Pět let od rozsudku nad Pussy Riot. Punková skupina stále provokuje a kritizuje ruský režim

„Bohorodičko, vyžeň Putina“ – tak se jmenovala „punková modlitba“, kterou v únoru 2012 předvedla v moskevském chrámu Krista Spasitele skupina Pussy Riot. Tři z jejích členek pak stanuly před soudem, který je přesně před pěti lety poslal na dva roky do vězení. Jedna z žen nakonec dostala jen podmínku, zbylé dvě vyšly z vězení tři měsíce před vypršením trestů na amnestii. Před deseti dny byly dvě členky skupiny na několik hodin zadrženy poté, co protestovaly proti uvěznění ukrajinského režiséra Oleha Sencova.

Improvizovaný politický koncert v hlavním moskevském pravoslavném chrámu, který dostal Pussy Riot před soud, pranýřoval těsné styky kremelských politiků s pravoslavnou vrchností.

Píseň, jež pětice maskovaných žen zapěla před jedním z hlavních chrámových oltářů, obsahovala vulgárně formulované sloky o duchovních žijících v přepychu, o homosexuálech vyhnaných na Sibiř či o oddanosti moskevského patriarchy tehdejšímu premiérovi Vladimiru Putinovi.

Představení rázně ukončila chrámová ochranka, kterou přivolali pohoršení věřící. Tři z pěti účastnic, Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová, byly zatčeny a obviněny z výtržnictví a nakonec obžalovány z výtržnosti motivované náboženskou nesnášenlivostí.

Kauza odstartovala v Rusku masovou kampaň „na ochranu víry“, která koncem dubna 2012 vyvrcholila mnohatisícovou demonstrací věřících v Moskvě. K chrámu Krista Spasitele tehdy přišlo na 65 tisíc lidí, aby se na výzvu moskevského patriarchátu pomodlili za ochranu pravoslavné církve.

V ruských médiích případ zároveň vyvolal vášnivou diskusi o ústavní svobodě projevu a právu na ochranu víry. Nemalý ohlas měla kauza i v zahraničí, v řadě zemí včetně České republiky se na podporu vězněných žen konaly demonstrace a solidární koncerty.

Protesty se konaly například v New Yorku, kde je organizovala Amnesty International, která Pussy Riot uznala za „vězně svědomí“. Protestovalo se i v Helsinkách, Vídni, Berlíně, Kyjevě nebo Paříži. Protesty v Rusku i v cizině vyvolal i rozsudek.

Trest za urážku církve a citů věřících

Podle něj měly všechny tři ženy strávit ve vězení dva roky, Jekatěrině Samucevičové v říjnu 2012 soud trest zmírnil na podmíněný. Podle soudkyně, která rozsudek 17. srpna 2002 vyhlásila, skupina urazila církev, „ranila city křesťanů“ a porušila ústavní pořádek. V pravoslavné katedrále se punkerky podle ní postavily ve skutečnosti proti společnosti. Aktivistky odmítly přiznat vinu, ale věřícím se omluvily.

Podle nezávislého střediska Levada považovalo celých 44 procent Rusů soud za „spravedlivý, objektivní a nestranný“, zatímco v čestný proces nevěřilo 17 procent dotázaných. Průzkum byl zveřejněn těsně před vynesením rozsudku. Prezident Putin po jeho oznámení řekl, že rozsudek považuje za správný a že „děvčata dostala, co chtěla“.

Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová, matky malých dětí, skončily v trestaneckých koloniích v Permské oblasti a v Mordvinské republice, asi 600 a 1500 kilometrů východně od Moskvy. Soudy zamítly žádosti obou o podmínečné propuštění i zrušení rozsudku.

Obě ženy držely na protest proti poměrům ve věznicích hladovku. Tolokonnikovová pak byla v listopadu 2013 převezena do sibiřského Krasnojarska a umístěna do vězeňské nemocnice pro tuberkulózní pacienty.

V prosinci 2013 ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský soud musí případ znovu otevřít. Než se tak ale stalo, byly obě ženy 18. prosince 2013 propuštěny na prezidentskou amnestii k dvacátému výročí ústavy. Do vypršení trestu jim zbývaly tři měsíce.

Protest proti Čajkovi i Trumpovi

Skupina nadále pokračuje v protestech vůči poměrům v Rusku. Loni v únoru třeba vydala nový klip s názvem Čajka (podle ruského generálního prokurátora Jurije Čajky). Inspirovala se dokumentárním filmem o zneužívání pravomocí a údajných vztazích Čajky a jeho syna s organizovaným zločinem. Dokument vydala protikorupční organizace vedená faktickým disidentem Alexejem Navalným. Čajka obvinění popírá.

3 minuty
Horizont ČT24: Pussy Riot nepřestávají provokovat
Zdroj: ČT24

Naděžda Tolokonnikovová také chystá v Londýně na letošní podzim experimentální představení, ve kterém divákovi za 50 liber (asi 1456 korun) dopřeje cítit se jako vězeň v Rusku Vladimira Putina.

Před necelými dvěma týdny zase Marija Aljochinová a další členka skupiny Olga Borisovová protestovaly před budovou vězení v Jakutsku, kde si odpykává trest kritik ruské anexe Krymu ukrajinský režisér Oleh Sencov. Kvůli tomu byly na několik hodin zadrženy. 

Pussy Riot kritizují hlavně počínání ruského režimu, Tolokinnovová ale také natočila klip, ve kterém ostře napadla amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 21 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 24 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...