Již více než 123 600 příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů uprchlo v posledních dnech před násilnostmi z buddhistické Barmy do sousedního Bangladéše. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na OSN. Státy s velkou muslimskou populací jako Bangladéš, Indonésie a Pákistán důrazně vyzvaly vládu nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, aby násilí vůči Rohingům zastavila.
OSN: Z Barmy do Bangladéše uteklo přes 123 600 menšinových Rohingů
Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob.
Příliv rohingských uprchlíků do Barmy se vystupňoval v posledních 24 hodinách, kdy barmsko-bangladéšskou hranici přešlo asi 37 000 běženců, sdělil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Uprchlické tábory v Bangladéši jsou plné a humanitární organizace mají problémy zajistit běžencům provizorní přístřešky, stravu a zdravotnickou pomoc.
V pondělí jednala o osudu Rohingů indonéská ministryně zahraničí Retno Marsudiová s někdejší barmskou disidentkou Su Ťij a šéfem armády Min Aun Hlainem a apelovala na ně, aby krveprolévání zastavili.
„Bezpečnostní úřady musí okamžitě ukončit veškeré formy násilí a poskytnout (Rohingům) humanitární a rozvojovou pomoc, jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém měřítku,“ řekla Marsudiová, která v úterý zavítá do bangladéšské metropole Dháka. Se Su Ťij se dnes setká indický premiér Naréndra Módí.
Do Dháky má kvůli situaci v Barmě ve středu odcestovat také šéf turecké diplomacie Mevlüt Cavusoglu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již dříve označil vývoj na severozápadě Barmy za genocidu vedenou vůči tamnímu muslimskému obyvatelstvu.
- Na mezinárodní scéně jsou mnozí šokováni, že Su Ťij, která byla za vlády barmské junty dlouhodobě vězněna, mlčenlivě sleduje armádní tažení proti muslimským Rohingům, jež podle vyšetřovatelů OSN může představovat zločiny proti lidskosti.
Barmské úřady považují Rohingy za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům asi milionové menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.