„Když jste majitelem jaderné zbraně, tak máte sílu, která je především odstrašující. Vaším primárním cílem není její použití, to je absurdní, protože by to bylo apokalyptické,“ říká odborník na jaderné zbraně Vlastimil Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Představa světa bez jaderných zbraní je proto podle něj spíš iluzorní. Na dnešek připadá Světový den boje za zákaz jaderných zbraní. Přesně před 72 lety shodily Spojené státy jadernou bombu na japonskou Hirošimu.
Jaderné zbraně oficiálně vlastní osm států, devadesát procent hlavic mají Spojené státy a Rusko. Celkem je na světě pět tisíc aktivních hlavic, Washington a Moskva drží čtyři tisíce z nich. Dalších pět tisíc mají tyto dvě země ve skladech. Každá z těchto dvou zemí je schopna sama o sobě zničit celý svět, proto jsou nazývány supervelmocemi.
Mezi osmi vlastníky jaderných zbraní je i Severní Korea, která v poslední době hrozí, že je schopna zasáhnout i Spojené státy. Bříza je k tomu zatím skeptický. „Nicméně ty testy probíhají dál a je otázka několika jednotek let, kdy Severní Korea tuto raketu zřejmě do výzbroje zařadí,“ podotýká však s konstatováním, že problém KLDR je v tuto chvíli jiný.
„Ona ještě nedokončila ten proces miniaturizace jaderné hlavice, takže v tuto chvíli zřejmě ještě není schopna efektivně zařadit jadernou hlavici na jakoukoliv raketu. Nicméně opět – je ve stádiu vývoje a zřejmě v počtu nižších jednotek let tohoto dosáhne,“ doplnil Bříza.
Podobně se nedomnívá, že v tuto chvíli disponuje kompletním jaderným programem ve smyslu již dokončené jaderné bomby Írán. Odkazuje přitom na dohodu z roku 2015, podle které mají do íránských jaderných zařízení přístup inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
- Nukleární puma svržená na Hirošimu 6. srpna 1945 srovnala místo se zemí a bezprostředně připravila o život na 70 tisíc lidí; dalších 70 tisíc osob podlehlo do konce roku svým zraněním nebo nemocem z ozáření.
- O tři dny později shodili Američané druhou bombu na Nagasaki, kde celkem zahynulo asi 74 tisíc lidí. Krátce poté Japonsko ohlásilo kapitulaci a druhá světová válka skončila. Následky jaderného bombardování trpěly ještě další generace Japonců.
„Írán technologií obohacování uranu sice disponuje, nicméně díky těm kontrolám na místě je držena pod drobnohledem. Otázkou je, co udělají nové sankce Spojených států do budoucna právě s tímto programem,“ dodává Bříza.
Podle Břízy je nepravděpodobné, že by se k jaderné bombě dostali teroristé. Je pro ně jednodušší si opatřit takzvanou špinavou bombu, tedy konvenční trhavinu, která do vzduchu rozmetá radioaktivní materiál. „Obávám se, že může nastat situace, že se toho dožijeme,“ uzavírá.
Na celý rozhovor se podívejte ve videu.
