Většina muslimských imigrantů, kteří v první či druhé generaci žijí v některé z členských zemí EU, cítí sounáležitost s tímto státem a často důvěřují jeho demokratickým institucím více než většinová populace. Vyplývá to z průzkumu, který mezi více než 10 tisíci lidmi z patnácti unijních zemí uskutečnila vídeňská Agentura EU pro základní práva (FRA). Průzkum také ukázal, že 39 procent dotázaných pociťovalo v posledních pěti letech opakovaně diskriminaci kvůli svému etnickému či imigrantskému původu.
Průzkum: Muslimové v Evropské unii cítí sounáležitost se státy, ve kterých žijí
Události: Muslimové o životě v Evropské unii (zdroj: ČT24)
K diskriminaci, obtěžování a častějším policejním kontrolám jednoznačně přispívala viditelně nošená symbolika, například tradiční či náboženstvím podmíněné oblečení. Při hledání práce zaznamenalo podle průzkumu diskriminaci kvůli oblečení 35 procent muslimských žen, ale jen čtyři procenta mužů.
Diskriminaci přímo na základě svého náboženského přesvědčení pociťovalo 17 procent dotázaných. Při hledání bytu, práce či zdravotního ošetření hrála podle průzkumu u poloviny (53 procent) respondentů diskriminační roli jejich barva kůže, fyzický vzhled či pouhé jméno. Po svém před průzkumem posledním podobném zážitku se ale na úřady obrátilo jen dvanáct procent respondentů.
„Každý incident a zločin z nenávisti poškozuje jejich zapojení do společnosti a snižuje šance při hledání zaměstnání,“ upozornil šéf FRA Michael O'Flaherty. Hrozí tak podle něj riziko, že se tito lidé a jejich komunity odcizí většinové společnosti s možnými nebezpečnými důsledky.
Plné občanství země, ve které žijí, mělo podle průzkumu jen 53 procent muslimských respondentů. Dalších patnáct procent mělo povolení k pobytu platné na dobu kratší než pět let či takovým dokumentem vůbec nedisponovalo.
Skoro polovina (48 procent) respondentů neměla problém s tím, že by si člen rodiny vzal někoho s jiným náboženským vyznáním. Potíže by s tím mělo sedmnáct procent dotázaných. V nedávném průzkumu Eurobarometru mezi unijní populací dalo přitom třicet procent dotázaných najevo, že by jim vadilo, kdyby se jejich syn či dcera zamiloval do někoho s muslimským vyznáním.
Muslimům, kteří se účastnili průzkumu, v naprosté většině (92 procent) nevadí sousedé jiného vyznání. Plných 23 procent by ale mělo problém mít za souseda homosexuála či bisexuála a třiceti procentům by jako soused vadila transexuální osoba. Ženy byly v průzkumu k podobným možnostem o něco otevřenější než mužští respondenti.
Průzkum FRA uskutečnila mezi 10 527 lidmi, kteří se sami označili za muslimy, v Rakousku, Belgii, na Kypru, v Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Řecku, Itálii, na Maltě, v Nizozemsku, ve Slovinsku, Španělsku, Švédsku a v Británii.