Jihokorejci opouštějí Kesong, ambasády fungují

Pchjongjang - Průmyslovou zónu Kesong v KLDR začala opouštět další skupina Jihokorejců, která zde pracovala. Severní Korea před čtyřmi dny zablokovala příjezd jihokorejských zaměstnanců i zboží do společného komplexu obou korejských států. Rovněž vyzvala místní zahraniční ambasády, aby do desátého dubna předložily evakuační plány. Ambasády ale zatím fungují v běžném provozu, na území KLDR zůstávají i čeští diplomaté. Severní Koreu by měl sledovat bezpilotní letoun, který USA vyšlou na japonskou základnu Misava.

V Kesongu v pátek zůstávalo ještě zhruba 600 Jihokorejců. Z nich se jednadvacet vrátilo domů dnes ráno a do dnešního večera by navrátilců měla být zhruba stovka, napsala agentura AP s odvoláním na jihokorejské ministerstvo pro sjednocení. Většinu zaměstnanců zóny, která představuje jeden z mála styčných bodů mezi oběma korejskými státy, tvoří Severokorejci. 

Zablokování vstupu do Kesongu patří k akcím, kterými Severokorejci v posledních dnech stupňují napětí na Korejském poloostrově. Poté, co Rada bezpečnosti OSN zpřísnila sankce proti KLDR jako trest za jadernou zkoušku provedenou 12. února, Severní Korea vypověděla jednostranně všechny dohody o neútočení s Jižní Koreou, přerušila přímé telefonní linky a opakovaně Jižní Koreji a USA pohrozila válkou i jaderným úderem.

Severokorejci chtěli vyštvat i diplomaty, ti zatím zůstávají

K napětí přispěla i severokorejská výzva zahraničním diplomatům v Pchjongjangu, aby kvůli válečné hrozbě KLDR opustili. Podle zpráv diplomatů přesto bezprostřední nebezpeční otevřeného konfliktu nehrozí. Své občany uklidňuje i americké ministerstvo zahraničí. To sice diplomatické styky s komunistickým režimem nemá, Američany v zemi zastupuje švédská ambasáda, která zůstává v klidu. „Jsme v kontaktu se Švédy, našimi spojenci na území KLDR. Pokud by svou přítomnost v zemi nějak přehodnotili, okamžitě budeme informovat americké občany. Teď ale nemáme žádný důvod o tom přemýšlet,“ uvedla mluvčí americké diplomacie Victoria Nulandová.

Jihokorejští představitelé neočekávají, že by se severokorejská výzva setkala s velkým ohlasem. „Nemyslíme, že se nějaká zahraniční mise chystá opustit Pchjongjang. Většina cizích vlád vnímá severokorejské oznámení jako způsob vystupňování napětí na Korejském poloostrově,“ uvedl nejmenovaný vládní úředník citovaný jihokorejskou agenturou Jonhap. Pchjongjang velvyslanectvím oznámil, že nemůže zaručit jejich bezpečnost od středy 10. dubna. 

Pchjongjang své počínání mimo jiné zdůvodňuje nynějšími vojenskými manévry Jižní Koreje a Spojených států; cvičení, které obě země na jihokorejském území podnikají každoročně, podle Severokorejců destabilizuje region.

2 minuty
Napětí na Korejském poloostrově sílí
Zdroj: ČT24

USA chtějí sledovat KLDR pomocí bezpilotního letounu

Podle japonského listu Sankei šimbun vyšlou Spojené státy na základnu Misava na severu Japonska bezpilotní letoun Global Hawk, který používá také německá armáda. Tento stroj je schopen průzkumů z vysokých výšek, vojáci ho proto využívají jako podporu pozemních jednotek. Na palubě je také vybavení, které umožňuje přesné zacílení zbraní. Na svou základnu v Japonsku umístí USA bezpilotní letoun vůbec poprvé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...