„Vedoucí představitelé, vláda a súdánský lid vítají pozitivní rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zcela zrušit hospodářské sankce,“ uvedlo súdánské ministerstvo zahraničí.
Washington nicméně ponechal tuto africkou zemi na seznamu států podporujících terorismus, z čehož plyne pokračující zákaz prodeje zbraní či omezení americké finanční pomoci zemi.
Organizace hájící lidská práva postup Washingtonu kritizovaly, neboť podle nich posílí pozici súdánského prezidenta Umara Bašíra obviněného z genocidy.
Washington zavedl sankce kvůli bin Ládinovi
Američané zavedli sankce poté, co v Chartúmu sídlil v letech 1992 až 1996 tehdejší šéf teroristické sítě Al-Káida Usáma bin Ládin. USA od té doby blokádu pravidelně prodlužovaly především kvůli vnitřním konfliktům v zemi, z jejichž rozdmýchávání vinily Bašírovu vládu. Zvláštní důraz přitom Washington kladl na situaci v Dárfúru, kde podle OSN při bojích zemřelo přes 200 tisíc lidí.
„Počínání súdánské vlády během posledních devíti měsíců svědčí o tom, že spolupráci se Spojenými státy bere vážně,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Heather Nauertová.
Podle diplomatů přispěl ke zrušení sankcí tlak dvou amerických spojenců na Blízkém východě, Izraele a Saúdské Arábie, podle nichž může vstřícnost Washingtonu podpořit Súdán v tom, aby se zcela vzdálil ze sféry vlivu Íránu. Ten je společným nepřítelem obou partnerů USA.
Súdán byl na jaře zahrnut na seznamu šesti zemí z prvního Trumpova protiimigračního výnosu, který zakazoval vstup do USA občanům států představujících podle Bílého domu riziko. V další verzi dekretu zveřejněné v září se však již Súdán neobjevil.
Súdánci si podle agentury AFP od zrušení amerických sankcí slibují především zlepšení skomírající ekonomiky, zatěžované opakujícími se rozpočtovými deficity a silnou inflací. Americké embargo „oslabilo stát a jeho instituce“, uvedl prezident Bašír minulý týden.
