Od vraždy zarytého odpůrce násilí Gándhího uplynulo 70 let. Hlásal, že „pravda a láska vždy zvítězí“

Indoložka: Pro Gándhího byla politika odvozena od komunity (zdroj: ČT24)

Před sedmdesáti lety byl zavražděn indický politik a bojovník za nezávislost Mahátma Gándhí. Myslitel, který svoji zemi vyvedl z britského područí nenásilnou formou, podlehl zraněním utrpěným při atentátu v Dillí. V Indii mu byl formálně udělen titul „Otec národa“. Gándhí proslul řadou výroků jako „Oko za oko a svět bude slepý“. Jeho myšlenky inspirovaly řadu osobností včetně prvního českého prezidenta Václava Havla.

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí, se narodil 2. října 1869 v Pórbandaru v kastě bohatého obchodníka. V pouhých třinácti letech se oženil se stejně starou dívkou jménem Kasturbáí.

Rozhodující zkušeností pro jeho další duchovní vývoj byly dlouhodobé pobyty v cizině. Mezi lety 1888 až 1891 studoval práva v Londýně, kde začal pomalu experimentovat s prostším způsobem života. Po návratu do vlasti přijal práci právního poradce indické firmy muslimského obchodníka Dady Abdully v jihoafrické Pretorii, kde nakonec strávil dvě dekády.

Gándhí zamlada se svou manželkou
Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki//www.mahatma.org.in

Boj za práva Indů začal už v JAR

V Jižní Africe se poprvé setkal s projevy rasové diskriminace, objevil své poslání a začal vystupovat proti omezování práv indických přistěhovalců, kteří měli platit daň z hlavy a měly být zneuznány jejich sňatky. Za svou kampaň neunikl věznění. „Naučil jsem se objevovat lepší stránku lidské povahy a získat si srdce lidí,“ říkával Gándhí.

Ačkoliv mu jeho úspěšná právnická praxe umožňovala život v luxusu, čím dál více tíhnul k asketickému způsobu života. Hodně času věnoval četbě náboženských spisů zejména Bhagavadgíty a srovnával je s vlastními zkušenostmi. Jeho život opanoval ideál nesobecké služby druhým.

Roky strávil v indické osadě v Ahmedábádu. Účastnil se domácích prací – včetně vaření, praní nebo úklidu. Tkal také khadí, bavlněnou látku, kterou Mahátma (Velký duch) propagoval a nosil. Kolovrátek symbolizoval v jeho očích soběstačnost, skromnost a opak nezřízeného konzumu.

Mahátma Gándhí při výrobě látky
Zdroj: ČT24

Mahátma (Velký duch) podporoval nenásilný odpor (ahinsá – nenásilí), tvrdil, že nenávist lze porazit láskou, a byl přesvědčen, že dokáže dosáhnout politického osvobození Indie bez použití násilí za předpokladu vytrvání ve vnitřní pravdě (satjágraha).

Nepolitická politika a nepředvídatelný vůdce

„U Gándhího nebyla politika možná bez spirituální dimenze a naopak spiritualita pro něj nikdy nebyla odtržená od života v tom smyslu, že by třeba odešel někam do lesa a tam meditoval v jeskyni. Naopak to byla věc sociální sounáležitosti, komunity,“ říká indoložka z Metropolitní univerzity Praha Blanka Knotková-Čapková .

„Chtěl, aby se lidé přibližovali mravnímu ideálu cestou askeze. Byl představitelem nepolitické politiky, ať už to vnímáme v pozitivním, nebo v negativním smyslu. Byl to charismatický vůdce, který přišel zezdola, takže z tohoto pohledu byl nepředvídatelný, nekontrolovatelný z hlediska jiných politických subjektů. Politiku považoval za něco vnitřně pravdivého,“ podotkla indoložka.

Pravda v tomto ohledu podle indoložky neznamenala nějakou politickou doktrínu, nýbrž v tradičním filosofickém pojetí spíše hledání poznání. „Politika je pro Gándhího odvozena od polis – komunita,“ doplnila Knotková-Čapková.

Indický aktivista před Gándhího podobiznou
Zdroj: Adnan Abidi/Reuters

Při své dvouleté cestě po Indii propagoval odmítání spolupráce s koloniálními úřady, vyzýval k občanské neposlušnosti, spočívající v nerespektování nespravedlivých zákonů. Svou energii soustředil na obnovení sebeúcty nejnižší kasty nedotknutelných, které nazval božími dětmi (haridžané).

V roce 1919 stanul Gándhí v čele nově založeného Indického národního kongresu, instituce, jejímž cílem bylo získání úplné nezávislosti Indie. O tři roky později ale za svoji kampaň opět skončil ve vězení.

Protestními pochody či hladovkou Gándhí dosáhl svého

Vyvrcholením jeho snah o osvobození země z nadvlády britského impéria byl měsíc trvající solný pochod, při němž tisíce Indů v roce 1930 absolvovaly 320 kilometrů dlouhou cestu k pobřežnímu městu Dándí pro vlastní sůl. Tisíce osob včetně jejich vůdce skončily ve vězení, mnoho z nich bylo zbito nebo zabito. Dosáhly ale svého, britský solný monopol byl zrušen.

V srpnu 1947 byla Indie i přes Gándhího odmítavý postoj rozdělena podle náboženského klíče. Aby alespoň utišil náboženské střety mezi hinduisty a muslimy, zahájil duchovní vůdce v lednu 1948 protestní hladovku v duchu svého hesla „Bez činu zůstává i ta nejkrásnější myšlenka bezcennou“.

  • Vznik nových států po rozpadu Britské Indie v roce 1947 provázely masakry a přesuny obyvatelstva v dosud nevídaných dimenzích. Většinově hinduistické oblasti se totiž staly součástí Indie a převážně muslimské zase součástí Pákistánu. Obce, rodiny i domy tak najednou byly formálně přepůleny.
  • Podle odhadů muselo deset až 14 milionů muslimů, hinduistů a sikhů opustit své domovy a vydat se přes nové hranice. Masakry, které přesuny obyvatel provázely, si vyžádaly nejméně milion mrtvých, a to především v oblasti Pandžábu, který nová hranice přeťala vejpůl. Uneseny byly desetitisíce žen.

Uctívaly ho masy, nakonec jej zastřelil hinduistický radikál

Po pěti dnech Gándhí skutečně získal od vůdců znepřátelených skupin slib, že krveprolití bude zastaveno. Pár dní na to byl osmasedmdesátiletý Gándhí cestou na pravidelnou modlitbu v indické metropoli Dillí zastřelen hinduistickým extremistou Náthurámem Gódsém.

„Gándhího uctívaly masy, byl pro ně téměř polobůh, ale měl i spoustu nepřátel, kritizovali ho radikální muslimové i radikální hinduisté nebo konzervativní Britové, radikální levice včetně komunistů, protože nepřijímal třídní boj,“ vysvětluje indoložka Knotková-Čapková.

Vrah Gódsé byl členem komunalistické hinduistické společnosti. „Je absurdní, že Ghándí, který sám byl otevřeným hinduistou, který se snažil prosazovat náboženskou snášenlivost, tak byl zastřelen nesnášenlivým hinduistou, jemuž to vadilo,“ poznamenala indoložka.

Gándhího tužbou až do konce života bylo, aby Indie zůstala jednotná, je ale otázkou, jestli to v té době bylo reálné a jestli nepodceňoval sentimenty muslimské menšiny. Muslimům šlo o to, že kdyby byl jednotný stát, vždy budou přehlasováni.
Blanka Knotková-Čapková
indoložka z Metropolitní univerzity Praha

Radikál se okamžitě dobrovolně vzdal policii a v soudním procesu byl později odsouzen k smrti oběšením a 15. listopadu 1949 popraven. Za rakví s Gándhím kráčel milionový průvod a jeho popel byl vhozen do soutoku u řeky Gangy. Na pohřeb dorazili státníci z celého světa.

Gándhího pohřeb
Zdroj: ČTK/AP

Inspirace pro Mandelu či Havla

Ke Gándhímu bývá přirovnáván i bývalý český prezident Václav Havel, jemuž byla roku 1993 udělena Cena Indiry Gándhíové. „Když ztrácím naději, vzpomenu si, že vždy v dějinách zvítězila cesta pravdy a lásky,“ říkával Gándhí. Havel přitom v době sametové revoluce pronesl podobnou větu: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“.

„Musíme být změnou, kterou chce spatřit ve světě,“ Gándhího poselství o nenásilí a sociálním začlenění inspirovalo i jiné významné osobnosti, jako byl bojovník za práva Afroameričanů Martin Luther King či jihoafrický odpůrce apartheidu Nelson Mandela.

Den Gándhího narození – 2. říjen – prohlásila Organizace spojených národů za Světový den nenásilí. Život myslitele přibližuje i film režiséra Richarda Attenborougha ze začátku 80. let, v němž si Gándhího zahrál Ben Kingsley.

„Ten film je adorační spektákl. Je výborně provedený, ale nebyl pokusem o nějaký kritický odstup od Gándhího osobnosti, jel v tradici adoračního mýtu. Z tohoto hlediska se to určitě podařilo,“ míní Knotková Čapková.

  • „Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.“
  • „Když se vytratila veškerá naděje, když nikdo nepřichází na pomoc a krásy života vyprchaly, zjišťuji, že pomoc přece přichází, i když nevím jak a odkud.“
  • „Oko za oko a svět bude slepý.“
  • „Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe.“
  • „Jaký rozdíl to má pro mrtvé, osiřelé a bez střechy nad hlavou, že šílená zkáza je činěna jménem totalitarismu či ve svatém jménu svobody a demokracie?“
  • „Láska nikdy nepotřebuje, nýbrž dává. Vždy strádá, nikdy neprotestuje, nikdy se za sebe nemstí.“
  • „Nespolupracovat se zlem je naší povinností stejně tak jako spolupracovat s dobrem.“
  • „Jestli se domníváš, že celý svět je špatný, pak si uvědom, že se skládá i z lidí, kteří jsou jako ty.“
  • „Jsem proti násilí, protože i když se zdá, že je pro dobrou věc, ta dobrá věc je pouze přechodná, ale zlo, které zplodí, je trvalé.“
  • „Vždy tu byli tyrani a vrazi, a někdy se zdáli být nepřemožitelní, ale nakonec musí vždy padnout. Pamatuj na to. Vždy.“
  • „Žij, jako bys měl zítra zemřít. Uč se, jako bys měl navždy žít.“
  • „Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami.“
  • Zdroj: citaty.net