Na veletrhu v čínském Si-anu získalo certifikaci pro asijskou velmoc už páté sportovní letadlo české výroby. Do tří let chce Čína postavit 500 letišť s flotilou kolem pěti tisíc letadel. Využít chce i zkušeností českých instruktorů.
Pátým českým letadlem, které dostalo povolení k provozu v Číně, je český ultralight Shark. S rychlostí 290 kilometrů v hodině je nejrychlejším na světě. „Předpokládáme, že bychom mohli do konce roku prodat desítky strojů do Číny,“ uvedl pilot F AIR Zdeněk Houfek.
Osmdesát procent vzdušného prostoru v Číně kontroluje armáda, ale úřady slibují postupné uvolňování nižších letových hladin civilním společnostem. Zatím se to týká jen malých enkláv, ale do budoucna má letectví velkou perspektivu, říká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Velké čínské plány se inspirují průběhem v Česku
Zkušenosti s otevíráním vzdušného prostoru hledá Čína i v Česku, které si tím prošlo po roce 1989. „Jsme schopni se s nimi podílet o zkušenosti, kdy jsme v podstatě v krátké době také otevírali vzdušný prostor z toho zcela kontrolovaného armádou až po ten liberální otevřený vzdušný prostor,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Do roku 2035 bude Čína potřebovat výcvik pro půl milionu civilních pilotů. Sama zvládne jen zlomek. Leteckým školám se rýsují lukrativní zakázky. V Evropě mají certifikaci pro Čínu dvě, jedna ve Francii a druhá v Česku. „Prozatím cvičíme čtrnáct čínských pilotů pro Sichuan Airlines a příští rok na jaře očekáváme příchod padesáti pilotů,“ uvedl Houfek.
ČR a Čína pracují na společném letounu
Během týdnů má začít vývoj česko-čínského letounu D6. „Bude se jednat o letadlo pro šest až devět míst. Na čínské straně je to státní podnik v provincii S'čchuan a na české straně je to konsorcium několika firem,“ uvedl prezident Čínsko-českého leteckého spolku Petr Hýl.
Čína projevila zájem i o nákup dvaceti L-410. Závisí na dohodě s Evropskou unií, která by mohla přijít v první polovině příštího roku, říká Šámalová.
