Pět let od rozsudku nad Pussy Riot. Punková skupina stále provokuje a kritizuje ruský režim

„Bohorodičko, vyžeň Putina“ – tak se jmenovala „punková modlitba“, kterou v únoru 2012 předvedla v moskevském chrámu Krista Spasitele skupina Pussy Riot. Tři z jejích členek pak stanuly před soudem, který je přesně před pěti lety poslal na dva roky do vězení. Jedna z žen nakonec dostala jen podmínku, zbylé dvě vyšly z vězení tři měsíce před vypršením trestů na amnestii. Před deseti dny byly dvě členky skupiny na několik hodin zadrženy poté, co protestovaly proti uvěznění ukrajinského režiséra Oleha Sencova.

Improvizovaný politický koncert v hlavním moskevském pravoslavném chrámu, který dostal Pussy Riot před soud, pranýřoval těsné styky kremelských politiků s pravoslavnou vrchností.

Píseň, jež pětice maskovaných žen zapěla před jedním z hlavních chrámových oltářů, obsahovala vulgárně formulované sloky o duchovních žijících v přepychu, o homosexuálech vyhnaných na Sibiř či o oddanosti moskevského patriarchy tehdejšímu premiérovi Vladimiru Putinovi.

Představení rázně ukončila chrámová ochranka, kterou přivolali pohoršení věřící. Tři z pěti účastnic, Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová, byly zatčeny a obviněny z výtržnictví a nakonec obžalovány z výtržnosti motivované náboženskou nesnášenlivostí.

Kauza odstartovala v Rusku masovou kampaň „na ochranu víry“, která koncem dubna 2012 vyvrcholila mnohatisícovou demonstrací věřících v Moskvě. K chrámu Krista Spasitele tehdy přišlo na 65 tisíc lidí, aby se na výzvu moskevského patriarchátu pomodlili za ochranu pravoslavné církve.

V ruských médiích případ zároveň vyvolal vášnivou diskusi o ústavní svobodě projevu a právu na ochranu víry. Nemalý ohlas měla kauza i v zahraničí, v řadě zemí včetně České republiky se na podporu vězněných žen konaly demonstrace a solidární koncerty.

Protesty se konaly například v New Yorku, kde je organizovala Amnesty International, která Pussy Riot uznala za „vězně svědomí“. Protestovalo se i v Helsinkách, Vídni, Berlíně, Kyjevě nebo Paříži. Protesty v Rusku i v cizině vyvolal i rozsudek.

Trest za urážku církve a citů věřících

Podle něj měly všechny tři ženy strávit ve vězení dva roky, Jekatěrině Samucevičové v říjnu 2012 soud trest zmírnil na podmíněný. Podle soudkyně, která rozsudek 17. srpna 2002 vyhlásila, skupina urazila církev, „ranila city křesťanů“ a porušila ústavní pořádek. V pravoslavné katedrále se punkerky podle ní postavily ve skutečnosti proti společnosti. Aktivistky odmítly přiznat vinu, ale věřícím se omluvily.

Podle nezávislého střediska Levada považovalo celých 44 procent Rusů soud za „spravedlivý, objektivní a nestranný“, zatímco v čestný proces nevěřilo 17 procent dotázaných. Průzkum byl zveřejněn těsně před vynesením rozsudku. Prezident Putin po jeho oznámení řekl, že rozsudek považuje za správný a že „děvčata dostala, co chtěla“.

Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová, matky malých dětí, skončily v trestaneckých koloniích v Permské oblasti a v Mordvinské republice, asi 600 a 1500 kilometrů východně od Moskvy. Soudy zamítly žádosti obou o podmínečné propuštění i zrušení rozsudku.

Obě ženy držely na protest proti poměrům ve věznicích hladovku. Tolokonnikovová pak byla v listopadu 2013 převezena do sibiřského Krasnojarska a umístěna do vězeňské nemocnice pro tuberkulózní pacienty.

V prosinci 2013 ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský soud musí případ znovu otevřít. Než se tak ale stalo, byly obě ženy 18. prosince 2013 propuštěny na prezidentskou amnestii k dvacátému výročí ústavy. Do vypršení trestu jim zbývaly tři měsíce.

Protest proti Čajkovi i Trumpovi

Skupina nadále pokračuje v protestech vůči poměrům v Rusku. Loni v únoru třeba vydala nový klip s názvem Čajka (podle ruského generálního prokurátora Jurije Čajky). Inspirovala se dokumentárním filmem o zneužívání pravomocí a údajných vztazích Čajky a jeho syna s organizovaným zločinem. Dokument vydala protikorupční organizace vedená faktickým disidentem Alexejem Navalným. Čajka obvinění popírá.

3 minuty
Horizont ČT24: Pussy Riot nepřestávají provokovat
Zdroj: ČT24

Naděžda Tolokonnikovová také chystá v Londýně na letošní podzim experimentální představení, ve kterém divákovi za 50 liber (asi 1456 korun) dopřeje cítit se jako vězeň v Rusku Vladimira Putina.

Před necelými dvěma týdny zase Marija Aljochinová a další členka skupiny Olga Borisovová protestovaly před budovou vězení v Jakutsku, kde si odpykává trest kritik ruské anexe Krymu ukrajinský režisér Oleh Sencov. Kvůli tomu byly na několik hodin zadrženy. 

Pussy Riot kritizují hlavně počínání ruského režimu, Tolokinnovová ale také natočila klip, ve kterém ostře napadla amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...