Belgická vláda mění taktiku pro 1200 vojáků v ulicích velkých měst. Od 15. září mají být mobilnější. Nasazeni jsou od ledna 2015 po masakru v pařížské redakci časopisu Charlie Hebdo a mají za cíl chránit obyvatelstvo, sídla EU a NATO v Bruselu, ale i židovské a další zranitelné objekty po celé zemi.
Belgická armáda mění strategii. Pocítila, že se sama stává terčem teroristů, jak potvrdil srpnový incident v centru Bruselu, při kterém somálský islamista nožem napadl belgické vojáky a jednoho poranil. Ti ho v sebeobraně zastřelili.
Vláda v Bruselu proto posvětila belgickým vojákům změnu taktiky. Bude je čekat méně statického hlídkování před důležitými objekty unijní metropole, kde žijí, pracují a studují i tisíce Čechů. „Když jste nepředvídatelní a mobilnější, pak jste ve větším bezpečí. Můžete lépe vykonávat svou práci,“ tvrdí velitel belgických pozemních sil Marc Thys.
Vojáci jsou v ulicích nasazení přes dva a půl roku, daňové poplatníky to už přišlo v přepočtu na tři miliardy korun. V Belgii se vede debata, jestli se taková bezpečnostní operace vyplatí.
Vojáci v belgických ulicích ještě několik let zůstanou
V červnu belgičtí vojáci zneškodnili marockého sebevražedného atentátníka, který se odpálil na centrálním nádraží belgické metropole. Za to si vysloužili pochvalu. Kritika se ale ozývala při loňských atentátech v metru a na letišti, kde krvavým útokům nedokázali zabránit. Bilance byla 32 mrtvých a přes tři stovky zraněných.
„Řekl bych, že tento druh kritiky může mířit na všechny armády světa. Když čelíte současné teroristické hrozbě, tak neexistuje žádný bezpečnostní mechanismus, který by umožnil snížit riziko na nulu,“ myslí si Didier Leroy, expert Královské vojenské akademie a Svobodné univerzity.
Interní materiály belgické armády, které unikly do tisku, ukazují, že velení počítá s přítomností vojáků v ulicích do roku 2020. Experti to vidí podobně. „Nic nenaznačuje, že by se hrozba měla v krátko- a střednědobém výhledu snížit. Víme, že toto nebezpečí je spojené zvlášť s oslabením tzv. Islámského státu v Iráku a Sýrii,“ domnívá se Leroy.
Podle průzkumu veřejného mínění 65 % Belgičanů vojenskou přítomnost schvaluje. Vojáci mají za cíl uvolnit ruce policistům v kriminálním vyšetřování, ale i navýšení počtu domovních prohlídek.
