská armáda.

Boje o východní Ghútu, což je poslední oblast ovládaná povstalci v blízkosti Damašku, připravily o život od února na 1300 civilistů včetně 270 dětí. Podle agentury Reuters bylo zraněno pět tisíc lidí.

Z Ghúty a Afrínu utekly statisíce lidí (zdroj: ČT24)

Na obou místech i v sobotu pokračovaly boje a o život při nich přišlo přes čtyřicet lidí. V pátek při náletech v Sýrii zahynulo na sto lidí. Podle agentury AFP získala syrská armáda pod svou kontrolu 70 procent východní Ghúty a rozdělila ji na tři sektory. Od čtvrtka z Ghúty podle agentury AFP odešlo 40 tisíc osob.

Exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) tvrdí, že v pátečních bojích zemřelo nejvíc lidí v Kafr Batně a Sakbě, což jsou města ve východní Ghútě. Organizace uvádí, že za nálety je ruské letectvo, což ale ruské ministerstvo obrany popřelo. Boje v sobotu pokračovaly také v Afrínu. Při náletech tureckého letectva přišlo o život nejméně 11 lidí. Turecká armáda obklíčila město Afrín a civilistům zůstala jediná ústupová trasa směrem na jih. „Je tam děsivá situace. Na severním okraji města Afrín se celou noc bojovalo, turecká armáda a její spojenci se snaží dostat do města,“ sdělil Ramí Abdar Rahmán ze SOHR. 

Východní Ghúta, kde operují povstalci a radikálové, je od 18. února terčem soustředěného bombardování syrskými vládními vojsky. Při náletech už přišlo o život více než 1300 civilistů a dalších pět tisíc osob bylo zraněno. 

V oblasti Afrín, kde leží stejnojmenné město, turecká armáda od 20. ledna bojuje proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristy napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK). V bojích podle SOHR zahynuly už stovky civilistů, což Turecko popírá. Podle dnešního sdělení úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) bylo od začátku ofenzivy 48 tisíc lidí přinuceno opustit své domovy. Turecké letouny na Afrín svrhávají letáky v arabštině a kurdštině vyzývající civilisty, aby se drželi mimo pozice YPG.

  • Válka začala jako boj za svobodu a proti diktátorskému režimu Bašára Asada. Dnes je z ní válka mocností. Za sedm let války se Sýrie rozdělila do několika částí, z nichž tu hlavní kontroluje IS, jednu třetinu drží pod kontrolou Bašár Asad, sever ovládli Kurdové a menší území včetně Idlíbu kontrolují rebelové. Poslední zbytky umírněné opozice tzv. Svobodné syrské armády (dnes tzv. Syrská koalice) jsou už jen na jihu v oblasti Daráa a malé územní celky v provincii Idlíb a Hamá.
  • V okolí Idlíbu operují desítky milic, které jsou většinou džihádistické - prosazují saláfismus, tedy radikální směr sunnitské větve islámu. Tyto džihádistické skupiny bojují proti Asadovi a zároveň často i mezi sebou.
  • Skutečná umírněná sekulární opozice vůči Asadovi dnes v Sýrii už de fakto neexistuje. Pohltili ji právě tito radikálové. Každá ze skupin má navíc podporu ze zahraničí, což je důvod, proč válka trvá tak dlouho. Za Asadem stojí Rusko, Írán a libanonský Hizbaláh. Kurdové vyhlásili autonomii a panuje tam marxistická ideologie PKK - našli podporu v USA a založili koalici 32 milic zvanou SDF. Rebely pak podporuje Saúdská Arábie, Katar a Turecko.
  • Válka v Sýrii je složitá kvůli náboženské (zejména sunnité versus šíité) a etnické diverzifikaci. Všem stranám konfliktu jde ale hlavně o rozdělení území, vlivu a zdrojů. Území Sýrie je totiž strategické. Svoje základny tam má nyní Rusko a na severu si je budují USA.
Vydáno pod