Zpravodaj ČT z Německa: Dosavadní dohoda připomíná chytrou horákyni
Omezení počtu přijímaných běženců na 200 tisíc ročně dlouhodobě požadovala CSU, která se dokonce nechala slyšet, že bez takové hranice nevstoupí do nové vlády. Naopak Merkelová byla jasně proti a ještě v předvolební kampani nedlouho před zářijovými parlamentními volbami řekla: „Můj postoj k horní hranici je známý. Nechci ji. Zaručeně. Nepovažuji ji ani za realizovatelnou.“
Nedělní dohoda je podle pozorovatelů kompromisem, který má oběma politikům - kteří jsou kvůli špatnému volebnímu výsledku pod tlakem - pomoci zachovat si tvář. Na jedné straně sice stanoví limit pro příjem běženců a žadatelů o azyl, na druhou stranu ale nepočítá s tím, že by Německo žadatele o azyl odmítalo na hranicích. Dohoda také nepoužívá výraz „horní hranice“.
Do vyřízení žádosti pobyt ve zvláštních centrech
Do počtu 200 tisíc se mají počítat žadatelé o azyl, uprchlíci, lidé, kteří v Německu dostanou doplňkovou ochranu, rodiny běženců, kteří už ve spolkové republice jsou, nebo uprchlíci přerozdělovaní v rámci kvót. Odečítat se naopak budou běženci, kteří Německo dobrovolně opustí, nebo budou deportováni. Dohoda počítá i s výjimkou pro zvláštní situace, v nichž by vláda a Spolkový sněm mohly limit zvýšit, nebo naopak snížit. Všichni noví žadatelé o azyl by do vyřízení svých žádostí čekali ve zvláštních centrech.
Součást německé ústavy
Jakým způsobem by spolková republika postupovala v případě, že by v jednom roce na jejích hranicích o azyl požádalo více než 200 tisíc lidí, zatím není zcela jasné. Právo na azyl pro politicky pronásledované je – jak Merkelová sama opakovaně zdůrazňovala – součástí německé ústavy a nedá se podle odborníků omezit početním limitem.
Na přistěhovalce, kteří do Německa jdou za prací z dalších zemí Evropské unie, se dojednaný kompromis nevztahuje.
Obě strany se podle DPA dohodly také na tom, že budou chtít téma migrace v budoucnu řešit celoevropsky. Shoda prý panuje i na základních obrysech zákona, který má umožnit snadnější přijímání pracovních sil ze zemí mimo EU.
Kompromis mezi CDU a CSU v otázce migrace, ale i dalších oblastech, o nichž zástupci obou stran dále jednají, je základním předpokladem, aby mohla začít jednání o nové vládní koalici. Výsledky zářijových voleb a rozhodnutí dosud koaličních sociálních demokratů (SPD) odejít do opozice přitom nedávají jinou možnost než vznik vlády CDU/CSU, FDP a Zelených.
