Velká Británie bude po brexitu usilovat o co „nejhlubší a nejširší“ partnerství s Evropskou unií, které by co nejlépe vyhovovalo zájmům a potřebám obou stran. Uvedla to britská premiérka Theresa Mayová v projevu věnovaném tomu, jak si Londýn představuje budoucí vzájemné vztahy s Evropskou unií.
Britská premiérka chce „co nejširší a nejhlubší“ dohodu s EU
Projev britské premiérky Mayové (zdroj: ČT24)
V pozorně sledovaném vystoupení v londýnském Mansion House Mayová kromě jiného uvedla, že budoucí obchodní dohoda musí obsahovat zcela nezávislý arbitrážní mechanismus.
Británie totiž podle ní odmítá jurisdikci evropského soudu, přestože britské soudy budou moci k jeho rozhodnutím přihlížet stejně, jako mohou zohledňovat názory dalších zahraničních soudů. Důležitý podle Mayové bude trvalý dialog a konzultace obou stran.
„Musíme se čelem postavit k faktu, že toto je vyjednávání a ani jedna strana nedostane přesně to, co by chtěla,“ vzkázala Mayová do Bruselu. K uzavření co nejlepší dohody je podle ní třeba „odvážné a kreativní“ myšlení, stávající modely ekonomických partnerství totiž podle ní nebudou dostačující.
Vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier na twitteru vystoupení uvítal. Vyjasnilo podle něj postoje Londýna ohledně rozhodnutí Británie pustit celní unii i jednotný trh.
- Mayové páteční vystoupení sledovala EU se zájmem, neboť britskou vládu řadu týdnů žádala o přesnější popis toho, jak si budoucí vztahy představuje. Svůj vlastní pohled chce 27 zemí Unie odsouhlasit na summitu koncem měsíce. Ve čtvrtek jednal s Mayovou v Londýně šéf Evropské rady Donald Tusk, který tehdy známé britské představy o budoucnosti vztahů označil za něco zcela založeného na iluzích.
Unie dává dlouhodobě najevo, že Británie si v budoucnosti nemůže ve vzájemných vztazích jen vybírat „třešničky“ toho, co se jí hodí. Mayová v pátek kontrovala poznámkou, že libovolná obchodní dohoda v zásadě určuje míru přístupu na trhy partnera či partnerů.
„Pokud je tohle vybírání třešniček, tak každá obchodní dohoda je vybírání třešniček,“ poznamenala. Chybou by podle ní ale bylo, kdyby v budoucí dohodě nebyly práva a závazky jejích účastníků v rovnováze.
„Odcházíme z jednotného trhu“
Premiérka také zdůraznila, že Británie bude mít zájem o úzké vazby s EU, pokud jde o nynější unijní standardy a regulace. Ty by i v budoucnu měly zůstat nejméně na stejné úrovni jako v EU. Britské právo by mělo podle ní v těchto věcech dosáhnout podobných výsledků jako
právo unijní, byť třeba jinou cestou.
Umožnit to má hladký pohyb zboží přes hranici, i když Mayová připustila, že přístup na unijní trh se po brexitu zhorší. „Odcházíme z jednotného trhu. Život bude jiný,“ upozornila.
Šéfka britské vlády ostatně zmínila možnost budoucího celního partnerství své země s EU, kdy by britské tarify v zásadě odpovídaly těm unijním, či možnost jejich velmi úzké koordinace.
Mayová při následných odpovědích na otázky novinářů upozornila, že v referendu o brexitu v roce 2016 Britové rozhodli, že chtějí opět převzít kontrolu nad „našimi penězi, zákony a hranicemi“. „A to přesně budeme dělat. Ano, jsou oblasti, kde z ekonomického úhlu pohledu firmy říkají, že má smysl pokračovat na podobném základě jako dosud a udržet tak dobré obchodní vztahy. Ale rozhodnutí o těchto pravidlech bude na našem parlamentu,“ vysvětlila.
Potřeba bude nová dohoda o ochraně dat, upozornila Mayová, Británie však nebude součástí unijního jednotného digitálního trhu.
„Pevná či celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem je nepřijatelná“
Británie by ale chtěla i po brexitu a konci následného časově omezeného přechodného období zůstat v některých unijních agenturách, včetně převzetí odpovídajících finančních závazků. Mayová zmínila například oblasti léčiv nebo chemického či leteckého průmyslu. Přeje si také co nejtěsnější budoucí spolupráci v energetice či dopravě, významnou roli v jednáních bude mít otázka finančních služeb.
Řešení ohledně irské hranice nemůže podle ní najít Londýn samostatně, a tak o věci budou nyní jednat zástupci britské a irské vlády. „Je nepřijatelné vrátit se k pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Stejně tak je nepřijatelné rozložit jednotný trh ve Velké Británii tím, že bychom právě v Irském moři tuto (celní) hranici vytvořili,“ uvedla Mayová.
Svobodnou a otevřenou obchodní soutěž by podle britské premiérky měly zajistit reciproční závazky obou stran. EU i Británie tedy musí mít zájem na udržení úzkých vazeb mezi občany, poznamenala. Smysl bude i nadále mít například vzájemné uznávání profesních kvalifikací.