Katalánský premiér předčasné volby nevyhlásil, nemá prý dostatečné záruky Madridu

Události ČT: Puigdemont volby nevyhlásil (zdroj: ČT24)

Katalánský premiér předčasné regionální volby nevyhlásil. Prý je zvažoval, ale nedostal dostatečné záruky z Madridu, že neomezí autonomii Katalánska. Vyhlášením předčasných voleb se region podle některých mohl vyhnout omezení autonomie. Separatisté nejsou v otázce postupu jednotní, část žádá vyhlášení nezávislé republiky, dva poslanci už proto rezignovali. Za odtržení demonstroval před sídlem katalánské vlády dav lidí.

Katalánský deník El Periódico dříve uvedl, že Puigdemont souhlasil s možností vyhlásit volby po středečním jednání skupiny katalánských podnikatelů s baskickým premiérem Iňigem Urkulluem. Později ovšem od záměru ustoupil.

„Snažil jsem se získat záruky pro vyhlášení těchto voleb, ale nedostal jsem odpověď od PP (španělská vládní Lidová strana), která to využila ke zvýšení napětí,“ uvedl katalánský premiér. Dodal, že aplikace ústavního článku 155 k omezení autonomie, kterou se chystá schválit španělský Senát, je „nespravedlivá“ a „nezákonná“.

Vyhlášení regionálních voleb bylo jednou z podmínek Madridu, jak může katalánská vláda zabránit eskalaci. Návrh na omezení autonomie začala ve čtvrtek odpoledne projednávat speciální senátní komise, před níž měl právo obhajovat své postoje i Puigdemont.

Ten to ale ve středu odmítl s tím, že Madrid už se rozhodl aplikovat článek 155 španělské ústavy a omezit autonomii Katalánska. Na jednání Senátu ale Puigdemont nechal poslat svého zástupce. 

Ten ovšem musel vpodvečer jednání senátní komise opustit poté, co jeho přítomnost odmítli vládní lidovci. Mluvčí lidovců José Manuel Barreiro to zdůvodnil tím, že katalánská vláda neprojevila dostatečnou „úctu k horní komoře parlamentu“, když neposlala na jednání komise člena vlády.

„Vzhledem k porušování lidských práv jsme podali odvolání k Ústavnímu soudu. Senát by žádost španělské vlády o uplatnění článku 155 schválit neměl. A to z důvodu neústavnosti,“ zdůraznila katalánská politička Mirella Cortesová. Ústavní soud ale stížnost zamítl.

„Jsme republikáni a pracujeme na vytvoření nové republiky. Myslíme si, že k tomu máme demokratický mandát. A taky je to jediný způsob, jak bránit občanské svobody našich občanů – španělská vláda nám nedává jinou možnost,“ podotkl katalánský vicepremiér Oriol Junqueras.

„Podle průzkumů by výsledky předčasných voleb nemusely pro separatisty dopadnout až tak dobře. Část voličů by je mohla potrestat za to, že to nedotáhli k vyhlášení nezávislosti,“ upozornila spolupracovnice ČT Lubica Zlochová.

Studenti vyzývají k odporu

Během dne opět odstartovaly demonstrace proti krokům Madridu vůči Katalánsku. Na poledne vyzvala k manifestacím ve velkých městech Katalánska – Barceloně, Tarragoně, Gironě a Lleidě unie studentů.

Ta pokračovala ve dvoudenní stávce, která se konala pod heslem „Nemůžete uvěznit celý národ! Proti frankistické represi!“ v narážce na totalitní režim, který v zemi vládl od konce 30. let do let sedmdesátých.

  • Je od roku 1978 připravený pouze pro výjimečné a extrémní situace, dosud jej žádná vláda neaktivovala. Madrid opravňuje převzít kontrolu nad autonomní oblastí, která neplní ústavní povinnosti a/nebo vážně ohrožuje zájmy Španělska. Následkem spuštění mechanismu aktivace článku Barcelona nebude moci řídit své finance ani policii.

Studenti středních a vysokých škol protestovali proti chystanému omezení autonomie a za propuštění dvou separatistických lídrů. Ti jsou ve vazbě za to, že svolali demonstraci po zásahu španělské policie na úřadech katalánské vlády kvůli referendu o nezávislosti.

Také Katalánci jsou ale v otázce nezávislosti rozdělení, podle dřívějších průzkumů zhruba půl na půl. Přesná čísla však nejsou k dispozici a jejich názor se nepodařilo zjistit ani při referendu o nezávislosti z 1. října, neboť se ho zúčastnilo jen 43 procent voličů. Z nich se 92 procent vyslovilo pro odtržení od Španělska.

Podle Madridu jsou nynější plány na převzetí kontroly nad bohatým regionem pouze snahou o návrat do mezí zákona. „Cílem spuštění článku 155, je obnovit legálnost – pokud chcete žít v zemi, kde platí zákony,“ zdůraznil španělský premiér Mariano Rajoy.

Katalánsko tvoří asi pětinu španělské ekonomiky. Zastánci nezávislosti tvrdí, že region přispívá do společného rozpočtu příliš. Oponenti jsou naopak přesvědčeni, že Katalánsko je v rámci Španělska silnější a jeho odchod by vedl k ekonomické katastrofě země jako celku.