Pod heslem Svobodu pro politické vězně proběhla v Barceloně velká demonstrace katalánských separatistů, kteří prosazují propuštění sesazených regionálních ministrů. Podle tamní policie dorazilo kolem 750 tisíc lidí.
V Barceloně se sešlo až tři čtvrtě milionu demonstrantů. Žádali svobodu pro vězněné politiky
„Jsme tu, abychom podpořili všechny ty lidi, co trpí ve vězení. Lidé jsou čím dál tím víc zklamaní, protože neděláme dostatečný pokrok. Musíme spolupracovat,“ prohlásila jedna z demonstrujících Nuria Areste Sisová.
Demonstraci za propuštění vězněných politiků svolaly organizace Katalánské národní shromáždění (ANC) a Ómnium, jejichž lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart jsou ve vazbě od 16. října za svolání zářijové manifestace. Ta se konala kvůli razii španělské policie na úřadech katalánské vlády.
Mnozí účastníci demonstrace měli v rukou transparenty s nápisy „Svobodu pro politické vězně“, další mávali estaladou, tedy vlajkou katalánského hnutí nezávislosti. Manifestující také provolávali slogany adresované centrální vládě v Madridu jako „Pryč s okupační mocí!“.
Demonstranti zaplnili třídu Avenue Marina, která vede od barcelonské pláže k chrámu Sagrada Familia. Projevy před davy měli na ulici avenida Icária příbuzní vězněných politiků.
Podobná demonstrace se konala 11. září u příležitosti národního svátku Den Katalánska (La Diada) jen deset dní po referendu o nezávislosti, při němž zasahovala španělská policie. Podle odhadu městské policie se tehdy demonstrace účastnil milion lidí, podle Madridu přišlo asi 350 tisíc lidí.
Sobotní manifestace se koná jen dva dny poté, co madridský soudce poslal do vazby bývalou předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellovou. Po zaplacení kauce 150 tisíc eur (asi 3,8 milionu korun) byla Forcadellová v pátek z vazby propuštěna. Osm katalánských exministrů a dva separatističtí lídři možnost kauce neměli.
Protest proti zadržování separatistů
Šlo o vzpouru? Pohled soudu a právníků se rozchází
Bývalé vedení Katalánska viní španělská prokuratura ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let. Obviněni jsou kvůli jejich separatistickým snahám, které vyvrcholily 27. října schválením rezoluce o nezávislosti katalánským parlamentem. Madrid poté se souhlasem španělského Senátu regionální vládu sesadil, rozpustil tamní parlament a vyhlásil v Katalánsku regionální volby na 21. prosince.
Podle více jak stovky právních expertů – učitelů a profesorů trestního práva ze španělských univerzit, kteří se v předchozích několika dnech podepsali pod společný manifest – se však katalánští exministři vzpoury nedopustili. Jejich uvěznění tak pokládají za nepřiměřené a nedostatečně zdůvodněné.
Stovka právních expertů v manifestu mimo jiné tvrdí, že chování členů Madridem sesazené vlády a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu by se dalo kvalifikovat jako různé trestné činy, v žádném případě ale ne jako vzpoura. Podle profesorů tito katalánští politici neudělali nic, čím by vyvolali „bouřlivé povstání“, jak se uvádí v zákoně.
Vydáno pod