Návrh povýšit na Slovensku 28. říjen z památného dne na státní svátek, a to na úkor svátku dne přijetí národní ústavy, nepodpořili při hlasování nejen poslanci koalice, ale ani část opozice.
„Česká politická reprezentace nikdy (nechápala), ani dnes nechápe Československo jako vznik nového států Čechů a Slováků. Chápe to jako obnovení české státnosti, ke které bylo připojeno Slovensko. Vy chcete, aby tento parlament schválil zákon, kde se bude hlásit k obnovené české státnosti? Vždyť je to směšné,“ reagoval poslanec vládní nacionalistické Slovenské národní strany a kritik předlohy Anton Hrnko.
Proti novému svátku se postavila i krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu.
„Oslavovat 28. říjen znamená oslavovat český svátek. Československo vzniklo, aniž se k tomu Slováci vyjádřili. Slováci se přidali až 30. října 1918,“ řekla poslankyně LSNS Natália Grausová o Martinské deklaraci, kterou se slovenští představitelé připojili k ČSR. Tvrdila rovněž, že ČSR neuznávala existenci ani práva slovenského národa a že české země si na úkor Slovenska řešily sociální otázku.
Grausová navíc v projevu označila jednoho ze zakladatelů ČSR a jejího pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše za „věrolomného, nečestného, duševního a morálního ubožáka“ a v souvislosti s poválečným odsunem německy mluvícího obyvatelstva z Československa za „masového vraha“.
Podobná iniciativa na zařazení 28. října mezi státní svátky ztroskotala na nesouhlasu slovenského parlamentu již v minulosti. ČR a Slovensko se už dříve dohodly na společných oslavách 100. výročí vzniku ČSR, které připadne na příští rok.