Na restauraci v metropoli Burkiny Faso zaútočili teroristé. Obětí je nejméně osmnáct

Nejméně osmnáct lidí přišlo o život při teroristickém útoku na tureckou restauraci Istanbul v hlavním městě Burkiny Faso. Další desítka lidí utrpěla zranění. Za nedělní střelbou pravděpodobně stáli islamisté. Ministr pro komunikaci Remi Dandjinou uvedl, že incident skončil a že oba útočníci byli zastřeleni. Podnik často navštěvují cizinci, mezi oběťmi teroristů jsou občané Turecka, Francie, Kanady, Kuvajtu, Libanonu, Nigerie a Senegalu. Při útoku zemřelo také sedm občanů Burkiny Faso.

Číšník podniku vypověděl, že přijeli muži v terénním autě a začali střílet na hosty. Policie vyklidila restauraci ještě před příjezdem armádních jednotek, které neprodleně na teroristy zaútočily a ozbrojence zabily.

„Z počátku jsme si mysleli, že jde o loupež. Pak jsme si uvědomili, že je to něco horšího. Někdo nám řekl, že byli oloupeni a pak je poslali pryč. Poté jsme ale viděli, co se tam děje a že to je mnohem horší, než jsme i původně mysleli. Uvnitř byli stále uvězněni lidé,“ uvedl svědek útoku Moussa Ouedraogo. Jedna žena agentuře Reuters řekla, že v restauraci byla na oslavě bratrových narozenin. „Sotva jsem utekla, ale bratr zůstal uvnitř,“ uvedla.

Turecké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mezi mrtvými je jeden turecký občan, další občan Turecka byl zraněn. Kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová uvedla, že zahynuli dva Kanaďané. Ministr zahraničí Francie Jean-Yves Le Drian podle agentury Reuters potvrdil smrt jednoho Francouze.

Útok na restauraci ve státě Burkina Faso
Zdroj: REUTERS/Reuters TV

Šéf diplomacie Burkiny Faso Alpha Barry uvedl, že mezi zavražděnými jsou i dva Kuvajťané, Libanonec, Nigerijec, Senegalec a sedm občanů Burkiny Faso.

Loni v půli ledna při útoku na kavárnu Cappuccino a v Ouagadougou přišlo o život 29 osob osmnácti národností, včetně Kanaďanů, Francouzů, Švýcarů a Nizozemce. Místní ozbrojené síly, podpořené francouzskými vojáky, osvobodily nejméně 150 rukojmích a zabily čtyři teroristy.

K útoku se tehdy na internetu přihlásili islámští radikálové z organizace Al-Káida v muslimském Maghribu (AQIM).

Burkina Faso je převážně muslimský stát. V říjnu 2014 nastoupil cestu k demokracii, když byl svržen dlouholetý prezident Blaise Compaoré. V září 2015 uskutečnila elitní prezidentská garda neúspěšný pokus o puč.

Na severu Burkina Faso hraničí s Mali, kde operuje řada islamistických teroristických skupin, včetně Ansar Dine, Murábitún a Al-Káidy v islámském Maghribu.

V této bývalé francouzské kolonii proto od roku 2013 působí více než 10 tisíc členů mírových sil OSN z různých zemí. Česká armáda má v malijské misi pod patronací Evropské unie několik desítek vojáků. Většina z nich střeží velitelství v hlavním městě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...