Evropa pošle Palestincům miliony eur, vyvažuje zmrazení americké pomoci

Evropská unie a Norsko věnují dodatečných 42,5 milionu eur na rozvojové programy v Palestině. Rozhodla o tom mimořádná konference, která hledala peníze po zmrazení části americké podpory. V nejhůř postižené Gaze ale pomoc vedle izraelsko-palestinské blokády komplikují i spory mezi samotnými Palestinci.

Video Události
video

Události: EU a Norsko pošlou Palestincům miliony eur

Z dodatečné pomoci je 14,9 milionu eur určeno pro východní Jeruzalém, hlavně na boj s chudobou, ekonomický rozvoj, podporu školství a „zachování palestinského charakteru města“. Zbývajících 27,6 milionu eur (asi 690 milionů Kč) je určeno pro palestinskou samosprávu na podporu reforem, fiskální konsolidaci či lepší přístup k vodě a energiím.

Peníze jdou nad rámec už přijatého evropského financování, které představuje 158,1 milionu eur na výdaje palestinské samosprávy od platů přes penze po sociální dávky a základní veřejné služby.

Dalších 107 milionů eur Unie poskytla Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), která je zodpovědná za provoz palestinských uprchlických táborů. Na podporu investic na Západním břehu i v pásmu Gazy míří dalších 18 milionů eur.

Video Studio ČT24
video

Szántó: UNRWA nepřijímá nové pracovníky

Kdy se dočká pomoci Gaza?

Peníze mají být z mezinárodních fondů vyplaceny co nejdřív. Kdy se dostanou do dvoumilionové Gazy balancující nad propastí, ale není jasné.

Miliony dolarů putují do rukou palestinské vlády, která sídlí v Ramalláhu, na druhé straně Izraele. V Gaze ale dál vládne Hamás, a to navzdory loňské dohodě o předání kontroly.

„Hamás si chce ponechat kontrolu nad Gazou. Ale nechce za to platit účty,“ míní zástupce Fatahu v Gaze Ráed Nežem. 

Největším kamenem úrazu je 25 000 mužů gazánské policie a vojenského křídla Hamásu. Islamistické hnutí je odmítá dát pod kontrolu palestinské vlády, ovšem předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás prohlásil, že nepřistoupí na to, aby si zbraně ponechali. „Muž číslo dvě Hamásu nám řekl, že podmínka palestinské vlády je absolutně nepřijatelná,“ dodal blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Video Události
video

Gaza na pokraji kolapsu. Čelí nedostatku elektřiny i léků

Rychle rostoucí populace Gazy se stala rukojmím mnoha politických sporů. Na jedné straně je izraelsko-egyptská blokáda, na straně druhé spory mezi Hamásem a vládním Fatahem. K tomu se přidávají technické potíže, které by si kromě desítek milionů dolarů vyžádaly nejméně pět let intenzivní práce.

Situace se přitom stále zhoršuje. „Ještě loni měli lidé proud na šest až osm hodin. Dnes ho mají čtyři, maximálně šest hodin denně,“ říká ředitel gazánské elektrárny Rafík Malíha.

Gaza, která má víc než padesátiprocentní nezaměstnanost, je vedle elektřiny závislá na dovozu jídla z Izraele a Egypta. Stejné je to s pitnou vodou nebo palivem. Ani přísun mimořádných evropských dotací palestinské vládě ještě neznamená, že dorazí až do Gazy. Na konci loňského roku prezident Mahmúd Abbás nařídil zastavení plateb za elektřinu v rámci nátlaku na Hamás.