Pět let od rozsudku nad Pussy Riot. Punková skupina stále provokuje a kritizuje ruský režim

„Bohorodičko, vyžeň Putina“ – tak se jmenovala „punková modlitba“, kterou v únoru 2012 předvedla v moskevském chrámu Krista Spasitele skupina Pussy Riot. Tři z jejích členek pak stanuly před soudem, který je přesně před pěti lety poslal na dva roky do vězení. Jedna z žen nakonec dostala jen podmínku, zbylé dvě vyšly z vězení tři měsíce před vypršením trestů na amnestii. Před deseti dny byly dvě členky skupiny na několik hodin zadrženy poté, co protestovaly proti uvěznění ukrajinského režiséra Oleha Sencova.

Improvizovaný politický koncert v hlavním moskevském pravoslavném chrámu, který dostal Pussy Riot před soud, pranýřoval těsné styky kremelských politiků s pravoslavnou vrchností.

Píseň, jež pětice maskovaných žen zapěla před jedním z hlavních chrámových oltářů, obsahovala vulgárně formulované sloky o duchovních žijících v přepychu, o homosexuálech vyhnaných na Sibiř či o oddanosti moskevského patriarchy tehdejšímu premiérovi Vladimiru Putinovi.

Představení rázně ukončila chrámová ochranka, kterou přivolali pohoršení věřící. Tři z pěti účastnic, Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová a Jekatěrina Samucevičová, byly zatčeny a obviněny z výtržnictví a nakonec obžalovány z výtržnosti motivované náboženskou nesnášenlivostí.

Kauza odstartovala v Rusku masovou kampaň „na ochranu víry“, která koncem dubna 2012 vyvrcholila mnohatisícovou demonstrací věřících v Moskvě. K chrámu Krista Spasitele tehdy přišlo na 65 tisíc lidí, aby se na výzvu moskevského patriarchátu pomodlili za ochranu pravoslavné církve.

V ruských médiích případ zároveň vyvolal vášnivou diskusi o ústavní svobodě projevu a právu na ochranu víry. Nemalý ohlas měla kauza i v zahraničí, v řadě zemí včetně České republiky se na podporu vězněných žen konaly demonstrace a solidární koncerty.

Protesty se konaly například v New Yorku, kde je organizovala Amnesty International, která Pussy Riot uznala za „vězně svědomí“. Protestovalo se i v Helsinkách, Vídni, Berlíně, Kyjevě nebo Paříži. Protesty v Rusku i v cizině vyvolal i rozsudek.

Trest za urážku církve a citů věřících

Podle něj měly všechny tři ženy strávit ve vězení dva roky, Jekatěrině Samucevičové v říjnu 2012 soud trest zmírnil na podmíněný. Podle soudkyně, která rozsudek 17. srpna 2002 vyhlásila, skupina urazila církev, „ranila city křesťanů“ a porušila ústavní pořádek. V pravoslavné katedrále se punkerky podle ní postavily ve skutečnosti proti společnosti. Aktivistky odmítly přiznat vinu, ale věřícím se omluvily.

Podle nezávislého střediska Levada považovalo celých 44 procent Rusů soud za „spravedlivý, objektivní a nestranný“, zatímco v čestný proces nevěřilo 17 procent dotázaných. Průzkum byl zveřejněn těsně před vynesením rozsudku. Prezident Putin po jeho oznámení řekl, že rozsudek považuje za správný a že „děvčata dostala, co chtěla“.

Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová, matky malých dětí, skončily v trestaneckých koloniích v Permské oblasti a v Mordvinské republice, asi 600 a 1500 kilometrů východně od Moskvy. Soudy zamítly žádosti obou o podmínečné propuštění i zrušení rozsudku.

Obě ženy držely na protest proti poměrům ve věznicích hladovku. Tolokonnikovová pak byla v listopadu 2013 převezena do sibiřského Krasnojarska a umístěna do vězeňské nemocnice pro tuberkulózní pacienty.

V prosinci 2013 ruský nejvyšší soud rozhodl, že moskevský soud musí případ znovu otevřít. Než se tak ale stalo, byly obě ženy 18. prosince 2013 propuštěny na prezidentskou amnestii k dvacátému výročí ústavy. Do vypršení trestu jim zbývaly tři měsíce.

Protest proti Čajkovi i Trumpovi

Skupina nadále pokračuje v protestech vůči poměrům v Rusku. Loni v únoru třeba vydala nový klip s názvem Čajka (podle ruského generálního prokurátora Jurije Čajky). Inspirovala se dokumentárním filmem o zneužívání pravomocí a údajných vztazích Čajky a jeho syna s organizovaným zločinem. Dokument vydala protikorupční organizace vedená faktickým disidentem Alexejem Navalným. Čajka obvinění popírá.

3 minuty
Horizont ČT24: Pussy Riot nepřestávají provokovat
Zdroj: ČT24

Naděžda Tolokonnikovová také chystá v Londýně na letošní podzim experimentální představení, ve kterém divákovi za 50 liber (asi 1456 korun) dopřeje cítit se jako vězeň v Rusku Vladimira Putina.

Před necelými dvěma týdny zase Marija Aljochinová a další členka skupiny Olga Borisovová protestovaly před budovou vězení v Jakutsku, kde si odpykává trest kritik ruské anexe Krymu ukrajinský režisér Oleh Sencov. Kvůli tomu byly na několik hodin zadrženy. 

Pussy Riot kritizují hlavně počínání ruského režimu, Tolokinnovová ale také natočila klip, ve kterém ostře napadla amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin odvolal velvyslance v Česku Zmejevského, nahradí ho Ponomarjovová

Šéf Kremlu Vladimir Putin odvolal z postu ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského, který funkci zastával od roku 2016. Novou velvyslankyní v Praze jmenoval Annu Ponomarjovovou. Vyplývá to z prezidentských dekretů s úterním datem, které zveřejnil Kreml.
12:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
před 54 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tři pokusy o start, tři selhání. Asijská kosmonautika prožila špatnou noc

Tři asijské kosmické velmoci – Japonsko, Čína a Jižní Korea – se pokusily během jednoho dne poslat do vesmíru své rakety. Všechny selhaly.
před 2 hhodinami

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 2 hhodinami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 6 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 7 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 9 hhodinami
Načítání...