Revoluce v boji s chřipkou? Ultrafialové záření ničí viry už ve vzduchu, zjistili američtí vědci

Severoamerický kontinent zápasí s epidemií chřipky, nejhorší za poslední desetiletí. Lékaři z Kolumbijské univerzity přišli na způsob, jak by se jí dalo v budoucnu předcházet. Nakažlivé viry kolující ve vzduchu podle nich dokáže zničit specifické ultrafialové záření. Jeho dávky by přitom neměly ohrozit lidské zdraví.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Američtí lékaři testují ultrafialové záření v boji s viry chřipky

Agresivní vir H3N2, známý jako hongkongská chřipka, zasáhl téměř všechny americké státy. Roste počet nemocných i hospitalizovaných, na některých místech lékaři ošetřují pacienty už i v provizorních zdravotních stanech. Někde se zavírají školy, jinde je před vyučováním dezinfikují.

Novou zbraň proti šíření chřipky testují lékaři z Kolumbijské univerzity. Podle nich určitý typ ultrafialového záření zahubí viry v ovzduší ještě dřív než napadnou organismus.

„Před pár dny jsem seděl v letadle a muž za mnou kýchal a kašlal. Hned jsem si pomyslel: Kdyby bylo na stropě světlo s UVC zářením (nejtvrdší druh UV záření - pozn. red.), tak bych chřipku nechytil,“ říká ředitel Centra pro radiologický výzkum, Columbia University David Brenner.

Viry ve vzduchu ničí nízké dávky záření téměř se stoprocentním účinkem

Slunce je přirozeným zdrojem ultrafialového záření. Jeho elektromagnetické spektrum se dělí podle vlnové délky na oblasti s různými biologickými účinky.

UV záření se používá k ničení mikroorganismů třeba při dezinfekci chirurgických nástrojů. Může ale vést i k rakovině kůže nebo šedému zákalu očí. Nízké dávky specifického UVC záření dokážou viry ve vzduchu likvidovat. Při testech v laboratorních podmínkách s účinností až 95 procent.

„Tentokrát použili vědci specifické filtry, které propouštěly jen určitou vlnovou délku, která by neměla lidskému zdraví škodit,“ vysvětlil odborník na ekologická a zdravotní rizika Miroslav Šuta. UVC záření o vlnové délce 222 nanometrů nepronikne vrstvou odumřelých buněk na povrchu kůže ani vrstvou oka, kterou chrání slzy, a tak nepoškozuje lidské tkáně.

„Vědci musí vyzkoušet, jestli to bude fungovat ve větších rozměrech, a přitom může nastat několik problémů. Záření je pohlcováno ve vzduchu, takže čím bude ta zářivka od lidí dál, tím méně bude účinná,“ podotkl Šuta.

Lampy s nízkou úrovní UVC záření by se v budoucnu mohly objevit v nemocničních pokojích, lékařských čekárnách, školách nebo na jiných veřejných místech a zabránit tak přenosu hlavně kapénkových infekcí.