Britská premiérka chce „co nejširší a nejhlubší“ dohodu s EU

Nahrávám video

Velká Británie bude po brexitu usilovat o co „nejhlubší a nejširší“ partnerství s Evropskou unií, které by co nejlépe vyhovovalo zájmům a potřebám obou stran. Uvedla to britská premiérka Theresa Mayová v projevu věnovaném tomu, jak si Londýn představuje budoucí vzájemné vztahy s Evropskou unií.

V pozorně sledovaném vystoupení v londýnském Mansion House Mayová kromě jiného uvedla, že budoucí obchodní dohoda musí obsahovat zcela nezávislý arbitrážní mechanismus.

Británie totiž podle ní odmítá jurisdikci evropského soudu, přestože britské soudy budou moci k jeho rozhodnutím přihlížet stejně, jako mohou zohledňovat názory dalších zahraničních soudů. Důležitý podle Mayové bude trvalý dialog a konzultace obou stran.

„Musíme se čelem postavit k faktu, že toto je vyjednávání a ani jedna strana nedostane přesně to, co by chtěla,“ vzkázala Mayová do Bruselu. K uzavření co nejlepší dohody je podle ní třeba „odvážné a kreativní“ myšlení, stávající modely ekonomických partnerství totiž podle ní nebudou dostačující.

Vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier na twitteru vystoupení uvítal. Vyjasnilo podle něj postoje Londýna ohledně rozhodnutí Británie pustit celní unii i jednotný trh.

  • Mayové páteční vystoupení sledovala EU se zájmem, neboť britskou vládu řadu týdnů žádala o přesnější popis toho, jak si budoucí vztahy představuje. Svůj vlastní pohled chce 27 zemí Unie odsouhlasit na summitu koncem měsíce. Ve čtvrtek jednal s Mayovou v Londýně šéf Evropské rady Donald Tusk, který tehdy známé britské představy o budoucnosti vztahů označil za něco zcela založeného na iluzích.

Unie dává dlouhodobě najevo, že Británie si v budoucnosti nemůže ve vzájemných vztazích jen vybírat „třešničky“ toho, co se jí hodí. Mayová v pátek kontrovala poznámkou, že libovolná obchodní dohoda v zásadě určuje míru přístupu na trhy partnera či partnerů.

„Pokud je tohle vybírání třešniček, tak každá obchodní dohoda je vybírání třešniček,“ poznamenala. Chybou by podle ní ale bylo, kdyby v budoucí dohodě nebyly práva a závazky jejích účastníků v rovnováze.

„Odcházíme z jednotného trhu“

Premiérka také zdůraznila, že Británie bude mít zájem o úzké vazby s EU, pokud jde o nynější unijní standardy a regulace. Ty by i v budoucnu měly zůstat nejméně na stejné úrovni jako v EU. Britské právo by mělo podle ní v těchto věcech dosáhnout podobných výsledků jako
právo unijní, byť třeba jinou cestou.

Umožnit to má hladký pohyb zboží přes hranici, i když Mayová připustila, že přístup na unijní trh se po brexitu zhorší. „Odcházíme z jednotného trhu. Život bude jiný,“ upozornila.

Šéfka britské vlády ostatně zmínila možnost budoucího celního partnerství své země s EU, kdy by britské tarify v zásadě odpovídaly těm unijním, či možnost jejich velmi úzké koordinace.

Mayová při následných odpovědích na otázky novinářů upozornila, že v referendu o brexitu v roce 2016 Britové rozhodli, že chtějí opět převzít kontrolu nad „našimi penězi, zákony a hranicemi“. „A to přesně budeme dělat. Ano, jsou oblasti, kde z ekonomického úhlu pohledu firmy říkají, že má smysl pokračovat na podobném základě jako dosud a udržet tak dobré obchodní vztahy. Ale rozhodnutí o těchto pravidlech bude na našem parlamentu,“ vysvětlila.

Potřeba bude nová dohoda o ochraně dat, upozornila Mayová, Británie však nebude součástí unijního jednotného digitálního trhu.

„Pevná či celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem je nepřijatelná“

Británie by ale chtěla i po brexitu a konci následného časově omezeného přechodného období zůstat v některých unijních agenturách, včetně převzetí odpovídajících finančních závazků. Mayová zmínila například oblasti léčiv nebo chemického či leteckého průmyslu. Přeje si také co nejtěsnější budoucí spolupráci v energetice či dopravě, významnou roli v jednáních bude mít otázka finančních služeb. 

Řešení ohledně irské hranice nemůže podle ní najít Londýn samostatně, a tak o věci budou nyní jednat zástupci britské a irské vlády. „Je nepřijatelné vrátit se k pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Stejně tak je nepřijatelné rozložit jednotný trh ve Velké Británii tím, že bychom právě v Irském moři tuto (celní) hranici vytvořili,“ uvedla Mayová.

Svobodnou a otevřenou obchodní soutěž by podle britské premiérky měly zajistit reciproční závazky obou stran. EU i Británie tedy musí mít zájem na udržení úzkých vazeb mezi občany, poznamenala. Smysl bude i nadále mít například vzájemné uznávání profesních kvalifikací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 1 hhodinou

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 3 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 4 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 4 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 6 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...