Americký prezident Donald Trump se vydává na svou v pořadí čtvrtou zahraniční cestu, za cíl si tentokrát po Evropě a Blízkém východě vybral východní Asii v čele s Japonskem, Jižní Koreou a Čínou. Do regionu míří v době diplomatické rozepře se Severní Koreou, která k nelibosti sousedů i mezinárodního společenství na počátku září provedla další ze svých pokusných jaderných výbuchů.
První zemí, kterou Trump na asijské cestě navštíví, je Japonsko, kde je očekáván v neděli. Z Washingtonu ale odletí již v pátek, aby se zastavil na Havajských ostrovech, kde se sejde s velením tichomořské flotily a prohlédne si přístav Pearl Harbor.
Po nedělním příletu do Japonska čeká na Trumpa golfový turnaj s japonským premiérem Šinzóem Abem. Předpokládá se, že hlavním tématem návštěvy amerického prezidenta bude spojenectví mezi Washingtonem a Tokiem, a to kvůli aktuální krizi na Korejském poloostrově.
Tomu odpovídá i doprovodný program, neboť Trump se vedle japonských činitelů setká i s americkými a japonskými vojáky nebo rodinami Japonců unesených severokorejským režimem.
Do demilitarizované zóny nakonec ne
V obdobném duchu bude pokračovat i následná cesta do Koreje, kam Trump přiletí v úterý. Setká se zde s prezidentem Mun Če-inem, podívá se na americkou vojenskou základnu a v jihokorejském parlamentu přednese projev na téma přátelství a spojenectví USA a Koreje.
Dlouho se spekulovalo, že Trump zavítá i do demilitarizované zóny na hranicích mezi Jižní Koreou a KLDR. V úterý ale Bílý dům oznámil, že se tak nestane nejen z časových důvodů, ale také kvůli tomu, že cesty do přísně střeženého pohraničí působí už jako klišé.
Ve středu 8. listopadu odletí Trump z Jižní Koreje do Číny, kde setrvá do pátku. Ostře sledované bude především setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, neboť USA chtějí přimět Čínu k důraznějšímu tlaku na KLDR.
Vedle KLDR budou v Číně klíčovým tématem jistě ekonomické vztahy. V rámci loňské předvolební kampaně Trump opakovaně označoval Čínu za měnového manipulátora a tvrdil, že Čína „zabíjí“ USA devalvací své měny, protože tak zhoršuje americkým firmám možnost konkurovat čínským výrobkům.
V kampani také hrozil, že zavede na čínské zboží clo ve výši až 45 procent, pokud země nezmění své obchodní praktiky. Trumpova vláda nicméně doposud represivní cla nezavedla.
- Podle statistiky zveřejněné americkým ministerstvem financí Čína vystřídala Japonsko na pozici největšího věřitele USA. Ty jí na konci června dlužily 1,15 bilionu dolarů (25,2 bilionu Kč).
- Čína a USA si loni mezi sebou vyměnily zboží za 578 miliard dolarů (12,7 bilionu Kč). Čínský vývoz do USA byl o 347 miliard dolarů vyšší než americký vývoz do Číny. Společným cílem obou stran je snížení deficitu USA v obchodování s Čínou.
V pátek pak Trumpa čeká přelet do vietnamského Danangu, kde se zúčastní summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Bílý dům avizoval, že prezident bude chtít na této vrcholné schůzce hovořit o americké vizi otevřeného regionu, který označí za jeden z klíčových pro hospodářskou prosperitu Ameriky.
V sobotu 11. listopadu se pak Trump v Hanoji sejde s vietnamskými činiteli a přijme ho rovněž prezident Tran Dai Quang.
Asijské turné zakončí prezident na Filipínách, kde se v neděli zúčastní summitu mezi USA a Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) a v pondělí 13. listopadu se setká s filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem.
Pozor na protokol!
Americká média k Trumpově cestě po Asii poznamenávají, že prezident navštíví region, který je velmi citlivý na protokolární jednání. Proto je důležité vyvarovat se přešlapů či tradiční americké neformálnosti. Právě ležérnost Američanů se podle AP často ztrácí v překladu i v pochopení, což může asijské partnery snadno zaskočit.
Zapomenout by Trump podle médií měl například na dlouhé tisknutí rukou, jako to předvedl s Abem během jeho návštěvy Bílého domu letos v únoru. Japonskému premiérovi tehdy držel ruku 19 vteřin.
Při jednání se Siem nesmí Trump zase zapomenout na to, že je prezidentem Čínské lidové republiky a ne Čínské republiky, což je Tchaj-wan. Bílý dům označil Sia za prezidenta Čínské republiky v červenci, za což se pak Spojené státy podle Pekingu omluvily.
Pokud se však Trump dopustí v Asii faux pas, rozhodně nebude mezi americkými prezidenty první. Barack Obama si v roce 2014 vysloužil od čínských blogerů kritiku za příjezd na pekingský summit APEC. Odmítl totiž transport organizovaný pořadateli a navíc při příchodu žvýkal. Rozhněvaní Číňané pak na internetu psali, že Obama se choval jako pásek či rapper.
Využít by podle AP mohl také rady předchozích amerických prezidentů. Richard Nixon poradil v roce 1984 Ronaldu Reaganovi, aby v Číně vůbec neřešil jídlo, ale prostě ho spolykal. Reagan pak ve svých pamětech vzpomínal, že měl velké problémy, aby rozpoznal, co mu na talíř Číňané naservírovali.
