Demonstranti pronikli ke katalánskému parlamentu, volba Puigdemonta odložena

Několik stovek příznivců katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta v Barceloně prorazilo policejní zátarasy kolem parku, v němž je katalánský parlament. Demonstranti dorazili až k budově parlamentu a požadovali, aby byl Puigdemont uveden do úřadu premiéra. Na úterý totiž bylo původně plánované jednání parlamentu, kde měl být volen nový premiér Katalánska. Předseda parlamentu ho ale na poslední chvíli odložil na neurčito kvůli verdiktu ústavního soudu.

„Chceme mít svého premiéra, nebo obsadíme parlament,“ křičeli někteří demonstranti, když dorazili k budově parlamentu. Tu hlídá katalánská i španělská policie. „Parlament patří lidu,“ volají také demonstranti, z nichž někteří nesou Puigdemontovy fotografie. Katalánský deník El Nacional nicméně uvedl, že lidé se chovají pokojně. 

Když několik stovek lidí proniklo do parku Ciutadella, kde se parlament nachází, policie znovu obnovila zátarasy a uzavřela všechny vchody do parku.

Manifestaci svolaly dvě hlavní separatistické organizace. Začala krátce před plánovaným zasedáním katalánského parlamentu, které mělo projednávat kandidaturu Puigdemonta na předsedu katalánské vlády. Předseda parlamentu Roger Torrent ze separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) ale jednání odložil, protože uvedení Puigdemonta do úřadu by bylo sporné a Madrid by ho neuznal.

Torrent: Puigdemont se může stát premiérem i na dálku

Puigdemont zůstává podle Torrenta jediným kandidátem a separatisté disponující většinou křesel se pro něj rozhodli hlasovat navzdory negativnímu stanovisku ústavního soudu. Ten koncem minulého týdne rozhodl, že Puigdemont by se mohl stát premiérem jen v případě, že osobně složí přísahu. Vyloučil tím legálnost jeho zvolení a uvedení do úřadu na dálku prostřednictvím videokonference, o kterém část separatistů stále uvažuje. Puigdemont se totiž ukrývá v Bruselu. 

Odklad měl soudu umožnit prostudovat připomínky k tomuto výroku, které předložila Puigdemontova koalice. Soudci ale v úterý odvolání zamítli s tím, že verdikt nenarušuje autonomii katalánského parlamentu, jak tvrdí separatisté. Jejich většina chce o premiérovi hlasovat co nejdříve, zatím však není jasné, kdy a za jakých podmínek se hlasování o premiérovi uskuteční.

„Nejsou zde podmínky, které by zaručovaly efektivní volbu, ani záruky plného a svobodného výkonu politických práv kandidáta,“ řekl Torrent po oznámení úterního rozhodnutí soudu. Člen ERC předtím uvedl, že ani soud, ani vláda v Madridu nemohou rozhodovat o tom, kdo bude zvolen katalánským premiérem. Dodal, že Puigdemont má legitimitu vzešlou z voleb a může se stát premiérem bez ohledu na to, že nebude osobně přítomen.

Puigdemont a čtveřice exministrů podle médií stále pobývají v Belgii v obavách, že je zatkne španělská policie. Soud na ně vydal zatykač kvůli obvinění ze vzpoury za jejich podíl na vyhlášení nezávislosti.

  • Předběžné opatření ústavního soudu vytvořilo právní vakuum, domnívá se profesor ústavního práva Francesc Pau. Podle něj má Puigdemont právo stát se premiérem, pokud se osobně dostaví, aniž by musel předtím žádat nejvyšší soud, který ho vyšetřuje kvůli obvinění ze vzpoury. To stanovil v předběžném opatření v sobotu ústavní soud. Pau také připomněl, že v katalánském parlamentu podle pravidel nesmí být nikdo zatčen bez souhlasu předsedy tohoto zákonodárného sboru.

Puigdemont: Jsem jediným kandidátem

Také sám Puigdemont se označil za jediného možného kandidáta na předsedu katalánské vlády. Na videu, které zveřejnil na sociálních sítích, také kritizoval španělskou vládu za to, že podle něj obchází zákony. Španělský soudní systém podle Puigdemonta „poslouchá vládu, která obchází zákon a pozastavuje nejzákladnější práva“.

Tím měl na mysli zřejmě politická práva svá i uvězněných exministrů a aktivistů, kteří byli zvoleni v prosincových volbách poslanci. Politici, kteří jsou ve vazbě, smějí svůj hlas delegovat na jiného poslance. Puigdemontovi ale delegování hlasu povoleno nebylo a také o účast na jednání parlamentu by měl podle ústavního soudu žádat nejvyšší soud, protože je na něj vydán zatykač.

Odklad způsobil rozkol mezi separatisty

Torrentovo rozhodnutí vneslo spory do zatím jednotného postupu stran prosazujících nezávislost Katalánska. Puigdemontova koalice Společně pro Katalánsko (JXCat), stejně jako radikálně levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP), trvají na tom, že se hlasování mělo odehrát bezodkladně.

Torrentův krok tak podpořili pouze zástupci ERC včetně uvězněného lídra a někdejšího vicepremiéra Oriola Junquerase, který ocenil jeho rozvážnost. Pozitivně se na adresu odkladu volby vyjádřila centrální vláda v Madridu, podle jejíhož prohlášení dal Torrent najevo „respekt k zákonnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...