Obchodní vztahy prioritou. Mayová chce obejít unijní vyjednavače, píše The Times

3 minuty
Zpravodaj ČT Vostal ke strategii vyjednávání o brexitu
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová chce při vyjednávání podmínek brexitu obejít unijní vyjednavače a domluvit se přímo s vládami členských zemí Unie. Píše o tom mimo jiné list The Times.

Premiérce se nelíbí, že Unie chce s Británií domluvit nejdřív podmínky rozvodu a teprve pak se pustit do řešení nových obchodních vztahů. Londýn by rád řešil obě otázky souběžně.

Úřad ministerské předsedkyně připustil, že by Mayová mohla evropské lídry požádat, aby unijní vyjednávací tým přehlasovali a schválili, že se bude od podzimu jednat rovněž o obchodu.

Jednání mezi britskými a evropskými vyjednavači jsou nyní takřka na mrtvém bodě. Hlavní vyjednavač zbývající sedmadvacítky Michel Barnier při mnoha příležitostech řekl, že rozhovory o budoucích obchodních vztazích mezi Británií a EU nebudou zahájeny, dokud nebude dosaženo „dostatečného pokroku“ ohledně rozvodového účtu, ochrany práv cizinců či irských hranic.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom považuje dokumenty, zveřejněné dosud britskou vládou, za neuspokojivé s tím, že zbývá vyřešit obrovské množství otázek. Mayová prý v říjnu přesto bude na summitu apelovat na představitele členských států EU, aby schválili zahájení obchodních rozhovorů už v říjnu, jak bylo původně plánováno.

Británie údajně bude ochotna dát Bruselu značnou částku za brexit, ovšem jen v rámci široké dohody, která zemi umožní přístup na jednotný trh a k celní unii během přechodného období po březnu 2019, uvádí The Times.

„Juncker sice říká, že je jasné, že před vyřešením rozvodových otázek nemůžeme mluvit o budoucím vztahu, ale to je rozhodnutí, které má přijmout sedmadvacítka, nikoliv komise,“ prohlásil vládní zdroj. „Některé hlavy států říkají, že je to zdravý rozum, abychom o tom diskutovali,“ dodal.

Britský ministr pro brexit David Davis a jeho tým vyjednavačů požadují, aby Brusel právně objasnil částku, kterou bude za odchod požadovat. Nedávné zprávy naznačují, že celková částka by mohla činit přibližně 30 miliard liber (asi 847 miliard korun).

Z posledního průzkumu ICM přitom vyplývá, že 72 procent britských respondentů považuje tuto částku za nepřijatelnou – pro 41 procent dotázaných by bylo nemyslitelných i deset miliard liber (asi 282 miliard korun).

Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 6 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 22 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 44 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...