Pohraničníci v Bangladéši objevili těla 26 žen a dětí barmského etnika Rohingů. Vyplavila je pohraniční řeka Naf poté, co se potopily tři lodě, na nichž prchali před násilím v Barmě. Násilí vůči této muslimské menšině vyhnalo z domovů už téměř padesát tisíc lidí.
V Bangladéši vyplavila řeka 26 těl etnických Rohingů, migrační proud sílí
Rohingové prchají před násilím v Barmě (zdroj: ČT24)
Již 27 400 příslušníků menšinového etnika Rohingů uprchlo od pátku před násilím z barmského Arakanského státu do Bangladéše. Dalších asi 20 tisíc jich podle zdrojů z OSN čeká na hranici mezi oběma státy.
Barma z Arakanského státu evakuovala tisíce buddhistů. Novou vlnu násilí v této oblasti spustili minulý pátek muslimští povstalci útokem na policejní stanoviště. Podle dostupných informací bylo zatím v pokračujících střetech zabito nejméně 117 lidí, většinou Rohingů, ale také příslušníků bezpečnostních sil.
Bangladéš se přílivu Rohingů brání. Ve středu zahnali bangladéšští pohraničníci zpět 366 Rohingů, kteří se do země pokusili dostat přes hraniční řeku na malých dřevěných lodích.
Už ve středu voda vyplavila na břeh tělo dvou žen a dvou dětí, jejichž loď se převrátila poté, co na ni pohraničníci stříleli. Nyní se na břehu našla těla dalších 15 dětí a 11 žen z etnika Rohingů.
Rohingové nejsou doma ani v Barmě, ani v Bangladéši
Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.
Příslušníkům asi milionové menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí. Ovšem ani v Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za „muslimské občany Barmy“.