Obchodní vztahy prioritou. Mayová chce obejít unijní vyjednavače, píše The Times

Britská premiérka Theresa Mayová chce při vyjednávání podmínek brexitu obejít unijní vyjednavače a domluvit se přímo s vládami členských zemí Unie. Píše o tom mimo jiné list The Times. 

Video Události
video

Zpravodaj ČT Vostal ke strategii vyjednávání o brexitu

Premiérce se nelíbí, že Unie chce s Británií domluvit nejdřív podmínky rozvodu a teprve pak se pustit do řešení nových obchodních vztahů. Londýn by rád řešil obě otázky souběžně.

Úřad ministerské předsedkyně připustil, že by Mayová mohla evropské lídry požádat, aby unijní vyjednávací tým přehlasovali a schválili, že se bude od podzimu jednat rovněž o obchodu.

Jednání mezi britskými a evropskými vyjednavači jsou nyní takřka na mrtvém bodě. Hlavní vyjednavač zbývající sedmadvacítky Michel Barnier při mnoha příležitostech řekl, že rozhovory o budoucích obchodních vztazích mezi Británií a EU nebudou zahájeny, dokud nebude dosaženo „dostatečného pokroku“ ohledně rozvodového účtu, ochrany práv cizinců či irských hranic.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom považuje dokumenty, zveřejněné dosud britskou vládou, za neuspokojivé s tím, že zbývá vyřešit obrovské množství otázek. Mayová prý v říjnu přesto bude na summitu apelovat na představitele členských států EU, aby schválili zahájení obchodních rozhovorů už v říjnu, jak bylo původně plánováno.

Británie údajně bude ochotna dát Bruselu značnou částku za brexit, ovšem jen v rámci široké dohody, která zemi umožní přístup na jednotný trh a k celní unii během přechodného období po březnu 2019, uvádí The Times.

„Juncker sice říká, že je jasné, že před vyřešením rozvodových otázek nemůžeme mluvit o budoucím vztahu, ale to je rozhodnutí, které má přijmout sedmadvacítka, nikoliv komise,“ prohlásil vládní zdroj. „Některé hlavy států říkají, že je to zdravý rozum, abychom o tom diskutovali,“ dodal.

Britský ministr pro brexit David Davis a jeho tým vyjednavačů požadují, aby Brusel právně objasnil částku, kterou bude za odchod požadovat. Nedávné zprávy naznačují, že celková částka by mohla činit přibližně 30 miliard liber (asi 847 miliard korun).

Z posledního průzkumu ICM přitom vyplývá, že 72 procent britských respondentů považuje tuto částku za nepřijatelnou – pro 41 procent dotázaných by bylo nemyslitelných i deset miliard liber (asi 282 miliard korun).